Pozemšťané zřídí v sektoru Hayok síť radiokomunikačních reléových stanice. Jako jedna z prvních zpráv je odvysíláno hlášení o planetě, jež opustila hyperkokon a spadla do normálního prostoru. Jako obyvatelé všech planet, které doposud vypadly z hyperkokonu, mají lidé na novém světě – je to Aš Irthumo – problémy. Pozemské jednotky přistanou a snaží se pomoci, a k Bullyho velkému překvapení jsou informováni o Atlanovi a Rhodanovi, kteří planetu teprve nedávno opustili. Aš Irthumu hrozí, že zcela zamrzne, neboť jeho slunce je ještě v kokonu. Bull proto nařídí instalaci umělého slunce. Přes veškeré technické potíže se celou akci povede úspěšně dokončit, což dodá lidem postiženým hyperšokem další vzpruhu. Důvod, proč při pádu planety z hyperkokonu nepřišli Motanové o život, je podle Bullyho v postupném přizpůsobení celé hvězdokupy normálnímu prostoru. Bully zatím netuší, že se především vyrovnává rozdílné plynutí času, který byl v hyperkokonu silně zpomalený.

Trim Marath, Startac Schroeder a Lyra Morgenová využijí nedávno uzavřené mírové smlouvy a vypraví se na Arkonidany obsazenu planetu Korphyria, kde chtějí prozkoumat jednu ze stanic Oldtimerů, jejichž pozice znají z hvězdné mapy z podobné základny na Hayoku. V podzemí ukrytém zařízení potkají věčného služebníka Aaga z Gemu, dokonalého humanoida z národa Cremašenů. Před dávnými věky ho zde Oldtimerové zanechali v hibernačním spánku a nyní ho probudil poplach, zapříčiněný vniknutím Pozemšťanů. Strážce se obává mutantských schopností vetřelců, a proto po krátkém pozorování nasadí matoucí parapasti. Na druhou stranu ho už od prvního momentu fascinuje podle lidských měřítek ošklivá Lyra Morgenová. Pro oba je to láska na první pohled Mutanti se nakonec osvobodí z paramechanické pasti a v podzemí díky Lyře zavládne mír.

Aago z Gemu dodá lidstvu několik kusých informací o Querionech a hvězdných oceánech. Především potvrdí domněnku, že se oceány brzy zcela rematerializují v normálním kontinuu, protože hypertronové stanice, dodávající energii pro udržení hyperkokonů, postupně selhávají. To však není ten největší problém. Jak se zdá, ID kdysi do hyperkokonů vypověděl dvě mocné negativní entity, které – pokud jsou ještě naživu – představují pro Galaxii obrovské nebezpečí. Před dávnými věky se část Querionů, setrvávající po eliminaci Supraheta a porážce Hord z Garbeše v nečinnosti, stala strážci hvězdných oceánů. Několik zvolilo zkamenělou formu – to jsou ony otáčející se sochy. Co se stalo s ostatními, Aago netuší. V každém případě se už nikde v oceánech nevyskytují. Jelikož se brzy všechny kokony rozpustí, je Argo takříkajíc bez práce. Chce opustit tuto část vesmíru a navrhne Lyře, aby ho doprovázela. Vědkyně nakonec souhlasí.

Bohužel podle Aagových znalostí není ve stanici ani jediná Stříbrokoule, s jejíž pomocí by bylo možné pátrat po Rhodanovi a Atlanovi. Jako dopravní prostředek pro sebe a Lyru zvolí méně výkonnou Fázovou kouli. Než vyrazí na dlouhou cestu, na dálku zapečetí všechny stanice Querionů tak, aby do nich nepronikl žádný teleportér...