V závěru roku 343 vévody Lugose zakáže Věštec opustit Guovi, Carnuumovi a Zapelrowi, Tärtas, pyramidový palác Vévodů na Kranu, čtvrté planetě slunce Krandhor, a navštíví Krankou Aljakou velené staré Hnízdo První flotily, který se s posádkou šesti tisíc pěti set mužů nachází na orbitu centrálního světa Kranů. Zde Věštec synteticky deformovaným hlasem vysloví své podezření, že jeden z Vévodů je zrádce a spolupracuje s Bratrstvem. Aby byl ve Vodním paláci v bezpečí před atentátem, nařídí nepřítomností Spoodijské lodi zneklidněný Věštec, aby vévodové zůstali ve flotilních Hnízdech, a vyzve jejich posádku k podílení se na hledání zrádce.

Ciryak, šéf bezpečnosti Hnízda, nasadí na Vévody nejdříve svého asistenta Shere Taka. Tart se pokusí jako agent Bratrstva vplížit se do jejich důvěry. Nakonec izoluje Ciryak Vévody a přesadí je do počítačového programu, který zahrne halucinogeními plyny, psychydelickou muzikou a hypnotickými světelnými efekty. Zatímco dojde k rozmíšce mezi Lyskerny, Mousureny a Prodheimer-Fenkeny, kteří obviňují pokaždé jiného vévodu ze zrady, jsou vévodové pořád ještě v počítačové simulaci, která je má donutit k přiznání. Nakonec z ní Zapelrow unikne. Když ho Ciryak sleduje, je napaden vévodou a zabije ho ve zkratkovité reakci. Šéf bezpečnosti nahlásí událost jako sebevraždu a finguje tím Zapelrowovo přiznání viny.

Věštec v tom ale nevití žádný rozhodující důkaz. Nechá ale oba zbylé vévody, kteří jsou stále ještě rozhádáni, vrátit se do Tärtasu, aby se mohli zúčastnit obřadu návratu Spoodijské lodi a oslav nového roku.