Už nějakou dobu je lidstvo zapletené do konfliktu kosmických rozměrů. Na jedné straně stojí koalice Thoregon, mírumilovné spojení národů ze šesti různých galaxií. K této koalici patří i lidstvo.

Jedinou nadějí spojenců je proto boj proti Algiotům. Dvě bytosti jsou přitom zvlášť důležité: OXTORŇAN A JEHO OKRILL…

Oxtorňan Denor Massall dostává od svého okrilla Tarlana překvapivé noční můry, což se mu ještě nikdy nestalo. Obává se počínajícího problému s okrillem a nechá ho na MERLINU, zatímco se na RICU připojí k Atlanu da Gonozalovi na poradu.

Massall se v duchu přenese deset let do minulosti a na Oxtorne, kde zahájil čas očisty a 40 dní se o samotě postil. Tak se setkal se svým okrillem, kterého pojmenoval Tarlan. Stejně jako jeho přítel Torlan Tuffek byl pak Massall odlákán z domova, ale zatímco kamarád z mládí odešel k SPL, Massall navázal na Olympu kontakt s Camelotem.

Atlan požádá Oxtorňana, aby převzal dozor nad Vincentem Garronem, protože Arkonidan považuje Tuyulu Azyk za příliš mladou na to, aby takový úkol zvládla.

Myles Kantor a jeho tým mezitím vypustili z modulu ENZA 400 sond, které odletěly do Slunečního trezoru. Pouze 180 z nich se 21. prosince 1290 NGL vrací zpět. Zatímco se Algioti s 20 000 loděmi formují k novému útoku, vědci si uvědomují, že Nonggové nevytvořili trezor tak, aby vydržel věčně. Naopak, stabilní už může být maximálně dalších 50 000 let.

Zpátky na MERLINU Massall s Tarlanem navštíví Garrona a Azyk. Oxtorňan si uvědomí, že okrill komunikuje se Smrtícím mutantem. Ten se zase Tarlana děsí a má strach z trezoru, který nyní vidí barevně.

...

Trpělivě působí Mhogena na Vil an Desche, bohu rovného velitele Algiotské invazní flotily, Psí-reflexí. Scoctore, který na sebe nahlíží jako na inkarnaci algiotského boha blesku a ohně Nachta, protože při jeho porodu zuřila bouře1), akceptuje sice právo nádorů Chearthu bránit se proti invazi, ale je proti tomu, že Sluneční trezor byl vybudován jako vězení pro Guan a Var, což mu vysvětlil Pátý posel. Když moduly GILGAMEŠE a jeho pomocné čluny stále ještě uzavírají Thagarum, a znovu a znovu jsou napadány Algiotskými poutníky, nabídně Vincent Garron Atlanovi, že vytvoří hyperúdolí, které může překlenout až jednu světelnou hodinu. Mezitím stojí poblíž mutanta Oxtorňan Denor Massall, jehož Okrill Tarlan záhadným způsobem interuje s Garronovými emocemi. Zatímco jeho přítel Torlan Tuffek před skoro deseti lety vstoupil do SPL, nechal se Massall na Olympu naverbovat na Camelot, hned poté, co na Oxtorne zkrotil Tarlana. Několikrát Tarlan zachránil svému pánovi život, naposledy před Galaktickými Strážci2), kterým se podařilo propašovat agenty na Camelot.

Díky Garronem vytvořenému hyperúdolí můžou TARA-V-Uh roboti transportovat přímo do lodí Algiotů. Když ale Algioti nakonec sami proniknou do údolí a síly mutanta polevují, dostanou se Garron a Massall do nebezpečí. Nakonec se ale včas dostanou na MERLIN.

Svými parasilami pociťuje Garron, že se rytmus hypersignálů Slunečního trezoru a jeho energetická geometrie mění. Myles Kantor k tomu zjistil, že Sluneční trezor je i bez zásahu Algiotů dlouhodobě nestabilní a má životnost maximálně padesát tisíc let. Změny Wlaschosu, jediného pulzaru mezi jedenašedesáti slunce Slunečního trezoru, vedou vědce k tomu, že trezor se může zhroutit během méně než týdne.

24. prosince startuje Atlan s Tuyulou Azyk na křižníku pokřtěném OXTORNE k řídící stanici Kauhriom, která je ke Slunečnímu trezoru o světelný rok blíž než Thagarum. Kauhriom je dva kilometry vysoká a pět set široká kosmická stanice, tvarem vývrtky. Díky hyperúdolí, které Vincent Garron, podporován Tarlanem a Massalem, vytvořili, pronikne Atlan a devatenáct dalších mužů a žen, mezi nimi specialisté na výbušniny Peppina Nichols a Victor Lezla, technici Freder Moebius a Hamad el Ghibad jakož i Epsalan Korom Misur, do stanice a setkají se tam s velkým odporem Algiotů. Nakonec se ale galaktikům podaří zničit Generátor pulzů, třicet metrů dlouhou šestnácti hranou krychli. Vetřelci se ale dostanou do vážné tísně, když Garron dočasně není schopen vytvořit východ do hyperúdolí. Na poslední chvíli se ale dostanou na Oxtorne.

V MERLINu ale zjistí Myles Kantor, že stopy slunečních červů na povrchu Skoghalu přibívají a že Algioti Slunečním trezorem manipulují z dalších deseti stanic a nejsou daleko od toho, aby definitivně rozluštili jeho kód. Vincent Garron oznámí Denor Massallovi a Tuyule Azyk, že část Trezoru vidí barevně. Bezprostředně na to se teleportuje s neznámým cílem z MERLINu.

31. prosince akceptuje Vil an Desch konečně, že Sluneční trezor je vězení pro Guan a Var, a dá se k dispozici jako zprostředkovatel mezi Algioty. Když je tázán na důvod k cestě Algiotských poutníků, oznámí, že Tazolové věřili, že kdysi byli nesmrtelní, dokud nebyl unesen Gaintanu, bůh nesmrtelnosti. Po objevení Trytransové techniky objevili skrze Try-zaměřovači kosmický maják v Chearthu3), a jejich nejvyšší vůdce, Fer ta Blonk, ho identifikoval jako božské zjevení vězení Gaintanuse. Když před několika desetiletími sestoupil k Tazolům bůh Xion, okřidlený, a dal jim pulzační generátor a psí-pletivo3), začali národy Algiotu schromažďovat své flotily. Vil an Desch se mezitím přesvědčil, že Sluneční trezor už neukrývá Gaintanu, protože ten se nevydává za boha dechu.

Teď když z určitostí ví, že Shabazza je odpovědná za válečné tažení Algiotů, chce se Mhogena vydat Hřibem na Trokan, aby informoval Pozemšťany4).