Na planetě Haghjameite se Kazike Agham s oddílem lovců pohybuje na obrovských Rodamonech krajinou, aby pozabíjeli a z polí vyhnali noční bestie. Když skutečně na stádo bestií narazí, dojde k prudkému boji. Rodamoné, podporováni šípy lučištníků, zaútočí asi na dvacet nočních bestií. Aghamovy myšlenky zas a znovu odbíhají jinam, takže průběh boje může jen nepravidelně sledovat. Zaobírá se tím, že před časem na Haghjameite byl jinou osobou s jiným jménem.

Aby chaosu nebylo málo, uvolní se v blízkých horách stovky plynových fontán. Kameny se valí vzduchem a vykřešou jiskry, které plyn zapálí. Uprostřed inferna zpozorují lovci na obloze kočující hvězdu, která se rychle přibližuje. Agham si najednou vzpomene, že ho matka s lodí ve tvaru dvojité pyramidy přivezla na Haghjameite. Teď ho chce opět odvést. Vzpomene si také na své pravé jméno - Chapat.

V únoru 2844 se Chapat zdržuje v Quintově centru. Popisuje Lordadmirálovi Atlanovi a Ronaldu Tekenerovi jednu zastávku během svého duševního putování v roli Aghama. Atlanovi a Tekenerovi se podaří přimět Chapata, aby vyprávěl dál.

Agham a Groskorl Thuar'aska se otevřenou propustí dostanou do pyramidovité lodi. Mírným hlasem je Ištar vyzývá, aby přišli na palubu. Chapat a Groskorl prohledávají loď, ta je ale prázdná. V jedné místnosti leží na stole malá modrá káča - Ištařina paměť. Znovu se ozve hlas Varganky, které strašlivý osud zabránil, aby Chapata osobně z Haghjameite odvezla.

Chapat se dotkne káči, která se začne točit a vydávat maličké světelné záblesky. Energetické blesky zahalí Chapata, který před očima svého loveckého druha začne pomalu mizet. Thuar'aska v panice opustí kosmickou loď, která začne startovat.

Chapat je mocným energetickým sáním, které vytváří Paměť, transportován do těla Ekkotaska. V rozporu s existencí v Aghamovi si Chapat tentokrát plně uvědomuje svou identitu. Berbonští přinašeči světla právě připravují expedici na planetu Tolzos, aby tam rozšířili svou víru. V Ekkotaskově továrně, kde se vyrábí výstroj pro let na Tolzos, dojde k explozi. Domorodí Kalamounové činí za neštěstí odpovědného bratra Zeefa. Jen rychlým zásahem Ekkotaska může být zabráněno lynči. Exploze si vyžádala dva mrtvé dělníky, kteří jsou převezeni do Věže prchajících duší.

Dalšího rána jsou naloženy čtyři kosmické lodě a odstartují z Kalamounu. Po přistání na Tolzosu začnou řádoví bratří okamžitě se stavbou základny. Po pěti dnech jsou dokončeny domy. Aby bratři měli chvilku času pro sebe, dostanou v předvečer zahájení misijních prací volno. Ekkotask narazí při procházce k malému jezeru, ve kterém si dá osvěžující koupel, na domorodou Sheenu. Dívka ho varuje před účastí na misijním válečném tažení.

Ekkotask, který s plány Berbonských přinašečů světla už příliš nesouhlasí, si s řádovými bratry promluví a varuje je, aby Berbonovu teorii nevnucovali kolonistům násilím. Suher II. ho chce dát zatknout jako kacíře. Ekkotask je přinucen utéct. U jezera na něj čeká Sheena s malým člunem. O několik dnů později narazí oba na další kolonisty, kteří pod Ekkotaskovým vedením zahájí boj proti Berbonským přinašečům světla.

Ekkotask a Oltayr naženou s podporou tisíce kolonistů bezpočet velkých zvířat na stanici Berbonských přinašečů světla. V divoká zvířata prorazí energetické ploty a proženou se skrze domy. Bývalý řadový bratr a velitel proniknou do BERBON ALEPH a začnou ničit armatury. Když je loď nepoužitelná, opustí oba muži BERBON ALEPH a vrátí se zpět ke kolonistům, kteří poškodili také ostatní lodě Berbonských přinašečů světla, kteří tak už nebudou moci nikdy odstartovat.

