Ulifové

Ulifové, později známí jako Jednokondiční nebo První vibrační moc, jsou vůdčími postavami Časové policie. Slovo Ulif je terranská zkratka pro "Unknown Lifeform" – tedy neznámou formu života.

Všeobecně

Jsou konečným produktem dlouhého řetězce šlechtění, který začal stvořením Bestií z genetického materiálu Skoarů, které provedli Okefenokové v M 87.

Mentalita

Všechny Ulify spojuje kolektivní paranoia. Trpí chorobným strachem, že je jejich nepřátelé zlikvidují pomocí časového paradoxu. Právě kvůli této obavě vybudovali časovou policii, která nemilosrdně potírá jakékoli časové experimenty.

Vzhled

Ulifové jsou více než čtyři metry vysocí a svým vzhledem připomínají Haluťany. Po fyzické stránce jsou větší Ulifové dokonalejší než bytosti z Halutu.

Mají dvě nohy a dva páry paží, z nichž spodní vychází z hrudi a říká se mu běhavky. Horní končetiny, které jsou na stejném místě jako u lidí, se nazývají činivky.

Stejně jako Haluťané mají běžný a plánovací mozek a mohou libovolně transformovat strukturu svého těla na molekulárně-atomární bázi (strukturální přeměna), takže jsou pak odolnější než terkonit. Kromě toho mají konvertorový žaludek. Na rozdíl od Haluťanů se kůže Ulifů skládá z modrozelených šestihranných šupin velikosti knoflíku. V přední části těla jsou do něj vrostlé tři lesklé modré kameny, tzv. centrální kameny (Atlan 463, str. 63-64).

Ulifové jsou biologicky nesmrtelní, ale neplodní. Prostřednictvím neobilatia mohou přebírat vládu nad cizími těly, ale zachovávají si svou obrovskou tělesnou hmotnost. Proto se ostatním národům zjevovali hlavně v podobě Gurradů, a proto pro ně Terranci zavedli termín Pseudogurradové.

Neobilatium

Ulifové jsou schopni přebírat mrtvá těla, nemohou však využívat duši oběti s jejími znalostmi a schopnostmi, jako to umí například Cappinové. Během převzetí se tělesná masa Ulifa nejprve přemění na energii a poté se převede do hostitelského těla. Cílové tělo tak získává sílu, rychlost a schopnost strukturální přeměny originálního ulifského těla. Jakmile Ulif opustí hostitele, je tělo stejně mrtvé, jako bylo před převzetím (PR 384).

Aby mohli přebírat těla jiných živých bytostí, získávají Ulifové na planetě Baykalob z vajec Baramů neobilatium. Baramové jsou nuceni létat na Baykalob, aby zde nakladli vajíčka a zachovali tak svůj druh. Pouze na této planetě se nachází neohowalgonium, nezbytné k vylíhnutí vajíček. Ulifové kontrolují kladení vajec, a tím i populaci Baramů. Baramové se pochopitelně cítili zotročení a hledali v Malém Magellanově mračnu spojence pro svůj boj proti Ničitelům, Zlým nebo Zlovolným, jak nazývají Ulify (PR 389, PR 390).

Domovský systém

Až do podzimu roku 2437 byla centrem moci Ulifů soustava Enemy v materiálovém mostě mezi Magellanovými mračny.

Kolem obří planety Atlas obíhalo 13 měsíců.

Na měsíci Ulif I žili Ulifové pokojně s Gohky, přičemž Gohkové drželi na uzdě vrozenou agresivitu Ulifů a bránili tak tomu, aby se ulifská civilizace sama vyhladila. Zbylé světy sloužily k obživě, výrobě a výzkumu. Pracovali na nich otroci z řad Gurradů a mnoha dalších národů. Planeta a její měsíce byly skryty za takzvaným časovým polem.

Známí Ulifové

Kosmické lodě

Plavidla Ulifů se nazývají kuželovými nebo káčovitými loděmi, protože mají kuželovitý tvar s oblým povrchem a ostrým zúžením směrem k zádi. Průměrná výška je 700 metrů, maximální průměr 1200 metrů. Hlavní pohon je umístěn na zádi, korekční motory v prstencovém výběžku v polovině lodi. Výzbroj tvoří především intervalová děla.

Dějiny

Vyšlechtění Bestií

Za šlechtěním Bestií stáli Budovatelé centra, dominantní národ M 87, kteří zhruba před 70 000 lety začali experimentovat se Skoary. Z genetického materiálu Skoarů vznikly první Bestie.

Bestie se zakrátko vzbouřily proti svým stvořitelům. Po dlouhých válkách nakonec z M 87 na lodích vybavených dimenzotranzičními motory uprchlo v několika skupinách celkem 800 milionů Bestií. Jedna z těchto skupin se díky zvláštním vlastnostem motorů zhmotnila v centru Mléčné dráhy.

