Základní údaje
Dějové údaje
Mhogena – Vyprávění Pátého posla zahrnuje také kosmické události.
Ronald Tekener – Smíšek dobrovolně vstupuje do jámy lvové.
Vil an Deš – Bývalý vůdce Algiotů souhlasí se schůzkou.
Dro ga Dremm – Nový scoctor Algiotských poutníků požádá o rozmluvu.
Atlan – Arkonidan je nadále podezřívavý.
Ganzetta – Wlačid se nalodí na nepřátelskou loď.
Když Mhogena, pátý posel Thoregonu, přešel přes Most do nekonečna do Sluneční soustavy k Terrancům, doufal v pomoc lidstva. Jeho národu, vodík dýchajícím Gharrům, hrozí obrovské nebezpečí: galaxii Chearth přepadli útočníci a přinesli zkázu mnoha obydleným planetám.
To však není všechno. Invazoři mají v úmyslu otevřít tajemný Sluneční trezor. Pokud se jim to podaří, uniknou Guan a Varové, sluneční červi – a to bude dříve či později znamenat smrt celé galaxie. Za útokem zřejmě stojí Šabazza, protivník koalice Thoregon. Její machinace už způsobily smrt a zkázu v Mléčné dráze i jiných galaxiích.
Mhogena dosáhl během své návštěvy Země jen nepatrného úspěchu. Z Mléčné dráhy vyrazila na pomoc malá flotila: GILGAMEŠ nositelů buněčných aktivátorů pod velením Arkonidana Atlana a deset bitevních lodí vodík dýchajících Maahků.
S touto skromnou silou se Atlan pouští do boje proti invazorům. Dosahuje alespoň prvních úspěchů. Nyní se spojenci musí pustit do nebezpečné hry – a riskovat, že se stanou obětí SCOCTOROVY LSTI...
ANUBIS, ROMA a chřtánová loď RAGANTA, v jejímž hangáru žije v gharrském pomocném člunu Mhogena, operuje celé dny na severní straně Chearthu, kterou ovládají Algiotští poutníci. Přes stálé útoky uzlových a šípových lodí jsou v rámci »operace propaganda« neustále oslovováni Vil an Dešem. Scoctor ale vykazuje stále se zhoršující příznaky nedostatku elcoxolu. Dlouhé užívání životprodlužujícího jedu vyvolalo ve skoro devět set let starém Vil an Dešovi takovou závislost, že bez elcoxolu může přežít jen několik týdnů. Se souhlasem Mhogeny Atlan a Ronald Tekener 10. ledna 1291 NGL nasadí syntronickou simulaci scoctora, jelikož originálu začínají viditelně docházet síly.
Protože z Atlana vycítí nedůvěru, vylíčí Mhogena nositeli aktivátoru buněk epizody ze svého života. Vypráví o Stínovém bratru, konfliktu s Pratmokem, prvním setkání s Phisagonem, jmenování protektorem Pauthoru, povoládní do Řádu písku a o svém prvním setkání s Nisaaru.
Zatímco v roce 1218 NGL se na Pauthoru připravují oslavy jeho sedmdesátých narozenin, pocítí znovu Mhogena myšlenky Stínového bratra. Ten mu předá pozdrav od Chetony a doplní, že Mhogenův život už nikdy nebude jako dříve. Protektor kvapně odlétá s MAGREDU na planetu Keroufa, na které se usadila jeho sestra. Když dorazí na nově osídlený svět v kulové hvězdokupe Horo-27, vidí, že se jeho obavy potvrdily. Chetona byla stejně jako další členové zemědělsko-hospodářské expedice zabita lavinou suti. K uctění oběti vykoná Mhogena s osadníky rituál sjednocení. Zřízení společného psireflexního štítu bylo před šesti sty lety jedinou obrana Gharrů, když se Algioti poprvé vynořili v Chearthu, aby vypnuli Sluneční trezor1). Mezitím ale rituál dýchačů vodíku slouží hlavně k vyjádření pospolitosti a umožňuje jim souzvuk se stvořením.