V dalších dnech se kolonistům podaří přepadat kluzáky a zajímat jednotlivé bratry. Mnoho bratrů zběhne k osadníkům. Když zůstává už jen asi 70 mužů, troufnou si na poslední válečnou akci proti vzpurným domorodcům. S padesáti kluzáky chtějí povstalce zničit. Domorodci ale použijí kolečkové lafety s minomety a zahájí na vozidla smrtelnou palbu. Po tvrdém boji zůstanou už jen tři řádoví bratři a »Abt«. Ekkotask se na šestinohém zvířeti rozjede k Suherovi II. Ten si ho všimne a zastřelí zvíře cílenou střelou. Ekkotask pokračuje dál setrvačností a narazí plnou vahou na »Abta«. Vzplane tuhý souboj. Nakonec se »Abt« vzdá. Suher II. opustí jako zničený člověk se zbytkem řádu planetu Tolzos. Krátce na to se aktivuje Ištařina paměť a vytvoří znovu záblesky. Chapatovo duševní vandrování pokračuje.

Jeho vědomí se přenese do těla kosmického trampa jménem Urgiah Haiden Moos. Moos se zdržuje na palubě GALM IV jako černý pasažér a snaží se vytvořit nový rekord. Jeho dosavadní rekodr činí 34000 světelných let. Protože GALM IV má před sebou přes 40000 světelných let, bude rekord pravděpodobně vyšroubován do nesmírné výše. Posádka a patriarcha GALM IV jsou mu ale na stopě. S pomocí svého maskota Tsroha se Urgiahovi podaří najít prázdnou kajutu a schovat se v ní. Nasadí si masku starého Skokana, aby nebyl hned odhalen. Tramp pošle Tsroha, aby našel skladiště, které už posádka prohledala. Když se pták po nalezení bezpečného úkrytu úspěšně vrátí, vydá se Urgiah Haiden Moss do skladiště. Hnán hladem ale úkryt po krátké době znovu opustí. Přitom ho pozoruje oddíl Skokanů. Chladnokrevně se k nim vydá a prohlásí, že trampa stále ještě nenašel. Potom pokračuje dál a vzdálí se od Skokanů. V kuchyni si opatří potraviny a informace o současném stavu cesty. Moose ale přitom přistihnou. Po krátkém boji může tramp znovu uniknout. Loď mezitím přistála na planetě Esterabat. Moosovi se podaří GALM IV opustit. Do jeho vlastního rekordu mu chybí ještě 4000 světelných let. Proto vymyslí odvážný plán. Schová se v bedně, která je společně dalším zbožím ukládána na palubu válcové lodi. Bedna má za cíl planetu Terkolah. O hodinu později GALM IV odstartuje. Urgiaha Haidena Moose obklopí záblesky a vědomí Chapata se dá na cestu do nového těla.

Chapatovo vědomí se přemístí do těla akonského velitele Panthio Aggiona. Akonan je vrchním dozorcem expresního transportu na lodi TARTOR k planetě Sphinx. Loď převáží na Xaladoschi nalezenou legendární Gargeonovu hlavu. Ačkoliv posádka náleží ke skupině Akastů, šíří se po palubě pomalu strach a zděšení. Dochází ke zvláštním nehodám, při kterých umírají také členové posádky.

V centrále se srotí mnoho členů posádky. Obrátí se proti Panthio Aggionovi. Celkem čtrnáct mužů se začne přibližovat stále blíž ke svému veliteli. Aggion vytáhne paprskomet a vystřelí na schránku s Gargeonovou hlavou. Muži se probudí jako ze zlého snu a opustí centrálu. Hlava ale není zničená. Je chráněna malým tlumícím polem, které nepatrnou energii výstřelu absorbovalo. Aggion uloží nenahraditelný relikt do lodního sejfu. Potom ho postihne závrať a vznikne kolem něj energetické víření. Chapatovo vědomí se vydá opět na cestu.

Tentokrát se probudí ve svém vlastním těle. Leží uvnitř schránky a kolem něj je úplná tma. Chapat cítí Ištařinu paměť, která ho tlačí do nohy. Najednou se z káči ozve hlas jeho matky. Informuje ho, že teď bude muset dlouho dobu spát ve svém vlastním těle, dokud se určitého data opět neprobudí. Schránka se nachází v jeskyni na měsíci Gostacker. Onoho vypočteného dne se probudí a vydá se na putování, aby naplnil své určení.

Tím Chapat ukončí vyprávění o duševním vandru. Začne si uvědomovat svůj vlastní cíl. Matka mu dala za úkol přivést k ní svého otce, Lordadmirála Atlana. V místnosti roste napětí. Ronald Tekener je připraven okamžitě svému šéfovi přijít na pomoc, pokud by chtěl Chapat udělat nějakou hloupost. Atlan sám není ochoten jít se svým synem. Chapatovi požadavky jsou stále naléhavější. Atlan ale vidí jeho určení v současnosti, ne v minulosti. Jako pod nátlakem aktivuje Chapat Ištařinu paměť. Káča začne vydávat zvuky. Maličké jiskry začnou vytvářet energetický vír. Atlan se tlaku vzepře. Rychle opustí místnost. Energetická spirála se rozplyne. Chapat zmizí. Vydal se na novou cestu prostorem a časem.