Menu
Navigace: Databáze Multiversa > Slovník > Fenomény a jevy > Hyperkokon
hledat

Hyperkokon obklopuje určitou oblast v kosmu, většinou hvězdokupu, a odděluje ji od standardního vesmíru.

Výraz byl poprvé použit v souvislosti s hyperkokonovým uskladněním slunečních soustav Rojem v roce 3443.

Kontakt zevnitř ven nebo naopak možný pouze za pomoci velmi vyspělé techniky. Právě tak problematické je samotné vytvoření hyperkokonu. Nesmírné energetické nároky, spojené s vytržením požadované oblasti z normálního prostoru, lze pokrýt pouze prostřednictvím slunečních čerpadel, nasávajících energii takzvaných dárcovských sluncí.

Po zvýšení hyperimpedance v roce 1331 NGL bylo v Mléčné dráze zaměřeno dvanáct doposud skrytých kulových hvězdokup, které začaly pozvolna opouštět své hyperkokony. Stoupající hyperimpedance částečně ochromila agregáty slunečních čerpadel, což v konečném důsledku zavinilo rozplynutí hyperkokonů a pád ukrytých hvězdokup do normálního prostoru.

Není známo, do jaké míry se hyperkokony Roje a hyperkokony hvězdokup v Mléčné dráze a Magellanových mračnech zakládají na podobné technice.

Rovněž se neví, zda je dislokace malé galaxie Moršaztas do hyperprostoru, kterou před 200 000 lety provedli v Gruelfinu Ganjasové, srovnatelná se stvořením hyperkokonu.


Hyperkokony v Rojích

Při průchodu galaxiemi cestuje Roj jako celek. Miliardy slunečních systémů v cílové oblasti je přitom nutno ochránit před zničením. Část v dráze letu Roje stojících slunečních soustav byla odsunuta masívní tranzicí před tím, než by se roztříštila o ohebný štít. Zbytek byl pravděpodobně uložen do hyperkokonů.

O poměrech v těchto dočasných kokonech je známo jen velice málo. V roce 3443 pronikli Dalaimoc Rorvic a Tatcher a Hainu, sledujíce stopu Heppena Shemira z nitra Roje do speciálního transmiteru, který je přenesl na planetu Gosh v soustavě Firdov, uskladněné v hyperkokonu. Pravděpodobně v důsledku výpadku řídícího světa Stato vyklouzla soustava Firdov z kokonu do vnitřního prostoru Roje.

Jelikož se v kosmickém prostoru pohybují také komety, kosmické lodi a planetky, musí hyperkokony Roje zahalovat i tyto objekty.

Hyperkokony v Mléčné dráze

Dějiny

Před přibližně 20 000 000 lety

V roce 20 059 813 před Kristem si INTAZO, bývalé sídlo superinteligence ELEDAIN, zvolila SI ARCHETIM jako vojenský tábor a odrazový můstek do negasféry Tare-Šarm. INTAZO byl hyperkokon, stabilizovaný několika dárcovskými slunci. Představoval životní prostor Lanternů a počátek KORIDORU ŘÁDU.

Před 7 000 000 lety

Před 7 000 000 lety zachvátil Mléčnou dráhu a její satelitní minigalaxie konflikt mezi Impériem Orbhon a Štítonoši z Jamondi. Impérium Orbhon bylo založeno bývalým Štítonošem Gon-Orbhonem. Z neznámých důvodů se obě mocnosti koncentrovaly na dvanáct kulových hvězdokup v Mléčné dráze (Hvězdný oceán Jamondi, Arphonie), dvě hvězdokupy ve Velkém Magellanově mračnu (Parrakhon) a dvě v Malém Magellanově mračnu.

Roku 6 999 037 před Kristem zakončila tuto válku superinteligence ID, zatímco tyto hvězdokupy odstranila do hyperkokonů. Z hvězdokup, představujících původní území řádu Štítonošů, jsou doposud jmenovitě známy tyto:

Původ zařízení k vybudování hyperkokonů je neznámý. Technická aparatura je umístěna v soustavách sluncí, původně náležejících ke hvězdokupám, uloženým do kokonů, která však nebyla odstraněna a zůstala v normálním prostoru (jako je tomu například u hvězd archipelu Hayok).

Izolace nebyla v tomto případě zcela úspěšná. Tagg Kharzani kupříkladu uspěl se svým projektem DÁLKOVÁ CESTA a propojil Hvězdný oceánem Jamondi s Arphonií.

Věčné azyly Hlídek se zdají umožňovat opuštění hyperkokonu. Přístup k věčnému azylu Hlídky Catiaany se nalézal na planetě Tom Karthay uvnitř hyperkokonu. Vlastní úniková kapsle však byla umístěna mimo hyperkokon na planetě v halu 208 000 000 světelných let vzdálené galaxie Algstogermaht.

Před asi 1 000 000 lety

Milion let před Kristem převzali údržbu hyperkokonového zařízení Oldtimeři. Není známo, zda se u jejich předchůdců jednalo o samotné stavitele aparatury nebo jen o jiný strážní národ.

1331 NGL

Zatímco v normálním prostoru uplynulo sedm milionů let, v hyperkokonech minulo pouze 12 000 roků.

Když Kosmokraté zvýšili v kosmu hyperimpedanci, hyperkokony se začaly destabilizovat. Nejprve bylo možné lokalizovat pouze hvězdy a to jen v pětidimenzionálním spektru. Později z kokonů do normálního univerza vyklouzly první objekty (jako kosmické lodi a posléze i planety). Také časový tok uvnitř uložených hvězdokup se stále více přizpůsoboval okolí.

Dne 16. prosince 1331 NGL kolem 19:12 se Charonův mrak následkem zvýšení hyperimpedance materializoval v normálním prostoru.

1332 NGL

Navzdory zvýšené hyperimpedanci se mohl Perry Rhodan společně s Mediální Hlídkou Lyresseou a Šozidem Rorkhetou bez potíží přesunout z planety Tom Karthay přímo do vlastní únikové kapsle Hlídky Catiaany na planetě v halu 200 miliónů LY vzdáleného Algstogermahtu.

Dne 23. ledna se v normálním prostoru objevila hvězdokupa Parrakhon. 8. září se pak do standardního prostoru zcela vrátil Hvězdný oceán Jamondi.

1333 NGL

Skrze DÁLKOVÁ CESTA se Atlan a Perry Rhodan dostali do hvězdokupy Arphonie. Jak zjistila posádka MEČE v září 1332 NGL (podle jejich počítání času), transportní koridor končil v soustavě Ron-Alaga. Po průniku bionického křižníku se CESTA definitivně zhroutila a nebylo možné ji znovu vybudovat.

Dne 12. března vypadla Arphonie zpět do normálního prostoru.

Technika

Přesný mechanismus pro vytěsnění hvězdokup ze standardního vesmíru není znám. Pravděpodobně je cílová oblast zahalena do multidimenzionálního energetického štítu a tím oddělena od zbytku kosmu.

Stanice k udržování hyperkokonů krouží hluboko v koróně sluncí, která se nacházejí poblíž hvězdokup v normálním prostoru. Sluneční čerpadla odebírají těmto hvězdám požadovanou energie. Po zvýšení hyperimpedance se nasávání stávalo stále problematičtějším, a nakonec čerpací stanice explodovaly.

Oldtimeři používali jako řídicí stanice kokonů utajené planetární základny. V hayocké hvězdokupě se nacházely čtyři takové základny, mimo jiné na planetách Hayok a Korphyria.