Houf uprchlíků, čítající 200 milionů jedinců, se usadil ve Velkém Magellanově mračnu, do kterého se nelze dostat pomocí dimenzotranzičních motorů. Z dalších pokusů o šlechtění, které Bestie prováděly s vlastním genofondem od roku 60 000 př. n. l., nakonec vyšlo osm milionů Ulifů – biologicky nesmrtelných, ale neplodných.

Ulifové byli Bestiemi staršího typu uznáni za nadřazenou vládnoucí kastu a stáhli se do Malého Magellanova mračna (Atlan 464, str. 7).

Založení Časové policie

Po dvou pokusech o zničení Budovatelů centra v jejich domovině si Ulifové uvědomili, že okefenočtí vědci z M 87 pracují na stroji času. Protože se Ulifové pod vlivem kolektivní paranoie obávali, že budou vyhlazeni manipulací s časem ještě před svým vznikem, dělali vše, co bylo v jejich silách, aby zabránili jakýmkoli experimentům s časem (Atlan 464, str. 7-8).

To po roce 50 000 př. n. l. vyústilo v útok na Lemury, který přerostl v lemursko-halutskou válku. Také Lemurové se totiž věnovali časovým experimentůmy. Ulifové přitom jednali ve skrytu: Poslali 300 milionů potomků původních Bestií (asi polovina populace Bestií ve Velkém Magellanově mračnu), Starohaluťanů, do Mléčné dráhy, aby tam zakročili proti Lemurům. (Atlan 464, str. 8).

Tento popis vychází z výzkumu Icho Tolota ve starohaluťanských archivech a je dnes uznávanou verzí (PR 395).

Ulifové vytvořili Časovou policii, aby potírala časové zločince. Říkali si První vibrační moc nebo Jednokondiční.

Dvojkondiční vyšlechtili Ulifové z 300 milionů Bestií, které zůstaly ve Velkém Magellanově mračnu, speciálně pro jejich roli v Časové policii. Zcela tak „spotřebovali“ Bestie původního typu. Dvojkondiční byli pod kontrolou díky symboflexním partnerům. V Dolanech, rovněž produktu šlechtění genového materiálu Bestií, měli Dvojkondiční v rukou ty nejdokonalejší mocenské prostředky.

Jako Trojkondiční byli nasazeni Perliáni, které Ulifové kontrolovali prostřednictvím časových očí. Důležitým nástrojem Perliánů byly hypnokrystaly, které jejich otroci těžili na 29 planetách Danger a zpracovávali je na krystalové agenty na světech jako Modula II.

Časová policie byla mimo jiné použita proti Gurradům ve Velkém Magellanově mračnu, když ve 22. století podnikali časové experimenty. K potlačení Gurradů byli povoláni i Generálové, kteří sídlí ve Velkém Magellanově mračnu.

Kvůli akonanským experimentům s poškozeným časovým transmiterem Mistrů ostrovů na Pigellu v soustavě Vega byli Terranci Časovou policií klasifikováni jako časoví zločinci. To vedlo k útokům krystalových agentů, Generálů, Perliánů a Dvojkondičních na Solární impérium.

Ulifové sami ovládali Malé Magellanovo mračno v masce převzatých bytostí. Když se Terranci vydali do Malého Magellanova mračna, setkali se s Ulify v podobě Pseudogurradů.

Zničení domovské planety

Flotila Budovatelů centra z M 87 způsobila počátkem října 2437 přechod slunce Enemy do stadia novy. Tento proces zničil celou soustavu.

Kupodivu se téměř všichni z 8 milionů Ulifů usadili v soustavě Enemy i se svými 8000 takzvanými kuželovými loděmi a padli za oběť útoku sil Budovatelů centra. Žádnému z Ulifů se zřejmě nepodařilo uniknout, ačkoli terranská komanda měla ještě ke konci konfliktu čas k tomu, aby dokázala získat technické dokumenty z ulifských archivů v soustavě Enemy.

Přeživší

Hrstka Ulifů sice přežila, ale tito jedinci či skupinky už nikdy nepředstavovali mocenský faktor.

Kupříkladu posádka kuželové lodi, která havarovala na Irksanu-III v mlhovině Trifid, byla zlikvidována Arasy pomocí biologických zbraní. Na základě studia metabolismu Ulifů vytvořili Arasové podobně odolné bojovníky, Helothasy (Román 97).

V roce 2650 se Atlan v dimenzionálním výtahu Dorkh setkal s pěti Ulify, kteří se po roce 50 000 př. n. l. ujali vlády na tomto fragmentu světa. Všech pět zemřelo vlastní vinou téhož roku během povstání obyvatel Dorkhu. Aby potlačili povstání, vypustili krvežíznivé vraždící Chreeany a ani tito tvorové neušetřili ani Ulify a zamordovali je (díky mnoha genetickým experimentům na sobě samých ztratilo těchto pět Ulifů schopnost měnit stavbu těla) (Atlan 464).

Zdroje

PR 384, PR 389, PR 390, PR 394, PR 395, PR 396, PR 397, PR 398, PR 399, Román 97, Atlan 463, Atlan 464