Databáze Multiversa
Navigace: Databáze Multiversa > Série > Perry Rhodan > svazek 1976

Základní údaje

Série
Perry Rhodansvazek 1976
Název
Sluneční červi
Originální název
Die Sonnenwürmer
Cyklus
Thoregon/MATERIA
Vydáno poprvé
6. července 1999
Vydáno v češtině
oficiálně nevydáno

Dějové údaje

Čas děje
únor 1291 NGL
Titulek
Pocházejí z Louipazu - jejich domovem je hvězdná poušť
Hlavní postavy románu:

Ronald Tekener - Smíšek vede operaci Sluneční trezor.

Verhaanda - Joridaer učiní významný objev.

Rha'a'beth - Sluneční červ prokáže svou nemilosrdnost.

Kooleas - Je posledním svého druhu.

Vincent Garron - Mutant získává důležité poznatky.

So'o'both - Guan a Var komunikuje.

Galaxie Chearth je ve své podstatě velmi mírumilovný hvězdný ostrov, kde jsou velké konflikty již po tisíciletí minulostí. S vodík dýchajícími Gharry žije v galaxii rovněž národ, který patří ke koalici Thoregon.

Této koalici, která se zasazuje o mír v kosmu, však hrozí obrovské nebezpečí – a napaden je i Chearth. Algiotští poutníci s 200 000 vesmírnými loděmi dobývají velké části hvězdného ostrova. Jejich cílem je otevřít takzvaný Sluneční trezor, gigantickou vesmírnou konstrukci v Chearthu, neboť věří, že je v něm vězněn jeden z jejich bohů.

Algiotští poutníci však nemohou vědět, jak je to ve skutečnosti: Ve Slunečním trezoru žijí Guan a Varové, sluneční červi. Pokud se dostanou ven, hrozí konec všech inteligentních bytostí v galaxii.

Protože Gharrové si s hrozbou sami neporadí, Mhogena, Pátý posel Thoregonu, vstoupí na Most do nekonečna a vydá se do Mléčné dráhy. Na Zemi a Arkonu hledá pomoc pro svůj lid. Dostane ji, ale tato podpora je jen slabá: z Mléčné dráhy se do Chearthu vydává pouhých jedenáct vesmírných lodí. Do boje se však pouští malá jednotka pod Atlanovým vedením.

Konflikt dosáhne nového vyvrcholení na jaře roku 1291 nového galaktického letopočtu: Galaktici proniknou do nitra Slunečního trezoru, aby navázali přímý kontakt s Guan a Vary. Jejich „partnery v rozhovorech“ jsou SLUNEČNÍ ČERVI...


16. února 1291 NGL opouští PYXIS koronu Skoghalu. Zatímco Vincent Garron komunikuje se So'o'bothem, převezme Sobothova osobnost opět kontrolu nad Avatarový tělem. Podporován psychologickými triky Ronalda Tekenera může Garron Sobotha 19. února ale znovu zapudit. Teké ve svém novém umělém těle trpí mutant achromatopsií. Dvě uzlové lodě Norgo ro Yonga se ztratí při pátrání po PYXIS ve sluneční koroně. 22. února podnikne scoctor, jehož vnímání reality se pomalu vytrácí, se svým YON A PAT a posledním uzlem, navzdory radě velitele Pragy re Nola, zaútočí na křižník z GILGAMEŠE. PYXIS se brání transformačními děli, které upravil ertrusanský šéf palby Elgor Rizz. Nejdříve exploduje uzlová loď. O transformační bombě, která se hned nato materializuje v centrále vlajkové lodi, si Norgo ro Yong myslí, bezprostředně před tím než zemře, že vidí svého dlouho hlednaného boha Gaintanua. Galaktici zachrání z vraku YON A PAT sedmnáct přeživších Tazolů2).

Krátce před bojem se podaří devíti slunečním červům opusti Skoghal. Až 25. února je šest z nich silovým polem Slunečního trezoru vráceno zpět na červené slunce.

Mezitím popisuje So'o'both Vincentu Garronovi vznik Guan a Varů:

100.000 let v minulosti jsou Joridaeři vládnoucí životní formou v galaxii Louipaz. Pocházejí z kalmarů, jsou půl druhého metru velcí, mají chitinový pancíř, válcovité tělo a hlavy. Z břicha srdcovité formy vychází nalevo i napravo dva páry tykadlovitých nohou. Jsou zakončeni plochými chodidly, která jsou vybavena silnými přísavkami. Šest tykadlovitých rukou vychází z konce hlavy, na které jsou ústa s ostrými rohovitými rty a postraně jsou dvě velká talířovitá očka. V epoše expanse si Joridaové nejprve podrobili 3412 planet, aby se následně stáhli do ústraní. Jejich zájem se soustřeďoval na techniku genetických konstrukcí. Společně se svými klony, které označují jako smylové bratry, se mnoho Joridaerů vydává v mihotavých sférách do své galaxie.

Při jednom takovém letu objeví Verhaanda a jeho smyslový bratr Xypon v kulovité hvězdokupě pouštní svět s pěti až šesti metrů dlouhými, rohovitými písečnými červy, které jsou s to nasát hyperenergii a ve formě záblesku jí opět vyzářit. Verhaanda v tom ihned pozná něco, co by mohlo mít velký význam pro budoucnost jeho národa. Použitím pouštních medůz jako návnady chytí Joridaeři tři polointeligentní červy. S LHAMAAR, svou mihotavou sférou, je převeze na joridaerskou planetu Ohmgara.

Tam vyšlechtí Guanaar, přední genetický konstruktér Joridaerů, v průběhu následujících 120 let z červů Guany, které vykazují větší inteligenci. Jejich dvace metrů dlouhé tělo má vnitřní vak, které může přijmout technické přístroje a joridaerského pasažéra. Hlavně ale Guany mohou tranzitovat a sloužit tak jako živoucí kosmické lodě. Xypon pozná, že Guany mohou smyslové bratry vytlačit z jejich pozice partnerů Joridaerů, a rozhodne se společně s ostatními klony zničit výzkumné zařízení. Když tomu však zabrání bezpečnostní naprogramování smyslového bratra, spáchá sebevraždu. Po vzpouře smyslových bratrů zakáží Joridaeři klonování sebe samých. O přibližně šedesát tisíc let později je Rihaansa poslední Joridaerkou, která si naklonovala protějšek. Joridaeři mezitím opustili své planety a žijí v těsné symbióze s Guanami, které jsou nyní dlouhé už šedesát metrů. Mezi sebou se inteligentní organické kosmické lodě dorozumívají pomocí sledu impulzů vyšších dimenzí. Protože se ale některé Guany zbavují svých posádek, a pak pomocí čepání energie mění v novy obydlené sluneční soustavy, uvědomí si Joridaeři, jaké nebezpečí červi představují pro Louipaz. Aby mohli čelit tomuto chybnému vývoji Guan, začnou s »velkým hledáním« původního světa červů. Po sedmdesáti letech objeví Rihaansa a její smyslový bratr Haans konečně hledanou planetu. Před nimi k ní ale přiletí dvacet osm lodí válečných Yllopterů, kteří zažili, jak Guany zničily jedno slunce. Joridaerka nemůže zabránit, aby Yllopteři, kteří mají rudé obličeje se žlutýma očima a černou srst, zničili původní svět nenáviděných červů atomovým požárem. Hned na to zažije Rihaansa, jak se proti ní postaví Rha'a'beth, její vlastní Guana. Guana, kterému Jodaerka zatajila cíl velkého hledání, jí a jejího smyslového bratra donutí vypít jed. Následně vyzve své druhy, aby odhodili okovy a sám se nechá zničit Ylloptery.

V následujících dvaceti tisících letech mutují Guany stále více. Jejich přiblížení k hyperprostoru bude tak velké, že už vůbec nemohou vnímat normální prostor. Současně ztratí jejich původní schopnost myslet, a vypudí své chráněnce. Aby mohli získávat potřebnou energii a pak jí zase vydávat, a přitom se dělením rozmnožovat, napadají červi, které mezitím obyvatelé galaxie Louipaz nazvali Guan a Vary, stále nová slunce. Posledním zabitým Joridaerem je nakonec Koolaas ve své živoucí kosmické lodi Yoba'a'teth.

25. února 1291 NGL So'o'both konečně objasní Garronovi, že e v Louipazu narodil jako jediný inteligentní mezi bezpočtem instinktem řízených Guan a Varů. Kvůli genetické paměti si teprve při kontaktu s mutantem uvědomil dějiny svého druhu. Hyperenergie sluncí Louipazu byla vyčerpaná, a proto sto tisíc Guan a Varů následovalo vzdálený kosmický maják1) a tak se dostali do pasti Slunečního trezoru, jehož geometrii popisují jako nepřekonatelné štítové pole. Kvůli omezené energii Skoghalu se jejich počet rychle zredukuje na 25 000.

So'o'both zdůrazní, že se teprve v rozhovoru s Garronem dozvěděl, jakou spoušť v normální prostoru způsobili na hyperprostor zcela fixovaní Guan a Varové. Věří, že si Guan a Varové zaslouží zůstat na věčné časy ve svém vězení, aby už nemohli škodit. Zároveň ale So'o'both podotkne, že trezor pomalu ztrácí své poutací schopnosti. Červ dále vysvětlí, že možnost mluvit s jinou inteligentní bytostí byla pro něj takovým lákadlem, že opustil doposud nezlomnou sebekázeň. Bezprostředně poté oznámí, že podléhá dlouho potlačovanému pudu k rozmnožování a ztrácí jako poslední Guan a Var svou inteligenci.

Mezitím se podaří třem slunečním červům, kteří uprchli ze Skoghalu, konečně uniknout ze Slunečního trezoru3).

V tomto článku je použit překlad textu ze stránky »Die Sonnenwürmer« na německé Perrypedii (perrypedia.proc.org)