Hypertron

Hypertron je v roce 2328 technické novum, jehož oblast využití není zcela jasně ohraničená. Jak vývoj, tak hyperfyzikální kalibrace takovýchto přístrojů byla v této době ještě v plenkách.

Podle nepřesných údajů z ranných románů je hypertron hyperrychlý urychlovač částic, ale zda-li je lineární nebo cyklický není známo. Hypertron je ale dozajista nejkomplikovanější urychlovač, který byl až do té doby postaven.

Důležitými částmi hypertronu je magnetické pole urychlovače a energetický konvertor. Vědci jsou dobře izolováni od hluku a tvrdého r-záření vycházejícího z přístroje.

Modifikace B-hormonu

Počátkem ledna 2328 uvízne zkoumání B-hormonu, protože syntetický produkt je sice atomárně s přirozeným hormonem identický, ale přirozený hormon vykazuje dodatečné stabilizované hyperzáření.

V této situaci dostane Tyll Leyden nápad změnit syntetický B-hormon prostřednictvím hypertronu atomárně tak, aby uvnitř atomů vznikly nadbytečné procesy. Tím chce Leyden vyvrátit teorii Horace Taylora, který tvrdí, že pětidimenzionální impulzy jsou podobné hypergravitačním fenoménům. Ale i Leydenova teze, že by mohlo existovat spojení se zničeným suprahetem, se ukáže jako falešná.

Místo toho vyzařují molekuly přírodního B-hormonu formu hyperčástic, které tvoří hyperkonstantu. Tuto paradimenzionální superpozici se Leyden snaží prostřednictvím hypertronu u syntetické látky imitovat, zatímco nabije její atomová jádra. Jádra se tak mají inicializovat, aby produkovala hyperzáření. Přesto se ale nepodaří B-hormonem obohacený peroxid vodíku zkoncentrovat tak, aby zůstal stabilní.

Nový nápad Tylla Leydena přivede fyziky k tomu, aby nastavili justaci neboli kalibraci hypertronu, na amplitudu pětidimenzionální konstanty přírodního B-hormonu. Teprve tímto pokusem se výzkumníkům podaří ustálit vysoce explozivní materiál.

Jen několik dní po zveřejnění koncentrovacího procesu v odborných kruzích se siganským vědcům podaří sériově produkovat hypertrony.

Seznam vědců pracujících s hypertronem: