Více než padesát let poté, co se lidstvo vydalo ke hvězdám, se na mnoha světech rozvíjí terranské kolonie a Solární unie tvoří základ mírumilovně se rozvíjející hvězdné říše. Ale bezpečí lidstva je opět v ohrožení.

Proto se Rhodan vydává i se svým osvědčeným týmem vstříc dalšímu dobrodružství. Průzkumná mise vede do sektoru Sagittarius. Tam je ale jeho kosmická loď zajata piráty; posádce se však povede osvobodit. Perry Rhodan a jeho přátelé tedy pokračují v expedici k černé díře v centru Mléčné dráhy. Ta vede k podivuhodnému setkání s cizincem, který má za sebou jedinečnou odyseu – je to OXTORŇAN…

3. února 2087, těsně před prvním startem CRESTU II, pracuje multi- a xeno-inženýr Harold Malcolm Mackay na posledních diagnostikách nejnovější lodi lidstva. Během svého počínání vede rozhovor i s novou centrální pozitronikou, umělou inteligencí nejnovější generace, jež už nyní projevuje vlastní osobnost, a již tehdy se Mackay domnívá, že by měla dostat jméno po nějakém pozemském filozofovi. Během své práce se setkává s podivnou dvojicí, která dle jeho úsudku nemá na lodi momentálně co pohledávat: Leibnitzem a jeho věrnou Posbi Monad. Jejich výskyt proto raději nahlásí.

Omar Hawk je právě v nasazení na misi na Imartu, jedné z kolonií Solárního impéria, nacházející se v soustavě Canopus. Přitom dopraví do nemocnice Imarťana, který vykazuje symptomy podobné plicní embolii. Na planetě se podle všeho schyluje k další embolické vlně, což by mělo pro její obyvatele fatální následky. Hawk se domnívá, že musí být pravděpodobně nějaká chyba v genetickém kódu terranských kolonistů, která tyto zdravotní problémy způsobuje. Sám je na tom úplně opačně a jen překypuje zdravím. Je totiž Oxtorňan, pocházející z tajné kolonie založené NATHANEM. Lunární hyperinpotronika tuto kolonii založila proto, aby měla další prostředky pro boj s temným životem. Jejich organismus se vyznačuje vysokou schopností regenerace. Její obyvatelé byly speciálně vyšlechtěni pro život v extrémních podmínkách a pobytu nejen na jejich domovském světě. Na Oxtronu totiž vládne gravitace 4,8 g. Kromě toho jsou Oxtroňané neuvěřitelně silní, rychlí a zdokonaleny byly i všechny jejich smysly. O tajné kolonii však nikdo kromě NATHANA a Posbiů neví. Proto také Hawk pracuje jako tajný agent v jejich službách, i když pod záštitou Oddělení III. Jeho speciální 25metrová loď DEMOKRITOS zaměřila cíl jeho pátrání na Imartu. I přesto, že Imart není foveální svět, nachází se na něm časová studna. Je momentálně v neaktivním stavu, z její hladiny však vychází prazvláštní temná mlha.

Omar Hawk se vrací do své domovské soustavy slunce Cor Caroli, nacházející se 110 světelných let od Země, jíž její obyvatelé nazývají Illema. Ihned po výstupu z hyperprostoru dostává informaci, že bude neprodleně kontaktován MINSTRELEM. I zde se samozřejmě nachází jedna z NATHANOVÝCH odnoží, aby mohla dohlížet na dění v kolonii. Ta se pak na palubě objeví i se svým interpretem, Cyboranem Francescem Abberlinem. Dozvídá se od něj, že na Imartu opravdu vypukla čtvrtá embolická vlna a kolonie pozastavila své členství v Solární unii, protože nevěří na pomoc z její strany. NATHAN však nyní po Hawkovi žádá, aby se vydal na Plophos a zjistil, z jakých důvodů se zde Iratio Hondro nepokusil aktivovat planetární stroj. K tomuto účelu bude muset projít časovou studnou z Oxtornu na Plophos, k níž Hondro očividně sám nemá přístup. Hawk se rozhodne cestu k oblasti zvané Bonedrift Cove, kde se studna nachází, zdolat pěšky a prochází prazvláštní krajinou svého domovského světa, který je obýván tzv. Franklinovou faunou a flórou, jež je extrémně elektroaktivní. Sami Oxtroňané jsou vůči výbojům ale také velice odolní. Nejzvláštnějšími, ale také nejnebezpečnějšími zvířaty jsou jednoznačně okrillové, o nichž se říká, že ani oni nepocházejí z Oxtornu. Většinou se lidem vyhýbají, je ale dokonce možné si okrilla ochočit – nebo spíše on sám se může rozhodnout, že bude doprovázet lidského společníka. Jsou to obrovská zvířata, která se podobají pozemským žábám, mají osm končetin, fazetové oči, strašlivé zuby a dlouhý jazyk. Hawk narazí na okrilla, který se očividně zasekl v jednom elektrickém výboji, v němž se zřejmě pokoušel sám dobít. Podaří se mu ho osvobodit a zvíře poté zmizí pryč. Když Oxtorňan dorazí k časové studně, má pochybnosti, zda může její průchod zvládnout. Obává se temporální nekrózy, ale dle NATHANA by jeho speciální organismus měl zvládnout i takovouto zátěž. Nezbývá mu tedy nic jiného než to vyzkoušet.

