Jako seizmické zajetí se v soustavě galaxií DaGlauš/Salmenghest označuje nucený nebo dobrovolný pobyt v seizmické oblasti.
Všeobecně
Až do 29. dubna roku 1291 NGL vyvolával hyperenergetický přetlak Kotle DaGlauše ve dvojité galaxii neustále takzvaná kotletřesení, která bylo obtížné předpovídat. Energie se vždy vybíjela skrz slunce.
Následky kotletřesení, která trvala v průměru deset až dvacet let a působila v okruhu několika světelných let, mohly být různé: Nejničivější možností bylo úplné rozmetání postižené sluneční soustavy – k tomu docházelo v případě, že se slunce změnilo v novu. Častěji se však stávalo, že po dobu trvání kotletřesení nebylo možné v postižené oblasti, označované jako „seizmická oblast“, používat pětidimenzionální technologie. To také vylučovalo použití jakýchkoli motorů rychlejších než světlo. Následná evakuace obydlené soustavy tedy již nebyla možná a postižená civilizace byla na mnoho let odříznuta od zbytku galaxie. Pro tuto situaci se v běžné mluvě vžil termín „seizmické zajetí“.
V Gildě seizmologů, jejíž členové se věnovali především předpovídání kotletřesení, mělo seizmické zajetí ještě jiný význam: uchazeči o post jednoho z deseti direktorů, řídicího grémia Gildy, sídlícího v Prstenci Zophengornu, měli obvykle reálnou šanci na úspěšné zvolení pouze tehdy, pokud předtím absolvovali seizmické zajetí a poté kandidovali jako takzvaní seizmičtí veteráni.
Dějiny
Když Perry Rhodan počátkem ledna roku 1290 NGL při pátrání po SOL dorazil do galaxie Salmenghest, v soustavě Quar se poprvé setkal s fenoménem kotletřesení. Seizmolog Eismer Störmengord pro soustavu předpověděl propuknutí otřesů a připravoval se na dobrovolné seizmické zajetí, které chtěl strávit společně se Sečeny, kteří zde žili. Rhodan a jeho společníci potřebovali po ztrátě KAURRANGU novou vesmírnou loď. Proto se rychle zmocnili Störmengordovy vesmírné jachty JISKRA a včas uprchli ze systému. Seizmolog byl zpočátku nanejvýš rozzlobený, jelikož měl pocit, že ho Terranci zbavili možnosti ucházet se o post direktora. Vzápětí však musel sledovat, jak se slunce Quar nafouklo v modrého obra a stáhlo celou soustavu do záhuby, takže pochopil, že mu akce Rhodanova týmu zachránila život (1903).
Ačkoli Eismer Störmengord nesplnil podmínku seizmického zajetí, kandidoval na místo Direktora 1. Ve volbě však podlehl svému soupeři (1926).
