V mlhou naplněném nitru tajemné stříbrné koule Vargan se objeví namodralý prstenec o průměru deseti metrů. Atlan, Fartuloon a Ra se ocitnou na světě podobném Frokanu na Zdi třiceti planet. Je noc a kolem plápolajícího ohně tančí přikrčené humanoidní postavy.

Z pavilonu, který je zřejmě povinný na všech světech, se k trojici přiblíží Dovreen. Po jeho boku stojí velmi krásná, vznešeně vyhlížející žena. Při pohledu na ni Ra vykřikne: Ištar! Barbar si však okamžitě uvědomí svůj omyl a opět se ponoří do svého obvyklého mlčení. Dovreen je viditelně ohromena a ptá se Ra na poslední královnu Varganů. Barbar však neodpovídá. Dovreen se s ženou vrátí do pavilonu.

Zanedlouho se vrátí Dovreen s oválnou nádobou v rukou. Uvnitř nádoby je stříbrná koule. Dovreen předá nádobu Atlantovi a odejde zpět do pavilonu.

Ra si sedne k ohni s domorodci. Fartuloon a Atlan se k němu připojí. Ženy a muži z Arfašova lidu nejsou zrovna nadšení, ale nic nenamítají, ani když přátelé odřezávají kousky šťavnaté pečeně, která se připravuje na ohni.

Po klidné noci najdou přátelé na břehu jezera člun ve tvaru rakety, kterým se dostali na Frokan, jenže tam, kde jsou, není Frokan. Asi 50 domorodců obklíčí člun a brání trojici v přiblížení. Fartuloon je zasažen paprskem světla z jedné z ručních zbraní podobných reflektorům, které má každý z domorodců u sebe. Postižený kousek kůže je křehký, bledý a tvrdý.

Neúspěšný je i další pokus tří přátel zmocnit se člunu. Jsou chyceni a zajati domorodci vedenými Riikem. Riik a jeho muži zavedou tři společníky do úrodného zeleného údolí, kde stojí malé domky ze skleněných kusů, které se třpytí ve slunečním světle. Odvedou je do jednoho z domů, který má asi 90 metrů čtverečních a je čtyři metry vysoký. Pohled na tisíce zmenšených obrázků této trojice je velmi dezorientující. Ra se v panice vrhne na tři domorodce, kteří je doprovázeli, a srazí je k zemi. Pak se vrhne na kusy skla. Fartuloon a Atlan ho uklidní a zavážou mu oči.

Ozve se Riikův hlas. Arfa vysvětluje, že všichni tři mají sloužit jako oběti Torrelionovi. Díky tomu nebudou muset vybírat někoho ze svých řad. Mají být odvezeny do tichých zón. Atlan se s ním začne hádat. Riik jim nabízí možnost splnit všechna jejich přání, pokud se jim podaří Torreliona porazit.

Arfové souhlasí s Atlantovým plánem. V noci jsou přátelé nečekaně probuzeni hlasitým křikem. Nad vesnicí Arphas se snáší nažloutlá mlha. Třpyt domů ze skla zhasne. Střípky skla jsou matné. Atlan a jeho přátelé se připojí k Arfům, kteří v panice opouštějí údolí. Po průjezdu vesnicí se mrak začne zvedat a na okrajích se silně třepotá. Pak se rozptýlí. Arfové se vracejí do svých domovů.

Druhý den ráno dostanou přátelé zpět své zbraně a Riik je s malou skupinou vede k horám, kde se údajně nachází Torrelion. Arfové se otočí a přejí společníkům úspěch; neúspěch by byl osudný i pro ně, protože Torrelion by se nemilosrdně pomstil.

Ra si všimne muže, který nehybně stojí na svahu. Ra spěchá k Arfě. Barbar náhle zpomalí a ztuhne. Fartuloonovi je jasné, že Ra vstoupil do tiché zóny. Snaha o záchranu pomocí lasa selže, protože smyčka se stále lehce snáší k zemi daleko před Raem.

Pak Atlan dostane spásný nápad. Pomocí paprskových zbraní roztaví příkop do balvanitého pole. Posouvající se trosky přenášejí Ra z tiché zóny. Než ho balvany zasypou, Fartuloon ho z nebezpečné zóny vytáhne na laso. Ra je až na drobné oděrky a modřiny nezraněn.

