Když imperátor Bostich, vládce Arkonidanů, oznámil projekt Mirkandol, napjatá situace v Mléčné dráze doznala prudkých změn. Národy Galaxie obdržely pozvání, aby se dostavily na Arkon a tam založily nové Galaktikum. Toto pozvání bylo díky vývoji posledních let a desetiletí přijato krajně rezervovaně a není se čemu divit.

Plány Arkonidanů celou situaci už jen dále vyostřují. Do hry však vstoupí nový národ – a tím jsou SOLMOTHOVÉ...

Zatímco se Mléčná dráha zotavovala z Monosovy dikatury1), objeví Pozemšťané na vodním světě Cyanu, druhé planetě v centru Mléčné dráhy ležícího žlutého slunce Gorkan, Solmothy. Specialista na první kontakty Michunda Nicholls byl prvním člověkem, který v roce 1157 NGL navázal kontankt se solmothským párem Battanbem a Gaahou. Se svým skoro pěti metrovým, mohutným, červenohnědým tělem připomínají vysoce inteligentní obyvatelé vody pozemské jezerní slony. Pohybují se pomocí ocasní ploutve jako delfíni. Mají dvě hbité ruce s citlívými prsty. Na zakulacené hlavě jsou nápadné velké černé oči. Rypáku podobný nos je u ženských Solmothů táhlý, u mužů je výraznější. Svůj silný chrup používají mimo jiné k tomu, aby si v korálových útesech svého světa zařídili obytné jeskyně. Pro lidi nebezpečná přírodní radioaktivita Cyanu není pro Solmothy nikterak nebezpečná. Aby mohli označkovat své území, přetvářejí vodní tvorové korály speciální žlázou na perlamarin. Obzvláště intenzivně modře svítící kameny nechají solmothské ženy vzniknout, když chtějí dokázat lásku svému mužskému protějšku.

Pohled na skvostné mořské perly probouzí v terranských návštěvnících nezřízenou lačnost. Pozemšťané začnou horečně takovéto kameny hledat a ohrožují a vydírají mírumilovné Solmothy, aby je přinutili vydat další perly. Nakonec to dojde až tak daleko, že v roce 1163 NGL Nicholls zbije solmothskou matku Maahu a její nenarozené dítě, aby se z jejich sekretu pokusil vyrobit tmavomodrou mořskou perlu, avšak marně. Když Terranci zaútočí na solmothský korálový hrad, přijde o život i těhotná Gaaha. Nedlouho předtím se Galaktičtí strážci2) pokusí získat obchod s perlami pod svou kontrolu a přinutí Nichollse, aby pro ně pracoval. Ronald Tekener, který se vetřel do zločinecké organizace, se tak dozví o probíhající genocidě Solmothů na Cyanu. S robotský komandem přistane Pozemšťan Samuel Artinagho na vodním světě a ukončí vyvražďování Solmothů. Michunda Nicholls najde ve střetu s roboty typu GLADIÁTOR smrt, ostatní zločinci se vzdají. LSP převezme patronát nad Cyanem, ale trvá rok, než je nad planetou nainstalována automatická obranná pevnost a Artinagho nastupuje do úřadu bezpečnostního komisaře Cyanu. V roce 1187 NGL obdrží Solmothové od odcházejícího Artinagha pro své potřeby přebudovaný dvou set metrový křižník, který Battanboo pojmenuje PERLAMARIN I. I přes ochranné zákony, které zakazují Terrancům přebírat na Cyanu perly, darují Solmothové Artinaghovi z vděku za jeho činy dva centimetry velký kamínek.

15. dubna 1290 NGL dosáhne mladý student exobiologie Park Zaidan, který napřed navštívil planetu Eaudewuer, stanice Neptun čtyři v oceánu Cyanu, vedenou Margou Rejkou. Již 23. dubna zachrání skrze srdnaté, ale lehkovážné nasazení dva Solmothy před rabbastuhrem, velice nebezpečnou šelmou. Od Solmotha Leposi dostane poté perlamarin. Když ho chce podle zákona vrátit, zažije Zaidan na vlastní kůži, jak důrazně mohou Solmothové ostatním vnucovat svou vůli.

Jednohlasné odmítnutí obyvatel Mléčné dráhy reagující Bostichovu nabídku, zřídit na Arkonu I sídlo Galaktika, velice znepokojí Solmothy, pro které je harmonické soužití nejvyšší hodnotou. Stále víc se jich účastní společného tance, kterým Solmothové přenášejí svou náladu na druhy. Vodní ovyvatelé planety jsou tak vzrušení rostoucí hektičností tance, že Zaidanovi připomínají leyšenskou mozkovou horečnou trpící Aquasi ze čtvrté planety slunce Beteigeuze3). 30. dubna se odebírá padesát Solmothů na palubu pěti kosmických lodí, kterými jejich národ disponuje. Battanboo, který přebírá velení PERLAMARIN I, oznámí pozemšťanům, že Solmothové budou usilovat o mírové sjednocení galaktických národů. Společně se třemi dvouset metrovými kulovitými křižníky, startuje ještě stopadesát metrů velká diskovitá loď bluesanské konstrukce a dvouset metrový skokanský válec, které nesou označení PERLAMARIN I až V.