Menu
Navigace: Databáze Multiversa > Série > Atlan > svazek 395
hledat
Německá obálka (1. vydání)
© VPM KG.
Série:Atlan, svazek 395
Název:Stín nad Ruorycem
(Schatten über Ruoryc)
Autor:H.G. Ewers
Cyklus:Král Atlantidy / V předpolí Černé galaxie
« AT 394 • chronologicky • AT 396 »
Vydáno poprvé:1979
Vydáno v češtině: -
Čas děje: 2649, 7747 před Kristem, asi 300 milionů let v minulosti
Svět vesmírného průzkumníka v ohrožení

Při cestě s maelstromem Hanorské dimenzionální trhliny se Mathonerova hvězdná loď ocitne v neviditelné bariéře rotujících polí, která loď poškodí natolik, že její oprava je s palubními prostředky nemožná. Protože jsou zasaženy zejména obranné zbraně, rozhodne se vrátit domů a nechat loď opravit tam. Cestou časová schránka, která je převážena v hangáru, z neznámých důvodů zmizí. Když dorazí do vypočteného cíle, zjistí, že soustava Yrgarh se nenachází na vypočtené pozici, ale je posunuta o 104 světelných dní. Psiotronik z toho vypočítal, že byli přesunuti do roku 7747 př. n. l. - 273 let do potenciální budoucnosti Algonkina-Yatta, protože ten začal hledat Atlan od roku 8020 př. n. l.

Zjistí, že MYOTEX, robotický odkaz ztracené civilizace, již nereaguje na jeho současné detekční signály. Když se loď přiblíží k Ruorycu, zahalí ji mlhavá záře pocházející z měsíce Lettaby. Když zmizí, je průzkumná loď na povrchu měsíce bez atmosféry. Algonkin-Yattovi se nepodaří navázat kontakt s MYOTEXEM, a tak se vydá s průzkumnou lodí na povrch Ruorycu - bez Anlythy, která - ztracená beze stopy - musela zůstat na Lettaby.

Průzkumník není schopen proniknout do žádného ze sedmi dómů, které MYOTEX pro mathonskou civilizaci postavil. Zahlédne však pohyb stínu a vydá se za ním do bezprostřední blízkosti MYOTEXu, dokud ho nezajmou další Mathonerové. Algonkin-Yatta je z generace Mathonů, částečně přizpůsobený nehostinným životním podmínkám Ruorycu - dlouhodobě v tomto prostředí bez nástrojů nepřežije. Na druhou stranu se zdá, že jeho protivníci jsou plně přizpůsobeni. Jeden z nich, Naskapi-Tikki, ho označí za špióna Aurogiltů a obviní ho z pokusu o reaktivaci MYOTEXu, načež ho odvedou do úkrytu. Po nějaké době se mu podaří uniknout a utéct proudem plynu v Thalamonské jímce. Je vyplaven do jezerní pánve, kde vnímá další záři. Podaří se mu navázat jednosměrnou telepatickou komunikaci a pak ztratí vědomí.

Probudí se na průzkumné lodi a od své společnice Anlythy se dozví, že Aurogiltové jsou inteligentní forma života, se kterou se setkali už na Lettaby jako s mlhavými zářivými přízraky. Upozornili Anlythu, že Algonkin-Yatta je blízko udušení, a přenesli ji na loď, kde ho z jezera vytáhla lodní psiotronika. V hypnóze mu pak dával různé pokyny a vysvětlení. Podle toho měla být světelná bytost v jezeře Ruorik, původní obyvatel planety, který mu vyprávěl historii svého lidu. Před 60 000 lety si Ruorikové vybrali ke kolonizaci vzdálenou planetu a vyslali na ni výpravu. Bylo zde však mnoho patogenů, a tak planetu sterilizovali. Po návratu MYOTEX na základě shromážděných údajů zjistil, že tyto údajné patogeny byly zpravodajskou informací komunity. Ruorikové se zahanbeně stáhli z vesmírného programu a odešli do rozlehlých prostor své planety.

Aurogilti však nevyhynuli úplně a v průběhu tisíciletí se dokázali zotavit. Za 273 let, které Algonkin-Yatta nedobrovolně vynechal, navštívili Aurogilci Ruoryc. Mezitím zde Mathonerové, které MYOTEX považoval za dědice Ruoriků, žili více než 40 000 let. V obavách z pomsty Aurogiltů se psiotronické rozsáhlé zařízení deaktivovalo, aby Aurogiltům zabránilo přečíst si z jeho paměti údaje o minulé výpravě a potrestat za to Mathonery.

S pomocí Aurogiltů a psiotroniky průzkumné lodi se podaří navázat komunikaci s Ruoryky. Jednoho z nich, kterému říkají Rossini, vezmou na palubu. Pak se aktivuje MYOTEX; Velký Psiotronik sledoval události pomocí skrytých sond a nyní si je jistý, že Aurogilti se nechtějí pomstít. Algonkin-Yatta dostane během několika týdnů novou průzkumnou loď, kterou pojmenuje RUORYC. V hangáru najdou starou časovou schránku, kterou z časového proudu vylovila delegace Aurogiltů, kterým říkají Chairade. Agregáty časové schránky jsou replikovány MYOTEXem a integrovány do ROURYC, protože Algonkin-Yatta se zatím ukázal jako velmi zodpovědný při svém cestování časem; to také umožňuje ROURYC cestovat časem. Chairade je doprovází při dalším pátrání po Atlantovi.

S novou, vylepšenou průzkumnou lodí pokračují v cestě směrem k Černé galaxii a opět překonávají onu neviditelnou bariéru, která působí jako spleť časových linií. Dochází k dalšímu časovému posunu, a protože přitažlivost Černé galaxie je velmi silná, ROURYC zpomaluje svůj let. Kulový obal malých galaxií obklopuje oblast, kde není patrné žádné seskupení hvězd - jedná se o Černou galaxii? Průzkumník se rozhodne prozkoumat nejprve jednu z malých galaxií a téměř vždy v ní najde hvězdy 1. a 2. kategorie - musely tedy být vrženy stovky milionů let do minulosti, možná miliardy let. Mathoner zde nemůže rozeznat žádnou civilizaci, galaxie je prostě příliš mladá. Pomocí časové schránky se přenese 300 milionů let do možné budoucnosti a objeví planetu Rehat, na které se zrodil inteligentní život a která je na pokraji vesmírných cest. Po dalším časovém skoku o 150 let je planeta zdevastovaná, polární ledovce roztály a po civilizaci není ani stopy. Ve vzdálenosti 17 světelných let však zachytí hyperradiové pulsy a vydá se tam.

V soustavě Punark je obydleno několik planet, hlavní svět je Xuverloth, jehož obyvatelé si říkají Torzaganer a na svou civilizaci upozorňují rádiovými signály. Průzkumník se obává, že by to mohlo přilákat invazní flotilu z Černé galaxie, a zjišťuje, co se stane za 400 let. Civilizace se nadále poklidně rozšiřuje, a tak se vydává dalších 47 let do budoucnosti. Po příletu do cílového roku skutečně objeví invazní flotilu, pravděpodobně z Černé galaxie. Vrátí se s časovou kapslí zpět a vyzvedne průzkumnou loď do cílového roku, kde ji ukryje na deváté planetě.

Tento článek vznikl strojovým překladem pomocí DeepL ze stránky »Schatten_über_Ruoryc« na německé Perrypedii (perrypedia.proc.org)