Po dvou hodinách pochodu se všichni tři dostanou do další tiché zóny. Kolem stojí jako sochy čtyři Arfové, Arkonid a dva Maahkové. Večer přicházejí na skalnatý svah, na němž bylo postaveno osm různě velkých budov.

Ra si všimne dvou humanoidních dětí, které poskakují a zpívají na úzké cestě. Fartuloon si všimne velké podobnosti s Dovreenem a jeho varganským společníkem. Atlan tuší, že jsou v zajetí Torrelionu, a chce je vylákat, aby děti přivedl k rodičům. Obě děti s úsměvem vytáhnou třpytivé kovové tyče, které namíří na přátele a ochromí je. Létající robot odveze Atlana, Fartuloona a Ra do největší z budov. Tři muži sedí ve velkém sále v křeslech na vysoké plošině. Obě děti přicházejí v doprovodu čtyř humanoidních bojových robotů, stejně širokých jako dlouhých, s kopulovitými sledovacími hlavami. Stroje z odkazu Varganů jsou vybaveny šesti chapadlovitými zbraněmi a dvěma chapadly.

Do haly vstoupí dva Arfové, které hlídají létající roboti. Obě děti jim nařídí, aby se mezi sebou popraly. Podle toho, jak děti volí slova, Atlan pozná, že to musí být Torrelion. Po skončení exhibičního zápasu nechají děti tři kamarády o samotě, aby se připravili na zápas, ve kterém budou potřebovat všechny své síly.

Křišťálovému princi se s vynaložením mimořádného úsilí podaří ochrnutí překonat. Ra a Fartuloon jsou stále zcela znehybněni. Atlan vyjde z haly dveřmi. Vstoupí do prázdné chodby zalité načervenalým světlem, která opět končí dveřmi. Za ní najde antigravitační šachtu. Atlan se svěří silovému poli a snese se do hlubin. U třetího východu opět opustí šachtu. V místnosti na konci krátké chodby najde mnoho deaktivovaných obrazovek zabudovaných ve stěnách. Atlan se dotkne cizích obvodů a monitory se rozzáří a zobrazí interiér stanice i její okolí. Na jedné z obrazovek Atlan spatří dvojčata stojící před přístrojem, v němž je upnuto šest průhledných nádob s šedobílými mozky plovoucími v načervenalé tekutině. Děti mučí mozek nočními můrami.

Další řada monitorů ukazuje uvězněné Arfy v jejich celách. Ve své beznaději a strachu se stanou ochotnými nástroji, které Atlan po propuštění využije k vyvolání zmatku. Aby se však křišťálový princ dostal do cel, musí prohledat stanici. Atlan vypne obrazovky, aby nezanechal žádné stopy.

Vznáší se po celé délce antigravitační šachty. Na podlaze je barevná mozaika, která slouží jako vysílač. Atlan se zhmotní v jiné budově základny. Zde skutečně najde křídlo cely. S pomocí vězňů najde klíč s pulzním kódem, který otevře dveře cely. Atlan osvobodí zajaté Arfy a vyvede je na otevřené prostranství. Všichni utíkají pryč, nikdo nezůstává na Atlanovu pomoc. Dveře v křídle cel jsou zajištěny modravě zářícím energetickým štítem. Atlan vypne štít a otevře dveře. Otvorem se katapultuje černé monstrum ve tvaru sudu. Vorry díky své obrovské síle vytrhává z kovového obložení stěn velké kusy a strká si je do úst. Na scéně se objeví dvojčata Torrelionova, ale při pohledu na Vorryho se okamžitě dají na útěk. Pojídač železa je následuje. Zavřené dveře nepředstavují pro Vorryho žádnou překážku. Vytrhne dveřní panel z kotvení a rozšlápne ho na tenký plech. Atlan následuje tvora, který se s hlasitým řevem vzdaluje. Před odjezdem ze stanice způsobí Vorry velkou spoušť.

Pojídač železa vstoupí do další budovy bývalé varganské experimentální stanice. Za tímto účelem jednoduše roztrhne vnější plášť. Atlan ho následuje. Světla zhasnou a v místnosti zavládne děsivé ticho. Atlan si ve tmě opatrně razí cestu vpřed, až se dostane k antigravitační šachtě. Nedůvěřuje však silovému poli, ale pomocí úzkého točitého schodiště sestupuje do hlubin. Tam Atlan vstoupí do chodby zalité kalným červeným světlem a přenese se daleko do minulosti. Přistane v krajině plné husté vegetace. Průchod je jakýmsi časovým tunelem, kterým se lze dostat do minulosti, ale už ne zpět, protože tunel beze stopy zmizel.

