Díky zvýšené hyperimpedanci trvá let RICHARDA BURTONA k Velkému Magellanovu mraku několik měsíců a spolyká značné množství materiálu ve formě Hawkových konvertorů. Ojediněle dochází k výpadkům jiných agregátů a nugasových zásobníků. Ale s nesnázemi tohoto druhu lidé počítali – jsou tu však jiné problémy, s nimiž si musí posádka lámat hlavu. Napětí mezi Kantiranem a Ascari da Vivo neustále roste, až Kant při pouhém matčině pohledu ztrácí nervy a vyvolá trapnou scénu. Navíc je na palubě RICHARDA BURTONA černý pasažér – akonanský mikrorobot. Robot byl na loď nepozorovaně umístěn v měsíční loděnici (viz.PR 2234) a měl příkaz, aby plavidlo unesl k Akonanům. Akonané ale patrně uvěřili oficiální verzi operace Krystalová bouře a robot byl díky tomu špatně naprogramován. Nakonec je tedy zneškodněn dříve, než způsobí nějakou větší škodu.

V prvních lednových dnech roku 1333 NGL dosáhne RICHARD BURTON VMM. Také zde jsou následky zvýšení hyperimpedance, jimiž trpí všechny kosmem cestující civilizace, nedozírné. Ačkoli se RICHARD BURTON přibližuje zdroji k Sol namířeného sacího paprsku, u Bré Tsingy nedojde k žádné reakci. Blízko mlhoviny Tarantule je odkryta nová hvězdokupa. Stejně jako Hvězdný oceán Jamondi byla skryta v hyperprostorovém kokonu, ale podle všeho se už před delší dobou rematerializovala. Tato hvězdokupa je zdrojem paprsku a s největší pravděpodobností i sídlem Gon-Orbhona. Dva gurradské křižníky, které proniknou mezi nově se objevivší hvězdy, jsou zničeni kulovitými poli s neuvěřitelnou energií. O něco později je RICHARD BURTON zachycen vlečným paprskem a neznámý protivník na něj vyšle energetická torpéda. Plavidlo se zachrání nouzových přechodem do poloprostoru. Bullovi se přesto povede získat dost času k tomu, aby zachránil přeživší Gurrady ze zničených korábů...