Atlan a Jen Salik, kteří věří, že mohou vstoupit do kontaktu s Šedým Lordem, jsou 10. ledna 428 NGL bizarně změněným Tizidem Lofkerem přivedeni do kopulovité stanice Eugen-17, ve které se měří Šedohladina Hlubinozemě za eugenických hledisek. Když se o něco později v Eugen-3, další z mnoha v celé Hlubinozemi rozdělených zařízení genetických inženýrů, kteří zaznamenávají genové vzory obou Rytířů Hlubiny, potká Arkonidan a Terranec s pět set let starým Haluťanem Domo Sokratem, pátým potomkem Sarko Domota, který se před 12000 lety dostal do umírající galaxie Cor1) a Drul Drulensot2) ho odvezl do Starsenu. Po dlouhém zkušebním období založil Haluťan v hraniční zóně mezi Mhuthanem a Schatzenem kolonii pro vyhnance a nespokojené v Hlubině3). Ačkoliv činy Šedých Lordů pozoruje se skepsí, je Sokrat, který se považuje za Hlubinofilozofa, přesvědčen, že jen Hlubina může zachovat koloběh života. Aby zachránili rodinu jednoho genového inženýra, kterou ohrožují zakázané pokusy, vzepřou se Atlan a Salik proti zákazu Lorda Mhuthana a velitele stanice Torlemana a vybudují stázové pole, které působí jako hrozba proti Šedovlivu.

15. února zjistí Sokrat během puzení, že Tizidové proti jeho vůli vypěstovali z jeho genetického materiálu dvanáct mladých Haluťanů. Rozmlátí laboratoře a rozhodne se přidat se k Rytířům Hlubiny a bojovat proti Šedým Lordům. Atlan ho jmenuje svým Orbiterem a dá mu čestné jméno Sokrates. Protože se Haluťan vůči Torlemanovi nadále vydává za příznivce Šedovlivu, jsou Atlan a Salik jako domnělí krotitelé pozváni k Lordu Mhuthanovi.

Mezitím oznamuje Lethos-Terakdšan několikrát telepaticky, že Bonsin se pomalu zotavuje ze šoku a že se před mutantem objevila inteligentní mlžná bytost.