Selhávání Viroimpéria poškozuje stabilitu Koridoru hrůzy, a mnoho bytostí z vnitřní oblasti její stěny spadne na Zemi. Patří k nim Coalquather, který svou ještěrovitou hlavu a šest končetin může zatáhnout do lasturovitého pancíře a jako militantní ekolog chce postupovat proti provinilcům měnícím přírodu na Zemi. Višna se obrátí proti časové věži Kamene Nočního světla, centru jejich protivníků. Pomocný člun RAKALA WOOLVERA, který do Koridoru hrůzy pronikne, zasáhne do střetnutí. Také mezi meta-agenty, kteří patří k oběma znepřáteleným národům, dochází k boji.

Poté co je třicet procent Řádových mužů, mezi nimi Ostruha Zub času, Luňák Astrální pohled, Záblesk Drsný muž a Něžné Správné právo, vyřazeno z Višnina sboru, radí Prach Smyslový pomocník kosmokratce zasadit do virotronického sesíťování uzávěru. Višna poté vyzbrojí čtyřruké Ruedringky s mentálně řídící spouštěcí přilbou, zmenší je a pošle do boje proti revoltujícím bouřkojezdcům.

Aby se opět stal plnohodnotným kosmokratem, usiluje Taurec mezitím o spojení se svým stínem Chthonem, který od něj byl Višniným útokem oddělen před čtrnácti měsíci, když ho kosmokraté poslali na tuto stranu materiálních zdrojů.

Před dávnými časy spojovala kosmokraty Taureca a Višnu nenávistná láska a společná touha po životě v tělesné formě. Zatímco Taurec ale zůstal loajální vůči ostatním kosmokratům, podlehla Višna, která se ustavičně cítila být vzadu, vábení moci a pokoušela se s pomocí Viroimpéria stát jsoucnem stojícím nad kosmokraty. Že jí přitom její druhové nepodpořili, si Višna vyložila jako zradu. Aby dosáhla svého cíle, integrovala se do Viroimpéria a byla s jeho částicemi roztroušena po vesmíru, když gigantický počítač explodoval1). Protože bez Viroimpéria nemohli udržovat rovnováhu mezi pozitivními a negativními silami vesmíru, rozhodli se kosmokraté k částečné rekonstrukci a pomohli tak Višně neúmyslně k znovuzrození1). Protože ani Rytíři Hlubiny ani Nekonečná Armada nebyli schopni opravit morální kód universa2), dali kosmokraté Taurecovi tento příkaz a vyzbrojili ho s perfektní technikou a tělem. Při přechodu do této oblasti materiálních zdrojů byl ale Taurec pomstychtivě napaden Višnou a byl tak oloupen o svůj čtyřdimenzionální stín a tak i duchovní výzbroj k řešení své úlohy. Stal se tak jednookým3).

Protože Chthon chce uchránit svou samostatnost a zachránit v minulých měsících vyvinutou osobnost, uprchne před Taurecem. Řádový muž Šedý Slovu věrný, který sice pracuje pro Višnu, ale nikdy neřekne nepravdu, přesvědčí stín nakonec o tom, že jeho povinností je, znovu se spojit s Taurecem, aby zabránil negativním silám převzít vládu nad vesmírem. Tím dá Višně příležitost Chthona zajmout, zatímco na sebe přijme zhled Taureca. Taurec si vezme kosmokratický kodex, vpředu nepravidelně zbytnělý, zkřížený ramenní pás, který ho morálně vyzbrojí, a najde ve Viroostrůvku svou bývalou milenku, která se mu ukáže jako Belice. Taurec sice může svázat v projekci obsaženou mentální energii Višny, ale kosmokratka ho přemůže svými meta-agenty. S vědomím, že jde o Višninu past, se odebere Taurec do nulového patra časové věže, kde je uvězněn Chthon. Když se se svým stínem, který je už téměř úplně rozpuštěný, sloučí, získá kosmokrat zpět celé své schopnosti. V duelu vedeným na čistě duchovní rovině vyčte Višně, že část svého superinteligentního ega vzala s sebou na druhou stranu materiálních zdrojů a stala se součástí mocností chaosu. Po tuhém zápasu se Višna vzdá svého odporu. Aby jí dal příležitost k přiblížení a k rehabilitaci, odloží Taurec kosmokratický kodex. Višnina negativní komponenta zmizí, a kosmokratka se postaví na stranu pozitivních mocností univerza. Nakonec odstraní Višna, která si ponechá Belicino tělo, na Zemi stopy své činnosti. Jen časové věže a viročipy zůstanou. Viroimpérium je silně zkomprimováno, že se vejde do Koridoru hrůzy. Jako těleso o dvojnásobné velikosti Měsíce se ustálí na oběžné dráze kolem Země. Taurec odebere Viroimpériu informace, že Quiupu, Pracholidi a Lethos-Terakdšan po Višnině útoku na Srakenduurn1) zmizeli beze stopy4).