Bezprostředně po rituálu dosáhne skoro dvě stě let starý Botagho s THOREGONEM PĚT Keroufy a odhalí se jako Pátý posel Thoregonu. Starý Mistr šedého písku vyzve Mhogenu, aby přišel na jeho elipsoidní loď a podrobil se zkoušce. Mhogena je v THOREGONU PĚT konfrontován s Hlubokým údolím mezi Gomrabianskými kopci2), vícerozměrným zdrojem záření, ve kterém se před dvacetitisíci lety ztratilo mnoho kosmických lodí. Přes matoucí vize usoudí Gharr, že se jedná o šestidimenzionální šachtu. Protože už na nic nepřijde, letí na její konec. Vidí zelené slunce3) a dvacet kilometrů dlouhou kvadratickou plošinu3), pokračuje k Jámě4) a je telepaticky nadanou kulovitou bytostí5) přiveden do Hlubiny, jejiž severní pól sousedí s Horou stvoření6). Zde je Mhogena přepaden Haluťanem7), ale přemůže ho odražením jeho agrese pomocí psireflexe8). Poté se opět objeví v THOREGONU PĚT, následuje proud svých vlastních odražených emocí a nalezne cestu ze šestidimenzionální oblasti.
Botago mu vysvětlí, že Časoprostoroví inženýři kdysi dostali od kosmokratů příkaz, aby v Hlubině vytvořili náhradu za TRIICLE-9, to se ale nepovedlo9) a neznámý pomocný národ chaotarchů jedno Hlubinonádraží10) odpojil od Jámy a odvlekl. Zloději ale museli prchnout před strážným oddílem Inženýrů a zanechali nádraží ve volném prostoru. Nesprávné manipulace na Hlubinonádraží vedli ke vniku Gomrabianského hyperkopce. Teprve nejsilnějším psireflektorům Gharrů se díky vodítkům Nisaaru podařilo překonat vize, ochranné opatření Časoprostorových inženýrů, a poznat pravou povahu fenoménu. Prohlásili sektor za zakázanou oblast a prohlásili se Mistry šedého písku11).
Také Mhogena, nejsilnější psireflektor, jakého Gharrové kdy měli, se má v budoucnu stát Mistrem šedého písku. Bothago mu ukáže, že z jeho boku vyrůstá druhé, zakrnělé gharrské tělo, a vyjde najevo, že je to legendární »Dvojče«. Ve své funkci Pátého posla Thoregonu bere Mhogenu do Deltaprostoru Baolin-Ndaů12). Tam dá Baolin-Nda Bothagovi na Mhogenu nastavenou propustku. Ale předá také starému Gharrovi, který doufal, že svůj úřad bude moci přenechat následovníkovi, nové nařízení, které musí splnit jako Posel Thoregonu. Mhogenovo ustanovení za Mistra šedého Písku musí být proto odloženo. Mhogena se vrací zpět na Keroufu.
O čtyřicet dva let později odveze Bothago Mhogenu s THOREGONEM PĚT z Pauthoru na Thagarum. Dá Mhogenovi propustku a přenechá mu jako novému Pátému poslu Thoregonu svou loď. Hned poté odletí s člunem na Thagarum a zmizí v Hřibu. Po svém prvním letu s THOREGONEM PĚT 13) je Mhogena potvrzen jako Mistr šedého písku. Nalezne mrtvolu Bothaga u paty Hřibu, pohřbí ho a vstoupí poprvé na Most do nekonečna. V následujících třiceti letech pracuje nový Pátý posel skoro nepřetržitě pro koalici Thoregon. Jako ostatní poslové také pátrá také po nových nebo ztracených pilířích Mostu do nekonečna, nemá ale žádný úspěch. Při svých cestách s THOREGONEM PĚT narazí na mrtvou galaxii, která už nevysílá žádné světlo. V naději na kontakt se svým Stínovým bratrem vletí dovnitř. Teprve když opustí vyhaslou hvězdnou mlhovinu a přemýšlí o smrti, ozve se Mrtvolče a zpochybní Mhogenův názor, že smrt přichází jako nevyhnutelný, absolutní konec.
