Více než čtyři tisíce let v budoucnosti tvoří Země centrum hvězdné říše zahrnující tisíce světů. Lidé všude žijí v míru a svobodě. S ostatními národy Mléčné dráhy a jejich příslušníky udržují přátelské vztahy.

Reginald Bull se pokouší zabránit další katastrofě. Zároveň však přibývá pochybností o tom, co se v Maloře skutečně děje – a zda lze věřit Poustevníkovi, Legendě i samotným trasařům. Nastává čas LŽÍ A LEGEND…

Po událostech předchozího dílu se situace v Maloře rychle vyhrocuje. Portuové začnou systematicky ničit trasaře, kteří podle všeho získali inteligenci díky částem Skyova vědomí. Reginald Bull se marně snaží zabránit další eskalaci. Aby Portuům dokázal, že ani jejich lodě chráněné hvězdným dechem nejsou nezranitelné, dopraví na jednu z nich jediného trasaře. Ten se začne rychle množit a poškodí plavidlo natolik, že Portuové nakonec přistoupí na jednání. Příměří však dlouho nevydrží.

Liam Barstowová mezitím pátrá po částech Poustevníka a snaží se obnovit plnohodnotné spojení Legendy s Technomrakem, který zůstal za malorskou pečetí. Brzy si všimne, že Legenda získané informace záměrně zatajuje. Technomrak mu už dávno poskytl postup, který by mohl situaci vyřešit, ale Legenda jej nevydal. Tvrdí, že jeho použití by zničilo veškerý hvězdný dech v celém vesmíru a připravilo tak Portuy o základ jejich civilizace.

Bullovi se s PHOENIXEM podaří vypátrat jeden z nepatrných robotických dílů Poustevníka. Barstowová při jeho zkoumání učiní zásadní objev: údajně inteligentní trasaři ve skutečnosti žádnou vlastní osobnost nemají. Poustevník je pouze na dálku koordinoval a vytvářel dojem, že v nich skutečně ožily kopie Skyova vědomí. Jakmile Barstowová zablokuje jeho komunikační spojení, trasaři se opět chovají jako prosté, slepě se množící stroje.

Tím sice padá původní důvod války, ale nepřátelství mezi Leuny a Portuy už zašlo příliš daleko. Aelor navíc tajně převezme tělo vědce Tolmara, pronikne do laboratoře a část Poustevníka zničí. Přitom zabije jednoho z Leunů. Foersh se rozhodne k odvetě: její flotila začne proti zdánlivě nezničitelným portuuským lodím používat samotné trasaře, kteří dokážou hvězdný dech požírat. Portuové odpovědí ještě ničivěji – roznesou trasaře na téměř všechny obydlené světy Hvězdné kostky. Miliardy obyvatel se ocitají před stejnou katastrofou, která kdysi zničila celou Maloru.

Barstowová, Bull a Legenda tak stojí před krutou volbou. Technomrak zná způsob, jak zničit všechny trasaře v celém vesmíru: řetězová hyperfyzikální reakce rozloží nepatrné množství psí-materie v jejich řídicích jednotkách. Současně však začne zanikat také veškerý hvězdný dech a jako nezbytný „reaktant“ se obětuje i samotný Technomrak. Legenda navíc přizná, že dříve zatajil zásadní skutečnost – rozpad hvězdného dechu nebude okamžitý, ale potrvá přibližně pět set let. Portuové tedy mají dostatek času svou civilizaci přizpůsobit.

Aelor se proto postaví proti vlastnímu národu a pokouší se přesvědčit ostatní Portuy, aby zkázu trasařů přijali jako cenu za dávnou katastrofu, kterou sami způsobili. Většina jejich velitelů však odmítne obětovat své výsadní postavení a znovu zaútočí. Kaelom naopak Aelora vyslyší a umožní PHOENIXU krátce proniknout za pečeť, odkud Bull přenese na palubu část Technomraku.

V závěrečné operaci PHOENIX a 87 lodí Leunů vyvolají rezonanci v jednom z velkých portuuských plavidel. Technomrak ji využije k zahájení řetězové reakce. Trasaři jsou definitivně zničeni a hvězdný dech začíná pomalu zanikat. Technomrak při tom obětuje svou existenci.

Ještě před svým koncem však provede poslední zásah: přemístí celou Hvězdnou kostku z Malory do Lokální skupiny. Kostka je přitom dokonce obnovena do své původní velikosti devět krát devět krát devět sluncí a objeví se přibližně uprostřed mezi několika galaxiemi zapojenými do Elysionu. Bull se tak po téměř dvou stech letech ocitá nedaleko Mléčné dráhy. Přesun ovšem Hvězdnou kostku připraví o schopnost dalších skoků a zároveň způsobí časový posun přibližně půl roku – je 7. března 2257 NGL.

Po přechodu navíc zůstává v prostoru devět světelných let široká trhlina. Ta překvapivě nevede zpět do Malory, nýbrž do Vzdálených míst, někdejší mocenské oblasti TOHO a dnešní sféry superinteligence TALIN.

Z původní Legendy nakonec přežívá pouze její robotický odštěpek. Po smrti Technomraku ztratil spojení s kolektivem, jehož byl miliony let součástí, a musí si teprve vytvořit vlastní identitu – počínaje novým jménem.