V budoucnosti Urungabové Tazoly, které chtějí použít jako žoldnéře ve své válce proti Voranesům, seznámí s poloprostorovou technologií. Jako již několikrát předtím přizpůsobí Tazolové schopnosti svých bohů novému světu okolo. Když je 230 Tazolů pod vedením scoctora Lobona aro Više školeno ve sto světelných let od Tazolaru vzdálené kosmické stanice v zacházením s hyperpřístroji, nemůže urungabsský velitel Maš Giorossatako zabránit, aby vědeci Benostrian, Genemendevo a Ringoradet objevili mocný hyperzářič Slunečního trezoru. Tazolové vidí v kosmickém majáku, který nazvou »Brána osvícení«, vězení Gaintanua, svého boha nesmrtelnosti, a potvrdí tím obavy Urungabů. Přibližně o třicet let později se vzbouří Lobonem aro Višem vedení Tazolové proti svému urungabsskému veliteli Egor Daffiromidenost, protože jim před rozhodující bitvou proti Voranesům zakáže modlit se a koupat v elcoxolu. V alianci s O'Gagemechem, diktátorem ještěrkovitých Voranesů, Tazolové srazí Urungaby na kolena. Po mírových rozhovorech na planetě Lombramisso Tazolové zakládají impérium Clannach. Ačkoliv někteří Urungabové, mezi nimi také Daffiromidenost, přestoupí na tazolskou víru, volá Lobon aro Viš po svaté válce proti Urungabům, která skončí jejich kompletním vyhubením. Re'Nugerand, následník O'Gogamech, je nucen k podpoře Tazolů.

Přibližně v roce 594 po prvním tazolském letu do vesmíru se za bouřky v malém městě Enjoge na tazolském průkopnickém světe Ruegon narodí syn sedláka Vortiose Vilandos. Jeho matka umírá při porodu. Vortios si přeje, aby jeho syn byl vychován v klášteře Clannaach, ale protože tamní už žádné žáky nepřijímá, dostane se Vilandos jako miminko na průkopnický svět Jangrun, kde se dostane do péče láskyplného bratra Gondanara v Riintonské misii, který ho všemožně podporuje. Když dospívá, soustředí se na Vilandose pozornost, poté, co v rámci obrany víry pořeže domorodé děvče, ještěrkovitou Jagruňanku. Chce tím demonstrovat méněcennost Jangruňanů, jejichž krev je zelená a ne červená jako krev Tazolů a jejich bohů. Později přijde Vilandos s žádostí, přidat se k misionářům, kteří silou šíří tazolskou víru v Algionu. Když je mu dvacet let, svěří mu Morfan ti Noš, představený prozatímního kláštera, misi, v rámci níž je přeložen na pouštní svět Kylenad, domov opičích Prokidů.

Zatímco je tam školen, nechá se jeho nadřízený carista Kentole společně se sedmi vědci zajmout Prokidy, aby prostudovali jejich náboženství. Podle získaných poznatků je tazolský Tarimuhe, původně bůh obchodu, ochránce cizinců a bloudění, vybrán jako vhodné božstvo pro Prokidy a tím jsou opicím podobní tvorové přijati do impéria Clannach. Časem je Vilandos z pašanga, nízké vojenské misionářské hodnosti, povýšen na caristu. Na planetě Vooga nahradí boha Ruenderů tazolským bohem Šurgem a sto let vnutí jako rogor kaloňovitým Zytekerům na Noorviadě, Bensterkadu a Laosoo jako jejich patrona Vuucha, bývalého boha chudých a potřebných. Svůj největší výkon projeví Vilandos, když před sedmset padestáti lety obnoví u Voranesů tazolskou víru a včlení je do Clannašského impéria. K tomu musí ale nejdříve udělat kampaň na zelenou barvu, což až dosud byla opovrhovaná barva krve Voranesů. Rozhodující krok provede Vilandos sám, když se proti svému vnitřnímu přesvědčení vydá na veřejný průvod Jangrunem a prosí Jangruňany za odpuštění za svůj přehmat, když byl klášterním chovancem.

Když je Vilandosovi ve věku dvou set let poprvé nabídnuta scoctorská důstojnost, odmítne ji, protože věří, že ještě nesplnil své poslání. Jen z pozadí sleduje přípravy pro válečné tažení ke Slunečnímu trezoru v sousední galaxii Yeguenol. Když jsou v průběhu deseti let postaveny tři velké kosmické v intergalaktickém prostoru, vyrazí osm set let starý scoctor Šhin na Ven se svými jedenácti tisíci kosmických lodi. Vilandosovi je v té době 304 let. Rogor zůstane v Algionu a zahájí boj proti obrovským Ošongům, jejichž hlava má vepředu i vzadu tři oči ve tvaru v. Pět let po svém odletu se vrátí zbytky Šhin na Venovi flotily, který byly odraženy duchovní silou Gharrů1), zpět do Algionu. Když starý, na těle i duchu zlomený scoctor umírá, dá mu jeho následník Nan er Ovan slib, že se jednoho dne vydá do Yeguenolu nová flotila, aby osvobodila Gaintana.

Když jsou Ošongové konečně poraženi a začleněni do impéria Clannach, přijímá Vilandos ve 399 letech scoctorský úřad a od nynějška si říká Vil an Deš.