Velká dravá kočka sleduje Atlan. Křišťálový princ se ozbrojí zlomenou větví a s hlasitým křikem se vrhne na zvíře, které zprvu překvapeně ustoupí. O několik vteřin později se však dravec sám chytí a Atlan mu jde o život. Hlasitý řev vyburcuje Atana z letargie. Vorry na zvíře zaútočí a ve zlomku sekundy ho zabije. Atlantovi se podaří navázat kontakt s požíračem železa pomocí znakové řeči. Společně prozkoumávají džungli. Vorry dodává Atlantovi maso, zatímco on sám viditelně slábne. Nakonec Vorry zůstane opřený o kmen stromu, zatímco Atlan se snaží najít železitou potravu.

Na konci cesty najde křišťálový princ radiostanici zarostlou vegetací, jejíž vysílací věž vyčnívá z porostu. Atlan se otočí a zcela vyčerpaný dojde ke svému novému příteli. Vorry zmobilizuje poslední rezervy, přehodí si Atlan přes rameno a s Arkonidem v bezvědomí se odpotácí na stanici. Atlan se znovu probudí za zvuku praskajícího kovu V díře, kterou Vorry vyrazil do ocelovo-plastové stěny, Atlan rozezná reliéf humanoidní tváře. Na vysokém čele mu svítí načervenalá zářící tečka, které se Atlan dotkne. V hlavě mu zní hlas Ngulh, "která je všude a zabraňuje neplechám". Strážce času dá Arkonidovi na výběr, zda se s ním spojí, nebo se vrátí do svého času, aby zabránil případnému časovému paradoxu.

Objeví se temný červený tunel, kterým se Atlan a Vorry vrátí do svého času a ke zlovolným dvojčatům. Ve spěchu po točitém schodišti najde Atlan dvě zbraně, podobné těm, které používají Arfové Je bílý den. Před budovou se k Atlantovi blíží dvě postavy. Fartuloon obejme svého nevlastního syna, který ho představí Vorrymu. Najednou jsou čtyři přátelé obklopeni dvěma energetickými bytostmi, které se prohánějí kolem. Když se světélkující tvorové zastaví a záře pohasne, zviditelní se dvojčata Torrelionova. Společníci se již nemohou pohybovat. Dvojčata vytvořila v areálu stanice tichou zónu.

Atlan, Fartuloon, Ra a Vorry jsou odvedeni do místnosti s kovovou koulí o průměru asi tři metry. Ke kouli je připojena obří oválná čočka. Právě tímto přístrojem, mozkovým modulátorem, mají být přátelé potrestáni. Hlas však dvojčata zastaví. Dovreen a jeho společník se objevili na pozemku experimentální stanice. Vargan v slzách naléhá na své dvě děti, aby svůj plán neuskutečnily. Dvojčata zase požadují, aby Dovreen odešla se "starou ženou". Žena se však vrhne k dětem a je jimi zabita termoemitory. Mudrc Dovreen namíří na děti oválnou zbraň s třpytivě namodralým hrotem a ty se zhroutí jako pod silným úderem kladiva. Úlomky se rozpustí na nažloutlou páru.

Dovreen osvobodí čtyři společníky. Šokovaný mudrc nese trest za to, že se zapletl se smrtelníkem a zplodil zlo. Původně byl Dovreen určen pro bohyni, ale změnil se na smrtelníka.

Dovreen zmizí na stanici. Když se za ním přátelé po chvíli vydají, najdou mudrce mrtvého v křesle. V ruce drží paměťové zařízení s posledním vzkazem. Požádá Atana, aby opustil stanici, která do soumraku zmizí. Prsten šílenství se také roztříští.

Přátelé se vydají na pochod do osady Arphas, kde už na ně čeká Riik. Nad horami vzplanou smrtící uhlíky. Stanice Torrelionů již neexistuje.

Po velké hostině se Atlan, Fartuloon, Ra a Vorry nalodí na člun, který stále kotví na břehu jezera. Riik předá nádobu se stříbrnou kulkou. Už když se nalodí, ohlásí se potíže, které Vorry způsobí na palubě KARRETONU. Poklop je jím tak silně promáčknutý, že musí být před startem provizorně zapečetěn. Poté, co neúmyslně vytrhne Fartuloonovo křeslo z kotviště, člun vystřelí směrem ke KARRETONU.