CREST II má namířeno do Ominitckého srdce a prolétá samotným středem Galaxie. Navigace prostorem, v němž jsou hvězdy tak nahuštěny na sebe, je problematická i pro Emocionauta Mentra Kosuma. Všude kolem dochází k výbojům gama záblesků, což extrémně zatěžuje energetický štít křižníku. Jeden z takových záblesků projede těsně kolem CRESTU II a loď i tak zásadně poškodí. Kosum je naštěstí schopen dostat se do relativně klidné zóny, kde je možné zahájit opravy. Objevuje se však další problém – po celé lodi se náhodně vyskytující hyperenergetická pole. Perry Rhodan je z medostanice kontaktován Merkošem, který tvrdí, že s ním nutně potřebuje mluvit Horeš jad Aedor, neboli Bingdu, jak si teď Omnit raději nechává říkat, a proto neprodleně vyráží za ním.

Když se Omar Hawk probudí z bezvědomí, prožívá bolest, jakou ještě v životě nezažil, je ale naživu. Okamžitě však poznává, že není na Plophosu, protože vidí obří rudě zářící hvězdu a šest pyramid. Planeta, kde skončil, je podle všeho Kahalo v soustavě slunce Ras Algethi, tedy na světě, kde Perry Rhodan kdysi aktivoval transmiterové spojení vedoucí k uzavření Velké ruptury. Hawk už znovu nechce podstoupit martyrium průchodu časovou studnou a uvědomí si, že zde určitě někde musela zůstat loď patřící Haku Gekkoorovi, s nímž zde Rhodan svedl strašlivý souboj. Když situační loď Mistra ostrovů konečně najde, zjistí, že už jen tak nevzlétne, protože se do jejích útrob dostala místní agresivní vegetace. Vzhledem k tomu, že má neustále pocit, že ho někdo pronásleduje, má jedinou možnost, jak legendární svět opustit, musí tedy opět vstoupit do časové studny.

Zdá se, že se Merkoš pomalu zotavuje, jeho tělo je však stále průhlednější a jeho mozek černější, podobně jako u Omnita. Bingdu se domnívá, že se na lodi objevilo něco cizího, něco, co přišlo z Jad-Kantraja, tedy z Omnitického srdce. Nedokáže ale specifikovat, co by to mohlo být. Poté jim na holonahrávce ukáže, jak jejich cíl vlastně vypadá – jedná se o kosmickou stanici ve tvaru polyhedronu o velikosti 5 kilometrů, složenou z jednotlivých modulů.

Omar Hawk se po druhém průchodu časovou studnou cítí ještě hůře než poprvé. Když se rozkouká kolem sebe, poznává, že je v kompletně cizím prostředí, povrch všeho kolem je tvořen ze zvláštního bílého materiálu, složeného z devítistěnných destiček, nonagonů. Poté uvidí, z jaké časové studny vlastně vylezl – a vůbec nevypadá jako ta, jíž zkonstruovali Předchůdci. Po chvíli na něj promluví agresivní hlas cizí řečí, s níž si jeho translátor nedokáže poradit, kolem něj navíc srší elektrické výboje, nato pak Oxtorňan opět padá do časové studny.

