V galaxii lidstva pokračuje i na jaře roku 1289 Nového galaktického letopočtu nebezpečná invaze takzvaných tolkandských národů: shromáždilo se již přes 200 000 kosmických lodí útočníků. Jejich posádky - Neezové, Gazkarové, Alazarové a Eloundarové - jsou již mezitím podporovány Chaerodery a Physandy.

Po letu v HOGOBANDENU, který Pozemšťané a jejich společníci z národa Centrifaalů stěží přežili, zřejmě dosáhli svého cíle: tím je prostor ovládaný záhadnými Galorňany, PENTRICKÉ MRAČNO...

HOGOBANDEN je galorňanskými plavidly dopraven na asteroid, kde se Perrymu Rhodanovi, Reginaldovi Bullovi a Centrifaalům podaří nepozorovaně opustit loď poté, co se úspěšně ukryjí před komandem, které se na palubu nalodilo v člunu. HOGOBANDEN je vyložen na tomto asteroidu, kde je již uskladněno obrovské množství kaš-phee. Vyjde najevo, že Galorňané vyvíjejí velké úsilí, aby získali hormon Taš-Ter-Manů. Rhodanovi, Bullovi a Centrifaalům se podaří najít žluté galorňanské skafandry, které jsou sice jen v základní verzi, ale technicky skvěle vybavené.

Prostřednictvím transmiteru se skupina dostane k prutu pevného železa, který je dva kilometry dlouhý, 300 metrů široký a má 80 metrů v průměru. Tento ingot je spojen s dalšími konstrukcemi z různých materiálů s pohyblivými přípojkami na obou stranách. Celek tvoří v rámci dvojhvězdného systému dlouhý řetěz a je osvětlován různými umělými slunci. Zdá se, že jde o obrovský sklad materiálu. Krátce poté se skupina vydává transmiterem k vesmírné stanici, která zajišťuje přesný kulovitý tvar Pentrického oblaku, což zřejmě vyžaduje obrovské množství energie. Navíc jsou odtud generovány hyperdimenzionální poruchy, které brání vstupu do mraku bez tranzitního boxu. Poté dorazí k vyhloubenému asteroidu, který zřejmě slouží nebo sloužil jako zařízení pro genetický výzkum. Terranci a Centrifaalové tam narazí na četné výtvory bez života. Zejména někteří hmyzoidní tvorové, dva metry vysocí, s osmi nohama a mohutnými kleštěmi, zřejmě vyšlechtění jako praví zabijáci, Rhodanovi mimoděk připomenou Tréogena.

Poslední průchod transmiterem zavede skupinu na obrovské staveniště ve vesmíru, které je osvětleno obrovským množstvím umělých sluncí. Pracují tam miliony robotů, kterým velí Galorňané a Adlati. Jednotlivé součásti jsou sestavovány do stále větších strojních celků. Díky rychlosti postupu stavby se zdá, jako by staveniště existovalo teprve relativně krátkou dobu. Z Galorňanů vyzařuje jakási aura míru, která je Centrifaalům obzvlášť nepříjemná. Začínají být apatičtí a neopatrní a dochází k několika incidentům. Při jednom z nich je L-Libizz rozdrcena mezi dvěma obrovskými stavebními prvky. Nakonec se však Rhodanovi a Bullovi podaří Centrifaaly z kouzla aury vysvobodit.

O něco později skupina dorazí k lichoběžníkovému prvku o průměru 600 metrů, který je přípravným stupněm pro plástev o rozměrech přes šest kilometrů. Tvar plástve vede Rhodana a Bulla k podezření, že by stavba mohla souviset s podobným symbolem u hřibovitého dómu na Trokanu. Když vstoupí do plástve, narazí na jakési řídicí centrum s četnými holografickými vyobrazeními. Kromě snímků staveniště, Pentrického mračna a galaxie Plantagoo jsou zde k překvapení Terranců i obrazy Lokální skupiny, Mléčné dráhy, Orionova ramene a Sluneční soustavy. Symbol plástve na příslušném hologramu zřejmě naznačuje, že stavěná plástev je určena pro Sluneční soustavu.

Mezitím na neznámém místě v KEMPESTU roste touha zabíjet. Boj je účelem, pro který byl stvořen a který mu nebylo po celou věčnost dovoleno praktikovat.