Atlan 448 (Německá obálka, 1. vydání)
© VPM KG.
Série:Atlan, svazek 448
Název:Smrtící pustina
(Die Todeswüste)
Autor:H.G. Ewers
Cyklus:Král Atlantidy / Vysazeni na Dorkhu
« AT 447 • chronologicky • AT 449 »
Vydáno poprvé:1980
Vydáno v češtině: -
Čas děje: 2650
Pochod k hradu Odiara

Razamon, Sinclair Marout Kennon a Atlan už dva dny putují jihovýchodně přes poušť Churrum v srdci dimenzionálního výtahu Dorkh. Jejich cílem je město Turgan, kde doufají najít informace o Dorkhu, který může být stejně jako Pthor dimenzionálním výtahem. Razamon náhle beze stopy zmizí; jeho stopy jednoduše skončí v pouštním písku. Kennon a Atlan prozkoumají místo a přes vysílací pole se dostanou do nitra obřího krystalu. V jeskyních uvnitř se usadil mág. Všichni příchozí, ať už jsou to inteligentní bytosti nebo zvířata, jsou zbaveni vědomí a uvězněni v Guulhu, obřím krystalu. Těla jsou chráněna před rozkladem v chladírně. Tento osud postihne i Kennona, který selže jen díky Atlantovu extra smyslu. A nejen to, je z toho tak vyděšený, že se sám stáhne do Guulhu.

Atlan to má nyní snadné a vydírá ho, že pokud nepropustí Kennona a Razamona, roztříští jeho drobné tělo. Dohoda je uzavřena a brzy se k němu vrátí i Atlanův společník. Přinutí svého protivníka, aby je vyvedl z Yrminguulhu, což se jim podaří dlouhou podzemní klenbou a komínem, který vytvořila Laetara. Když tři společníci pokračují v cestě noční pouští, je mág unesen (a pravděpodobně sežrán) létajícím ještěrem.

Když pokračují v cestě, narazí na několik koster tvorů a jejich tažných zvířat; tudy musí vést cesta karavany, ale bohužel vede na jihozápad místo na jihovýchod. Přesto se touto cestou vydávají, protože jim umožňuje rychlejší postup. Téhož dne se nad nimi strhne obrovská písečná bouře, kterou jen s obtížemi přežijí. A večer přichází další. V malých jeskyních ve skále najdou úkryt a přežijí i tuto událost. Druhý den ráno se ukáže, že kámen je ve skutečnosti krunýř dvacetimetrové obří želvy, kterou Atlan z rozmaru pojmenuje Mathilda. Na ní se vydávají směrem na jihozápad.

Po nějaké době se objeví drak Delta a pilot vrhne do Mathildina krunýře kopí s rádiovým vysílačem. Později přistane na hřbetě želvy a Atlan, který se schovával v malých jeskyních na okraji, ho přemůže a sváže. Vězeň však nepromluví ani slovo a v noci se mu podaří i s drakem uprchnout. Atlan a jeho společníci se totiž najedli kaktusu, stejně jako Matylda, a poté upadli do hlubokého spánku.

Želva vyhledá vyschlé slané jezero a poté hluboký a úzký kaňon. Doprovází je mnoho dalších obřích želv a brzy se objeví velké hejno létajících draků. Ty však na želvy neútočí, ale kladou vajíčka do nor na okraji krunýře a pak všechny zahynou. Želvy opět opustí kaňon a rozprchnou se do všech stran. Mathilda pokračuje v cestě na jihozápad spolu s dalšími čtyřmi želvami.

Večer dorazí k malému mělkému jezírku, kde konečně uhasí žízeň a dokonce sní dvě ryby. V noci pozorují záhadné zjevení, bílého jelena, kterého pronásleduje smečka vlků, a pak všichni zmizí stejně spontánně, jako se objevili. A kometa, která se velmi rychle pohybuje z východu na západ a způsobí výbuch podobný jaderné bombě.

Když pět želv opět opouští jezero, jedou na jedné z nich. Dokud na obzoru nespatří vysokou horu s hradem na vrcholu. Jakmile želvy změní směr, sesednou. Chtějí se dostat k hradu, protože jim připadá zajímavější než pokračovat v cestě pouští. Po vyčerpání svých sil dorazí do oblasti se sedmi studnami, kde si odpočinou. Když se Razamon do jedné z nich podívá, má pocit, jako by se mu něco snažilo vyrvat duši, a Atlan má tuto zkušenost také. Když zvednou kamennou desku, která je mezi studnami, zaútočí na ně asi 3 m vysoký nemrtvý. Dokážou ji nadobro zničit.

Posledních pár kilometrů k holé mramorové hoře s hradem je pro ně utrpením, ale nějak to zvládnou. Překvapivě na hrad vede schodiště, ale tvoří ho asi 50 cm vysoké schody, což je při současné fyzické kondici těžko zvládnutelné. Trvá jim mnoho hodin, než překonají asi 1200 výškových metrů po mramorových schodech, a před hradem upadnou do hlubokého spánku. Jediný Atlan je schopen zůstat vzhůru díky svému buněčnému aktivátoru a extra smyslu a celou noc se snaží přivolat pozornost, ale nikdo nereaguje. Teprve když se vrátí o mnoho kroků zpět a přinese si kus mramoru, kterým zaklepe, zpozorní. Brána hradu se otevře a štíhlá bytost se představí jako správce hradu Kuashmo. Nechá roboty, aby odvezli Atlana a jeho společníky na hrad Odiara a poskytli jim vodu, dokud nebudou moci znovu mluvit a pohybovat se. Poté je pozve k dobře prostřenému stolu a přidělí jim ubikace, přičemž je velmi submisivní. Atlan má podezření, že si je s někým spletl, a radí k opatrnosti.

Tento článek vznikl strojovým překladem pomocí DeepL ze stránky »Die_Todeswüste« na německé Perrypedii (perrypedia.proc.org)
Aktuální data:
6.7.2022
1565 před NGL
30. Dryhan 18996 da Ark
10022 pzA
JD: 2459766.5
58422 dha-Tamar
 
rss kanál