Když se Mhogena o řadu let později vrátí z poslední cesty s THOREGONEM PĚT, nalezne v Chearthu vojsko Algiotů14).
12. ledna navazuje Dro ga Dremm, který se stal novým vrchním velitelem Algiotských poutníků, spojení s ANUBISEM, ROMOU a RAGANTOU, a pozve Vila an Deše, ve kterém vidí kacíře, k rozhovoru na palubu elcoxolové lodě HEDO RU GIOR. Atlan ale prosadí, že se tři lodě Algiotů a tři lodě spojenců setkají na mocenském území Gharrů. Dro ga Dremm souhlasí. Na sjednaném místě odletí Vil an Deš s pomocným člunem ANUBISE na HEDO RU GIOR. Po elcoxolu nekontrolovaně prahnoucí přeběhlík je doprovázen Ronaldem Tekenerem, Ganzettou, sedmi dalšími Wlačidy, sedmi Arkonidany, sedmi Cameloťany a sedmi bojovými roboty typu TARA-V-Uh. Galaktici, Wlačidé a roboti musí ale zůstat stranou, když se Dro ga Dremm se svým předchůdcem oddávají společné elcoxolové koupeli. Vil an Deš má ovšem na sobě nádherný hábit, do něhož jsou zabudovány miniaturní špiónské oči, které vyvinul specialista na syntroniku z SPL Jilhem Voss15) a Guiseppe Fiorentini16) je předal Camelotu. Když Tekener pomocí nich vidí, že Dro ga Dremm chce po oživující lázni Vila an Deše zabít jako kacíře pomocí garoty, se svými průvodci zaútočí. Pomocí malého transmiteru sestaveného TARY dokáží spojenci se zraněným starým scoctorem uniknout zpět na ANUBIS. Pomocný člun ANUBIS II je díky akci robotů osvobozen z tazolské lodi.
15. ledna dosahují ANUBIS, ROMA a RAGANTA opět systému Lhanzoo. Tam se ve stejný den na MERLINU opět vynořil Vincent Garron. Mutant, který rychle ztrácí vazby na normální prostor a jen pomocí Tuyuly Azyk se může definitivně materializovat, znovu chválí barevnou rozmanitost Elysia.
1) informace: PR 1969: Ernst Vlcek: Bezcitní bohové
2) informace o hlubokém údolí mezi Gomrabianišskými kopci: PR 1946: Uwe Anton: Pátý posel
3) informace: PR 1201: Detlev G.Winter: Kosmická mozaika
4) informace o Jámě: PR 1205: Thomas Ziegler: Zvěd kosmokratů
5) informace o takové bytosti: PR 1205: Thomas Ziegler: Zvěd kosmokratů; PR 1250: Thomas Ziegler: Časoprostoroví inženýři
6) informace o Hlubině: PR 1205 – PR 1209, PR 1215 – PR 1219, PR 1225 – PR 1229, PR 1236 – PR 1240, PR 1247 – PR 1250, PR 1270 – PR 1272;
7) informace o Haluťanovi v Hlubině: PR 1218: H.G.Francis: Haluťan Sokrates
8) informace o tomto Mhogenově pozorování: PR 1991: Uwe Anton: Mhogenův rozsudek
9) informace: PR 1250: Thomas Ziegler: Časoprostoroví inženýři
10) informace o Hlubinonádraží: PR 1201: Detlev G.Winter: Kosmická mozaika; PR 1250: Thomas Ziegler: Časoprostoroví inženýři
11) informace: PR 1991: Uwe Anton: Mhogenův rozsudek
12) informace o Baolinském Deltaprostoru: PR 1899: Horst Hoffmann: Katastrofa v Deltě; PR 1900: Robert Feldhoff: Thoregon; PR 1901: Hubert Haensel: Smrtící Tessmové
13) informace o tomto letu: PR 1946: Uwe Anton: Pátý posel
14) informace: PR 1946: Uwe Anton: Pátý posel
15) PRP 414: Uwe Anton: Statistik smrti; PR 1937: Uwe Anton: Souhlas z hyperprostoru
16) PRP 414: Uwe Anton: Statistik smrti