Menu
Navigace: Databáze Multiversa > Série > Perry Rhodan > svazek 70
hledat
Česká obálka Německá obálka (1. vydání)
© VPM KG.
Série:Perry Rhodan, svazek 70
Název:Poslední dny Atlantidy
(Die letzten Tage von Atlantis)
Autor:K.H. Scheer
Cyklus:Mléčná dráha / Atlan a Arkon
Vydáno poprvé:1963
Vydáno v češtině:1996
Čas děje: 2042 / 8002 - 8000 př.n.l.
Arkonský křižník TOSOMA v závěrečném boji: Posádka zadržela svého admirála! - Atlanovo čtvrté dobrodružství!
Hlavní postavy románu:

Perry Rhodan - První administrátor Solárního impéria

Reginald Bull - Raději se zabije dříve, než z něj bude dítě

Gucky - Myšob se bojí o život svého přítele

Homunk - Zázračné dílo robotiky

Atlan - Raději ho zadrželi, aby ho tím zachránili

Tarts, Inkar, Ursaf a Cunór - Muži, kteří jsou po tisíciletí mrtví, ale Atlanova fotografická paměť je znovu probudí k životu

Porucha při buněčné sprše Reginalda Bulla vede k tomu, že Pozemšťan stále mládne. Nesmrtelný se už od útěku z poloprostoru nepřihlásil a neposkytl žádnou radu. Na Atlanovo doporučení bude fyziotron 5. května 2042 s Homunkulovou pomocí rozebrán a upevněn na plošině. Čočkovým polem se Pozemšťané přemístí do universa Druufů, kde se nachází planeta s chlórovou atmosférou. Za podmínek, které se podobají poloprostoru, se buněčná sprcha zopakuje. Pokus se podaří a Bull se vrací zase do původní podoby. Když DRUSUS přepadnou druufské lodě, poukáže Atlan na jejich nadsvětelný pohohon, odlišný od arkonidské transiční techniky. Druufí lodě neskákají pátou dimenzí, ale překonávají prostor, aniž by dematerializovali, v přímém, milionkrát větším zrychlení letu než je rychlost světla, při kterém vždy zůstává vidět cílová hvězda.

Po návratu Pozemšťanů na Poutník pochopí, že pro něj bylo těžké poloprostor opustit, a že pokus s Reginaldem Bullem mu to usnadnil. Mimo to ID prozradí, že také Atlanův aktivátor buněk pochází z Poutníka1). Atlan nato bude nucen svou pamětí vyprávět o stabilním překrývání obou univers v oblasti Solární soustavy:

Rok po obranném boji proti Neznámým z cizí časové roviny2), je v kolonii Atlantis opět klid. Mezi Arkonidany a domorodci bylo mezitím uzavřeno mnoho sňatků. Když šéf Západních zemí nasadí velitele křižníků Inkara, bude tamějšími praobyvateli považován za krále Bohů a nazve je Inkové. Protože se zjistí, že vodní zvířata nejsou při překrývání prostorů unesena, byla pro osadníky vybudována podmořská záchranná kopule. Larsaf III bude znovu ohrožován překrýváním prostorů. Flotila Druufů pronikne tímto prolínáním do normálníhu universa. I přes velký odpor bude arkonidská základna zničena. Kapitán Tarts, velitel TOSOMY, nutí Atlana, aby s poručíkem Cunórem opustil loď a otevřeli podmořskou kopuli. Atlantis je však již díky relativní frontě vylidněna. Když Druufové svým útokem změní prostorové osy planety a kontinent Atlantis se propadne do moře, stáhne se Atlan a Cunór zpět do podmořské kopule. Kontakt s TOSOMOU se už nepodaří navázat. Díky geologickým procesům poklesne kopule do hloubky 2852 metrů.

Po čtyřech měsících se oba Arkonidané vrátí na povrch zpět. Nenajdou Arkonidany ani Atlanťany. Cunór bude nakonec zabit pěstním klínem barbarského obyvatele severního kontinentu. Atlan se vrací do kopule zpět, kde ho v umělém spánku hlídá robot Rico. Délku spánku vymezí na pět set let3).