Arkonidské Křišťálové impérium je v prvních měsících po zvýšení hyperimpedance ochromeno stejně, jako všechny ostatní národy Galaxie, závislé na použití pětidimenzionální techniky. Také v Thantur-Loku dojde k otřesům prostoru – zjevně se tu brzy rematerializuje v hyperkokonu ukrytá hvězdokupa. Ta obsahuje 110 000 sluncí, rozkládá se v prostoru o průměru 55 světelných roků a je nazvána Dashkonský hvězdný oblak. Jednotlivé světy arkonidské říše mezi sebou nemají žádný kontakt, o jednotném hospodářství nemůže být ani řeč. Tato slabina se hodí skupině spiklenců, usilujících o svržení Imperátora. Přihrají Bostichovi I. informaci o chystaném atentátu, který nakonec skutečně proběhne, ale mine se účinkem. Beztak to bylo jen zinscenované divadlo, jež mělo Imperátora svést na falešnou stopu. Bostich věří, že je za vražedný útok zodpovědný jeho chráněnec Thendorn da Gonozal, avšak lidé v pozadí zůstanou neodhaleni.

Ačkoli Bostich ignoroval Rhodanova varování o blížícím se zvýšení hyperodporu, změny nezastihly Křišťálové impérium zcela nepřipravené. Zasadil se o to především Aktakul, šéfvědec Impéria a nejlepší (popravdě řečeno jediný) přítel Imperátora. Aktakul začal včas pracovat na znovuzavedení veškeré zastaralé techniky, která byla ještě v říši k dispozici, resp. se postaral o její novou výrobu. Zajistil také, aby se Yobilynova loděnice vynořila ze svého hyperprostorového úkrytu, jinak by již byla ztracena. Loděnice byla navedena na oběžnou dráhu kolem Arkonu III. Nejdůležitějším cílem Arkonidanů se stalo znovuobnovení mezihvězdných letů. Proto je v krátké době zahájena kompletní přestavba křižníků třídy GWALON. Největším dílem arkonských vědců a techniků je však konstrukce situačního transmiteru, jehož nesmírné energetické nároky pokrývají hypertronové stanice, čerpající energii ze slunce. Bostich doufá, že s pomocí této technologie můžou být znovu zahájeny jeho mocenské výboje do oblasti galaktické Southside...