Qeonlet Kintard byl Inyodur, který se vyvinul v entitu QEON-KIN. Byl otcem Arrocu Arrlichta a dědečkem Raahona Alltangrada. Stejně jako oni byl Kintard zmocněncem Vysokých mocností.
Obsah (zobrazit) |
Vzhled
O vzhledu Kintarda jako Inyodura není znám. Po přeměně v QEON-KINA byl nehmotnou formou života, která měla vnější podobu husté, zlatě zářící mlhy. Inyodurové přirovnávali jeho vzhled k mohutnému psiorovému srdci. Jeho velikost byla proměnlivá. V době svého zničení měl QEON-KIN rozměry slunce. Přesná velikost není známa.
Charakteristika
O Kintardově povaze a zvláštnostech není nic známo. Lze však předpokládat, že byl obzvláště nadaný v používání psiorové síly. Jako QEON-KIN už neměl podle svých bývalých druhů žádné vědomí, ale choval se instinktivně jako predátor.
QEON-KIN byl "zrcadlovou" verzí či "negací" Inyodura. Skládal se výhradně z negativní psionické energie, tj. jeho životní energie byla polarizována přesně opačně než u Inyodura. Normálně "polarizované" psiorové srdce mohlo část této energie zrušit, ale ztratilo při tom svou vlastní psionickou energii. Inyodurové nesnášeli přítomnost QEON-KINA kvůli jeho negativnímu vyzařování. Záření vedlo ke stavům zmatku. Inyodurové kvůli tomu trpěli psychicky i fyzicky.
Dějiny
V neznámé době po narození svého syna Arrocu Arrlichta byl Qeonlet Kintard pověřen kosmokraty, aby opravil poruchu, kterou v psionické síti způsoboval materiální propad. Při pokusu o vyřešení tohoto problému se Kintard zapletl do vláken psionické sítě a dostal se příliš blízko k materiálnímu propadu. Podařilo se mu osvobodit, ale pak už nikdy nebyl jako dřív. Jeho psiorové srdce zmutovalo. Postupně se změnil v nehmotnou entitu, která vraždila živé bytosti, aby se živila jejich životní energií. Tímto způsobem rostl a rostl a v následující době se mu říkalo pouze QEON-KIN. Kosmokraté zpozorovali, že se o tuto entitu začali zajímat zvědové chaotarchů.
V důsledku toho Vhoccaim, posel kosmokratů, kontaktoval Raahona Alltangrada. Oznámil mu, že QEON-KIN vylidňuje celé sluneční soustavy a že ho mohou zastavit pouze Inyodurové, pokud vůbec někdo. Vhoccaim zatajil, že za to jsou v konečném důsledku zodpovědní sami kosmokraté a že Qeonlet Kintard je Alltangradův dědeček. Inyodur hledal způsob, jak QEON-KINA zastavit. Entita se mezitím volně pohybovala v galaxii Pern-Mahuuc. Když se Alltangrad postavil QEON-KINOVI, byl negativní tvor zahnán Alltangradovou pozitivní energií. Přesunul se do galaxie Alfaroi, ale tam ho pronásledovala celá rasa Inyodurů.
Arrocu Arrlicht se obětoval, aby dokázal, že QEON-KIN může být poškozen pozitivní psionickou energií. Inyodurové svou přítomností chránili obydlené planety. QEON-KIN se však přesunoval na další obydlené světy rychleji, než jej Inyodurové dokázali následovat. 50 Inyodurů se vrhlo do srdce QEON-KINA, oslabilo ho, ale přišlo přitom o život. Entita uprchla do Mléčné dráhy.
V soustavě rudého obřího slunce padlo rozhodnutí. Na Alltangradův příkaz se téměř všech 100 000 Inyodurů vrhlo do QEON-KINA, kde se pozitivní a negativní psioenergie navzájem anihilovaly. QEON-KIN se rozplynul v obrovské explozi. Jeho energie se usadila v podobě zlatých psiomateriálních částic v systému rudého slunce. Téměř všichni Inyodurové zahynuli a jejich mrtvoly se vznášely vesmírem.
Během následujících milionů let se psiorová srdce mrtvých Inyodurů rozpadla a vytvořila salkrit. Salkrit narušil strukturu časoprostoru a způsobil zhuštění psionické sítě. Vznikla tak strukturální bouře Charonova mračna se Zlatou soustavou uprostřed. Každý výskyt salkritu také přitahoval jemný prach rozptýlený ve Zlaté soustavě. Tímto způsobem se kolem každého Inyodura časem vytvořil nestabilní asteroid.