Rufus Darnell a Cameron Canary společně provádějí opravy CRESTU II. Loď byla i zevnitř nepochopitelně poškozena elektrickými výboji. Na jednom místě pak objevují stopy podobné škrábancům způsobeným šestiprstou končetinou a organický materiál. Šéfinženýr proto ihned vyhlašuje uzavření oblasti a poplach, protože se na palubě pravděpodobně nachází vetřelec.

Omar Hawk se vznáší ve vakuu. Všude kolem vidí absolutní temnotu, kouskem oka však zahlédne i něco dalšího, jakousi komplexní strukturu. Je si vědom, že i přes svůj odolný organismus v prázdnotě dlouho nevydrží, pak ho ale něco postrčí směrem do temnoty.

Ronald Tekener ve své kajutě na CRESTU II opět truchlí nad ztrátou sestry Jessicy a společnost mu dělá pouze lahev kvalitní whisky1). I přes zákaz se rozhodne opustit kajutu, protože má pocit, jako by ho něco přitahovalo. Dojde až k oblasti, kde se nachází poničené reaktory a technici zde opravují poškozenou stěnu. Poslední, co zde Tekener uvidí předtím, než ztratí vědomí, je namodralý výboj a něčí stín.

Perry Rhodan je zpět na cestě do centrály, když je vyvolán poplach. S Guckym Rhodan teleportuje k Darnellovi, ten však netuší, co se vlastně stalo a ani na záznamech kamer nic neobjevují. Guckymu se zdá, jako kdyby spoušť, která záhadně vznikla na několika místech lodi, způsobil Haluťan nebo Bestie. A jeho teorii napovídá i to, že nalezené vzorky opravdu obsahují jejich genetický kód. Ostatní ale nevěří, že by se nějak nepozorovaně dostal na loď. Velitelka se domnívá, že se jedná o sabotáž, protože se objevuje stále více podobných incidentů. V tom Ronald Tekener oznamuje, že došlo k napadení. Rhodan a ostatní místo prohledávají. Gucky si stále stoj za teorií, že je za zkázu zodpovědný Haluťan. I přes Rhodanovo naléhání není SENECA schopen identifikovat a zaměřit údajného původce incidentů, a proto Darnellovi nenápadně naznačí, že by bylo záhodno provést diagnostiku umělé inteligence.

Omar Hawk se pomalu probouzí ze své poslední cesty, tentokrát mu trvá opravdu dlouho, než je schopen se kolem sebe zorientovat. Osloví ho neznámý hlas, který mu nabízí pomoc a tvrdí, že ho zná, i přesto, že je překvapen, jak se sem vlastně dostal. Stejně tak je pro něj překvapením i aktivace časové studánky. Neznámý vysvětluje, že časová studánka je něco jako malá časová studna, jen její ohraničení není běžně viditelné. Oproti klasické studně má tato přibližně tři metry v průměru, její povrch je stejně černý a neodráží žádné světlo. Jedná se o experiment, který kupodivu zafungoval. Hawk také zmíní, že toto je už jeho čtvrtý průchod, čímž je hlas slyšitelně ohromen. Oxtorňan mu popisuje svoji odyseu, když mu zmíní druhé místo, na němž se objevil, předpokládá, že se jedná o civilizaci, která již pravděpodobně vymřela, nejsou to ale Předchůdci. Také se domnívá, že svou náročnou cestu přežil nejen díky odolnému organismu, ale hlavně tzv. časové kůži, jíž byl chráněn. Konstrukce, kterou Hawk viděl, když se vznášel ve vesmíru, byla nejspíše Jad-Kantraja, a to něco, co ho postrčilo do obří časové studny byl ve skutečnosti jeho společník, který ho nejednou zachránil…

