Přes Guckyho se Sluneční inženýři dozví, že jsou Tefrody, které doposud považovali za přátele, zneužíváni a využíváni. Myšob se snaží přinutit centrálního velitele Miharose, aby propustil vězně, zatímco hrozí, že se Sluneční inženýři sami zničí pádem do slunce, ale Tefrod se chová vyčkávavě. Díky Gerlachovu varování unikne Gucky pasti centrálního velitele. Mistři ostrovů nechtějí riskovat rozkol se Slunečními inženýry, protože od nich chtějí postavit nový sluneční transmiter. Aby kulovité bytosti uklidnil, zaranžuje Minharos na příkaz Faktora I, že Terranci ukradnou jachtu, se kterou herecky nadaný kapitán Helmut Vita odletí k osmé planetě. Když Vita o dva dny později po novém startu uvede do chodu lineární pohon malé lodi, aktivuje se Minharosem nainstalovaná výbušnina. Tronar Woolver sice bombu v poslední sekundě zneškodní, lineární pohon není ale více funkční.

Ze studu a rozhořčení z tisíciletého klamu Mistrů ostrovů se dvacet milionů Slunečních inženýrů rozhodne »spojit se s velkou matkou«, a vesele se zřítí do tří modrých obřích sluncí systému Eyhoe1). Na CRESTU III je zaměřena erupce energie, která zničí také planetu Hoel s tefrodskou posádkou. Solární vlajková loď přiletí do systému Eyhoe a zachrání Guckyho a jeho druhy z jachty.