Poté, co se v centrále SOL konečně stabilizuje, požádá Jamaske, poselkyně Inzaila Paumyra1), Atlana, aby pomohl jejímu rostlinnému ostrovu na Auroch-Maxo-55. Způsob, jakým Rautačka vede emocionauta Roman Muel-Chena ke své planetě, připomene Arkonidanovi lodivody Vincranů v temném mračnu Provconovy pěsti2).

Sedm hodin před uplynutím lhůty ID dosáhne SOL rajské vodní planety, v jejím Tyrkysovém oceánu plave devatenáct Inzailů3). Individuální zaměřovače SOL zjistí podobnost s Rostlinným otcem Arystesem na Orllyndie4). Na jižním pólu planety je objeveno padesát kilometrů veliké kruhovité pásmo, kterou Jamaske označuje jako »Alshma Ventor« a jako bránu do INSHARAMu, Atlan si jí ale mimoděk spojí s pekelnou bažinou. V této oblasti jsou zaměřeny hyperfyzikální anomálie s různou hodnotou Strangeness, ale i s vlastnostmi černých děr a slunečních transmiterů5).

Přes Jamaske naváže nyní Paumyr kontakt přímo s Atlanem. Na otázku nesmrtelného na Kym-Joriery odpoví rostlinná inteligence, že přibližně rok po událostech u Coursu, tedy přibližně před tisíci lety, zemřel v Auroch-Maxo poslední motýl, ale dodá, že mu může dát něco, s čím by mohl požadovaného Kym-Joriera přilákat blíž. Atlan přistane se space-jetem na Inzaila, jehož vhled mu připomene Eidos na Etustaru, sídla superinteligence ESTARTU v reálném čase6). Dva Rautak-Biogrammy ho odvedou k srdci Paumyra, kde je mentální prezence rostlinné inteligence velice silná. I zde zjistí Arkonidan podobnost s Arystesem. Vejčité Kym7) označí Paumyr za kukly, ze kterých se dříve klubali Kym-Jorierové. Skoro všechny jsou ale mrtvé. Jednu, která vydává při kontaktu s živým tvorem slabé elektrické rány, si Atlan bere s sebou.

Mezitím dosahuje XIRMICCA a S-ZEntrant MASMOKO Auroch-Maxo-55. Aby odvrátili nebezpečí a zajistili přežití Paumyra, »Exodus srdce«, vydá ostatních osmnáct Inzailů současně svou psionickou energii a zaniknou přitom v chladném plameni. Jamaske to komentuje, že nyní začal Hauchmén Zovirasch, konec světa. Mocná psí-rána ochromí Mundäny na palubě S-Zentrantenu stejně jako posádku SOL. Atlan přechodně ztratí svůj extramozek, což mu připomene pocit neomezené samoty jako podobný zážitek při jeho návratu z materiálních zdrojů8).

Paumyr vysvětluje Arkonidanovi, že Inzaila v tisíciletích mezitím své procesy stále zesilovali. Když ani největší rozestup mezi nimi nemůže zamezit vzájemné interakci mezi jejich psí-potenciály, provedou normálně »Inzaila Onda«, čímž se dostanou do vyššího evolučního stupně. K tomu by ale muselo uplynout několik tisíc let.

Mezitím co Paumyr drží Mundäny na S-Zentrantenu díky psí-vybití ve své vůli, jsou ostatní na palubě XIRMICCA volní. Ronald Tekener, Roman Muel-Chen, Icho Tolot a Don Kerk'radian, kteří se jako první vzpamatují ze psí-rány, se proto na žádost Jamaske dají na útok proti válcovité lodi a nakonec jí odvážným manévrem zničí.

V MASMOKO si Mun-2 Runrick udržel zbytek své svobodné vůle. Než jako skvostný kamen vstoupí do věčného Mrtvého města K'u, přihlíží, jak jeho zástupkyně Praciss pod Paumyrovým vlivem aktivuje tažný paprsek S-Zentrantenu. Vyzvedne Inzaila s částí Tyrkysového oceánu na platformu mocného hvězdného válce. Dříve než ostatní jednotky zachytí, co se stalo, opustí Paumy, který si odepřel přeměnu k Inzaila Onda, ve svém novém domově Stříbrný mrak, aby od nynějška táhnul kosmem10). Planeta Auroch-Maxo-55, kterou psí-erupce rozkmitaly a posunuly z oběžné dráhy, se začíná rozpadat.

Atlan se vrací se space-jetem na SOL a předává tam Kym kokonu od ID. Objeví se hologram vousatého starého muže, který Atlanovi záhadným způsobem připadá známý9), a vysvětluje, že splněním tohoto úkolu mise SOL ještě neskončila. Právě naopak se musí loď okamžitě odebrat do INSHARAMu, kde dostane další pokyny. Atlan proto nechá nastavit kurz ven z mraku, ale SENECA se jeho nařízení zprotiví se zřetelem na vyšší rozkaz. Atlan nejdříve nechce SOL, jak mu oznámil SENECA, poslat na nejistou cestu do Alshma Ventor, ačkoliv tato zóna má jednoznačně vlastnosti transmiteru. Kvůli zmizení Inzaila ale vyhasne třpytivá síť, se kterou rostlinné ostrovy nasávali psionickou energii ze Stříbrného oblaku, a která je činila nedostupnými. Když teď SOL obklopí přesila mundänských hvězdných válců, je Atlan nuce přijmou jedinou možnou volbu, a vlétává do hyperfyzikální anomální zóny na jižním pólu rozpadající se planety Auroch-Maxo11).