Thora Rhodan da Zoltral si je téměř jistá, že s incidenty na palubě její lodi má co do činění SENECA. Jako Arkonidanka stále zastává tradiční názor, že by pozitronickým systémům neměla být dána taková volnost rozvoje, jako to je u umělé inteligence CRESTU II. SENECU podezírá, protože kdo jiný by měl zaznamenat pohyb vetřelce na palubě křižníku. Kontaktuje Perryho Rhodana, který společně s Tekenerem a ostatními stále pátrá po neznámém návštěvníkovi. Potýkají se ale se stále častějšími výboji neznámého původu, které narušují lodní systémy. SENECA cítí, že mu velitelka nedůvěřuje, ale ujišťuje ji, že bude vždy konat v nejlepším zájmu posádky. V tom se v centrále objeví Bingdu a Thoru žádá, aby urychlila postup k Omnitickému srdci, Arkonidanka chce však nejdříve vyřídit problém s vetřelcem. S velitelkou si také přeje mluvit Sianuk na Ayutthaya, jeden z geniálních šéf-vědců CRESTU II. Podle něj je tato oblast protkána podivnými perforacemi podobnými červím dírám, které nikdy předtím nebyly ve vesmíru zaznamenány. Pravděpodobně tvoří jakési mosty, které jsou využívány pro transport. Zatím nebylo zjištěno, zda jsou umělého nebo přirozeného původu. Omnit poté poznamená, že tyto cesty vedou do Gádového nebe, na světlosvět Drem-Doreus.

Mezitím stále pokračuje pátrání po neznámém a Tekenerův instinkt je zavede až do jednoho nepoužívaného skladiště. Když tu náhle za sršení blesků prorazí zeď obrovské zvíře, které umí vydávat elektrické výboje a očividně jim chce zabránit v průchodu. Rhodan si vybavuje report svých synů, kteří se s podobným ďábelským stvořením setkali na Neptunově měsíci Tritonu při záchraně arkonidského posla Tamanura da Gonozal. Tupanthiho popis přesně odpovídal nezvanému návštěvníkovi, který pravděpodobně způsobil spoušť na lodi2). Naštěstí neútočí na ně, ale pouze na roboty, a navíc to vypadá, jako by ho celá situace velice bavila. Zpoza něj pak vystoupí muž vysoký šest stop, s holou hlavou a sametovou olivově hnědou kůží a hustým černým obočím, který se představí jako Omar Hawk a tvrdí, že ho zvíře chrání.

Hawk Rhodanovi radí, aby se od okrilla jménem Watson raději držel dál. Prozrazuje, že pochází z Oxtornu, NATHANOVY tajné kolonie v soustavě Cor Caroli. Popisuje důvod své cesty a nakonec ukazuje, jak skončil na CRESTU II. Časová studánka, jak jí říká SENECA, který o všem samozřejmě věděl a oba návštěvníky chránil, dokud se Hawk alespoň částečně nezregeneruje, se nachází ve skladišti nepoužívaného materiálu. Domnívá se také, že si ho Watson zvolil za společníka již poté, co ho na Oxtornu zachránil a celou cestu ho následoval. Cestování časovými studnami ho však velmi stresovalo a cítil potřebu se dobít, proto také způsobil ony problémy vyskytující se na palubě a u reaktorů. Rhodan k Oxtorňanovi očividně cítí důvěru, jeho okrill však ve většině probouzí strach, proto mu je zakázán volný pohyb po lodi. Hawk také Rhodana spraví o napjaté situaci v koloniích. Také si všimne, že se z časové studánky vypařuje temnota a Hawk si myslí, že podobný fenomén viděl už dříve i u všech ostatních studen. Thora poté všechny svolá do centrály, protože se CREST II konečně blíží k Omnitickému srdci.

Rhodan se před Thorou zmíní o druhé etapě Hawkovy odysey. Arkonidanka Oxtorňanovo vyprávění bedlivě sledovala a jeho popis devítistěnných struktur jí nápadně připomíná HVĚZDNÝ VÍTR, loď, v níž ji kdysi zachránil Ernst Ellert, když byla vážně zraněná. Co všechny tyto události mají společného, se ale mohou pouze domnívat. Velitelka chce také po SENECOVI vědět, proč jí nesdělil tak zásadní informaci tom, že se časová studánka nachází na její lodi a hrozí, že by jeho jednání mohlo nést následky. Pozitronika informuje o její instalaci, kterou provedl Leibnitz a Monad, po níž byla dosud neaktivní, tudíž nezaměřitelná pro běžné přístroje. SENECA si ale stále za svými činy stojí. Zaměřovače konečně ohlašují cíl cesty: před CRESTEM II leží masivní stanice Jad-Kantraja, Omnitické srdce. Poté je však zaměřen obrovský roj malých lodí, které krouží kolem stanice. Xaphaky, tedy lodě Shafakků, vytváří neprostupnou blokádu kolem Jad-Kantraja. A CREST II nemá nejmenší šanci ji prorazit…