Píše se rok 1470 Nového galaktického letopočtu – to odpovídá roku 5057 křesťanského kalendáře. Sluneční soustava beze stopy zmizela ze svého dědičného místa v kosmu.

V zájmu právě této říše je na cestách Alaska Saedelaere – a provádí také další, ryze soukromé pátrání po kosmokratické vyslankyni Samburi Yuře. Stopa nezvěstné ženy vede na SVĚT NENÁVISTI...

Alaska Saedelaere a Eroin Bleskač vlétnou se ŠROUBEM-B do Světolodi a vypraví se k nedaleko Tolmaru se nacházející planetě, na níž se má podle Šoloubwových informací zdržovat Samburi Yura. Svět se zdá být zcela neobydlený, jsou tu však četné pevnosti, průmyslová zařízení a podobně. Mnoho staveb je zničeno, zřejmě následkem bojů. Je zaměřeno nepatrné množství energie. Na orbitu se vznáší šestnáct jakýchsi technických objektů – jsou to paradimové akumulátory, jak se později ukáže. Saedelaere se vydá pátrat na planetární povrch, zatímco Bleskač čeká na palubě Světolodi.

Terranec netuší, že jeho přílet k planetě neprošel bez povšimnutí. Svět se stal útočištěm entity Tafalla, kterou právě Saedelaere přemohl. Tafalla používá planetu, jíž dala jméno Elicon, jako azyl. Entita se po střetu s Nesmrtelným rozpadla na četné úlomky, které k sobě nejdříve musely najít cestu. Při spojování střepů pak došlo k destrukci části planetárních zařízení. Entita je – je-li to vůbec možné – ještě šílenější než dřív. Naplňuje ji stravující nenávist ke kosmokratům a všem jejich služebníkům jako je Samburi Yura. Tafalla ovládá Šoloubwovu technickou pozůstalost, v níž se manifestuje. Když Saedelaere obnoví dodávku energie a začne v počítačovém systému pátrat po heslu „Samburi Yura“, vzpomene si Tafalla na Maskonoše a rozhodne se ho zničit. Kontaktuje Saedelaera pod falešným jménem Elicon a snaží se ho zmanipulovat dle svých záměrů.

Saedelaere sice pojme podezření, ale na odvrácení nebezpečí už je příliš pozdě. Tafalla se dostane do kontaktu s paradimovými akumulátory a nasaje z nich energii, kterou se posílí. Následně Alaskovým jménem přivolá Samburi Yuru. Vyslankyně Vysokých mocností se vynoří v časové studně. Saedelaerova radost má jen krátkého trvání, neboť jím tak dlouho hledaná žena se chová velice odměřeně a opětovné shledání s Pozemšťanem ji právě netěší. Musí s ním však spolupracovat, aby přemohla Tafallu. Enthonka a Terranec jsou přemístěny do parareality, kde na ně entita těžce doléhá. Avšak Tafalla se tímto krokem dopustila rozhodující chyby – v pararealitě má sice velkou moc, je to ale současně její srdce. Zde ji může Samburi Yura opravdu efektivně napadnout. Odstraní cappinský fragment ze Saedelaerovy tváře a vrhne ho na entitu. Energie fragmentu a parareality spolu zareagují a vytvoří dimenzionální vězení, v němž má Tafalla dle Sambuřiny vůle strávit zbytek věčnosti.

Samburi Yura se chystá k odchodu a dá Maskonoši příležitost, aby ji doprovázel. Rozčarován poznáním, že byl pouze využíván, Alaska odmítne; tohle není žena, kterou byl kdysi okouzlen. Kromě toho cítí Terranec Tafalliny útrapy. Když Samburi Yura zmizí UHF oknem, použije Alaska stále ještě existující spojení s fragmentem, a osvobodí entitu z jejího trápení. Tafalla se rozplyne a cappinský fragment se vrátí Saedelaerovy tváře. Terranec se vydá zpět na Světoloď...