Zlatavě se třpytící carit vzniká přimícháním mikroskopických částic ultimativních látek do kovu.
Přesný postup výroby této substance je neznámý. Je mnohem odolnější, než takové materiály jako ynkelonium–terkonit nebo SAC. Pevnost caritu nelze vypočítat. Chemické rozbory rovněž neměly žádný úspěch. Carit bez obtíží přestojí dezintegrátorové ostřelování, nelze ho poškodit ani termopaprskomety. Pokud je vytaven pěti nebo vícedimenzionálním vlivům, hromadí energii až do určité meze. Následně je v caritu nashromážděná energie vyzářena do hyperprostoru. Carit je tedy neprostupný pro veškeré normální i nadřazené formy energie. Nelze se jím také teleportovat (toto ovšem neplatí pro úrovňovou teleportaci).
Vedlejší účinky
- Errantové předpokládali negativní vlivy caritu na rozmnožování a považovali tento materiál za důvod jejich pomalého vymírání (PR 1973).
- Při průletu SOL Kotlem DaGlauše se objevil podivný fenomén. Caritem byly vysílány emise, které v části posádky vyvolaly přeludy nesmírného žáru okolního kovu (PR 1993).
Užití
- Je používán téměř výhradně jako pancéř Kosmických továren.
- Vnější plášť SOLu a několika jejích pomocných člunů – například TERRANIE – byl na podnět Torra Samaho nahrazen caritem. Když pak došlo v INSHARAMu ke zrození superinteligence ID, byl carit přeměněn ve zcela novou substanci – takzvané solonium (PR 1942, PR 1943, PR 2104).
- Plášť Dómu Kesdšan údajně obsahuje příměs caritu (PR 2070).
- Plášť CHEOS–TAI se pravděpodobně skládá z caritu (PR 2402).
- Qevayaani v Tradomu používali ostrovní loděnice, jejichž trup byl vyroben z caritu.
Zdroje
PR 1942, PR 1943, PR 1950, PR 1951, PR 1952, PR 1972, PR 1973, PR 1993, PR 2070, PR 2104, PR 2402
