Mrtvá zóna neboli hyperprostorová paréza byla oblastí, kde selhávaly všechny pětirozměrné technologie. Bylo to způsobeno tím, že v postižené oblasti se hyperprostor stal „inertním“ a změnily se některé takzvané variabilní 5D konstanty.
Poznámka: Ačkoli v PR 1601 bylo uvedeno, že selhaly všechny aplikace, které „pro správné fungování závisí na hypersilách, tj. na energiích z jedné nebo druhé části pětidimenzionálního spektra“, je toto tvrzení téměř okamžitě vyvráceno tím, že jako náhrada za nefunkční hypertropová čerpadla mají být použity Nug-Schwarzschildovy reaktory.
Poznámka II: V PR 1607 funguje ODIN i přes hyperprostorovou parézu a selhání „všech“ 5D technologií se svými gravitrafovými zásobníky.
Poznámka III: Že nemohly selhat všechny 5D energie, se mělo ukázat nejpozději třetí den první Mrtvé zóny, protože i buněčné aktivátory byly závislé na této energii.
Mrtvá zóna I
První Mrtvá zóna se objevila 10. ledna 1200 NGL v 5:33 pozemšťanského standardního času a definitivně zmizela 15. května 1200 NGL v 21:35. Již od 13:00 začala pulzovat.
Mrtvá zóna I měla přibližně tvar koule o průměru asi 10 000 světelných let, přičemž její povrch byl nepravidelného tvaru a podléhal neustálým výkyvům. Nacházela se v sektoru Sol, přičemž Země sama byla vzdálena asi 3500 světelných let od západního okraje zóny. Mrtvá zóna nebyla statická, ale pohybovala se rychlostí přibližně dvou světelných let za den směrem k západnímu okraji Mléčné dráhy.
Hyperdimový atraktor
V období mezi oběma Mrtvými zónami se v kulové hvězdokupě M 3 vytvořil hyperdimový atraktor neboli lokální atraktor, deset světelných let velká strukturální trhlina, do které pronikl Nakk Paunaro s TARFALOU, stejně jako Icho Tolot a Lingam Tennar (PR 1616). Tam se bránili pokusům o převzetí moci duchovní silou Sinta a nakonec se jim v polovině února 1201 NGL podařilo uniknout. Prostřednictvím strukturální trhliny se Sinta pokusila proniknout do standardního univerza.
Mrtvá zóna II
Druhá Mrtvá zóna vznikla 3. srpna 1200 NGL v 17:14 v oblasti kulové hvězdokupy M 13 a definitivně zanikla 31. července 1201 NGL v 5:14, poté co již 28. července dvakrát krátkodobě zmizela.
Mrtvá zóna II byla kulovitá, měla průměr přibližně 5000 světelných let a zahrnovala mimo jiné Arkon a Aralon. Na rozdíl od první Mrtvé zóny byla tato stabilní ve svém tvaru a poloze, ale pulzovala v rytmu 28 hodin, 3 minut a 30 sekund. Během plusové fáze se zóna náhle rozšířila o přibližně 40 světelných let v průměru.
Ve druhé Mrtvé zóně byly pozorovány projekce nehmotných krystalů a různých jiných věcí, které naznačovaly přítomnost duchovní síly Sinty. Atlan během jedné projekce zachytil pyramidový hranol, který byl hmotný.
Původ Mrtvých zón
Maciuunensor
Původ obou Mrtvých zón byl zjištěn Paunarem na konci února 1201 NGL v galaxii NGC 6503 vzdálené 13 milionů světelných let. Následně Galaktikum vyslalo 30. dubna 1201 NGL Dračí flotilu pod velením Reginalda Bulla, aby vykonala odplatu. Když flotila 15. července 1201 NGL dorazila do systému Barracuda a potkala Arcoany, Bull ke svému překvapení zjistil, že se jedná o arachnoidy, které tak obdivoval.
Ti vyvinuli krokovač, Maciuunensor, aby se chránili před Sriiny, jak Arcoané nazývají Ennoxy. Krokovač však měl nežádoucí vedlejší účinek, který byl zodpovědný za vznik Mrtvých zón v Mléčné dráze, o nichž Arcoané nic nevěděli. Když bylo nutné Maciuunensor vypnout, aby mohl být znovu seřízen, Mrtvá zóna I zanikla. Po seřízení vznikla Mrtvá zóna II v jiné oblasti a s jinými, mírně odlišnými vlastnostmi. Doba pulzace Mrtvé zóny II se vysvětluje tím, že doba rotace arcoanského centrálního světa Dadusharne je rovněž 28 hodin, 3 minuty a 30 sekund. Poté, co byl 31. července 1201 NGL krokovač znovu seřízen, zanikla také Mrtvá zóna II v kulové hvězdokupě M 13.
Arresum/Parresum
Z poznámek Rytíře Hlubiny Permanocha z Tanxbeechu vyplynulo, že obě Mrtvé zóny a hyperdimenzionální atraktor se vytvořily kolem tří míst v Mléčné dráze, kde byla oslabena hranice mezi arresem a parresem.
Permanoch z Tanxbeechu objevil před asi 2 000 000 lety nad Marsem oslabení hranice, kterou se Ayindiové pokoušeli proniknout do parresa.
Porleyti poté experimentovali v M 13 a M 3 se zeslabováním hranice mezi arresem a parresem, aby vyvinuli stroj, který by uzavřel průchod u Marsu. Tento stroj však nebyl dokončen a Mars zůstal pasážním světem.
Použitím Maciuunensoru se tak vytvořila Mrtvá zóna I kolem Sluneční soustavy, Mrtvá zóna II kolem kulové hvězdokupy M 13 a hyperdimový atraktor v kulové hvězdokupě M 3 (PR 1709).
V případě první Mrtvé zóny došlo navíc k časové shodě s experimenty Reginalda Bulla na artefaktech, které zachránil během své expedice Fornax z trosek kosmické lodi Arcoanů.
Poznámka: Není známo, zda se během použití Maciuunensoru na planetách Sampl Ayindiů ve Velké prázdnotě vytvořily podobné jevy. Vzhledem k tomu, že Aemelonga leží mnohem blíže Mléčné dráze než Velké prázdnotě, měly by být případné účinky mnohem menší.
Zdroje
PR 1601, PR 1604, PR 1616, PR 1639, PR 1645, PR 1646, PR 1709