Menu
Navigace: Databáze Multiversa > Série > Atlan > svazek 455
hledat
Německá obálka (1. vydání)
© VPM KG.
Série:Atlan, svazek 455
Název:V temném regionu
(Die dunkle Region)
Autor:Horst Hoffmann
Cyklus:Král Atlantidy / Vysazeni na Dorkhu
« AT 454 • chronologicky • AT 456 »
Vydáno poprvé:1980
Vydáno v češtině: -
Čas děje: 2650
Hon na Leenii a Satora Synka

Sigurdův syn

Už dlouho se po Pthoru potuluje Bördo, syn Sigurda, syna Ódinova, a zemřelého Valjarina. Několik lidí označuje jeho otce za loutku mocných nebo se o něm vyjadřuje jinak hanlivě - a mnozí z nich se okamžitě seznámí s Bordovým mečem. Velice si váží Sigurda, kterého nikdy neměl to potěšení poznat osobně. Na své cestě dorazí na úpatí Taambergu na obětní obřad; několik kočičích spáčů chce rituálně zabít jednu rodinu, aby usmířili mágy, kteří v poslední době působí potíže po celém Pthoru. Podaří se mu zachránit pětileté dítě a vezme ho s sebou.

Na svých toulkách míjejí chýši, kde žije slepý věštec Sadak. Ošetřuje Bordovi rány a postupně ho učí, že v současnosti skutečně není důvod být na Ódinovy syny hrdý. Stařec pečlivě volí slova a chlapec mu brzy uvěří. Rozhodne se vydat do pevnosti, otevřít Sigurdovi oči a změnit ho zpět v hrdinu, na kterého byl tak pyšný. Díky zvláštní květině, kterou mu Sadak dává, zůstává slepým bodem pro mágy, kteří vždy jednají jen z dálky. Gorlk, dítě, které zachránil před kočičími lidmi, odchází s Věštcem.

Po chvíli bloudění narazí poblíž pevnosti na skupinu Guurpel, jejíž Zugor provádí ty nejšílenější věci. I oni byli mágy donuceni přísahat věrnost třem synům Ódina, kteří vládnou jako loutky. Jejich myšlenky se zřejmě ubíraly úplně jiným směrem, a proto jsou potrestáni. Bordovi se tak podaří vyhoupnout se na Zugor a po potrestání rybářů se nepozorovaně dostat do FORTRESS.

Temná oblast

Poté, co se Leenia, Sator Synk a robotické guerilly oddělí od svých společníků, vydají se do Temného kraje. Zde Leenia nedávno objevila zařízení Lunen. Doufá, že je využije k návratu do Vyšších světů, a touží se tam dostat. Neváhá jít ani sama, doprovází ji hrdina Pthor, který je do ní zamilovaný. Robotičtí služebníci je přenesou přes Xamyhr, ale na druhém břehu je napadne skupina Valjarů. Obyvatelé Sedláků je považují za vyslance nových vládců a nejsou ochotni se jim podřídit. Nejsou také ochotni diskutovat o tom, proč si neuvědomují, že berou do rukou zbraně proti hledaným povstalcům, kteří by ve skutečnosti mohli být jejich spojenci. Radiace vycházející z Temné oblasti zneškodní robotické partyzány a Synk jim nařídí, aby se stáhli na břeh řeky. Orxeyan a nehmotní prchají do černé stěny mlhy.

Po překročení hranice počáteční strach opadne. Hledají přechod přes Ďáblovu brázdu, protože ještě nedávno se to podařilo tisícům nemocných lidí. Je tu však jen jeden dlouhý visutý most z dřevěných prken a lan, který je částečně poškozený. Nemají jinou možnost, než ji překročit, zvlášť když jim je v patách asi tucet pronásledovatelů.

Dorazí ke zřícenině hradu v údolí Emmorko. Pod touto budovou, kde bylo kdysi uloženo Zlaté rouno (viz Atlan 323 + Atlan 326), se nachází zařízení, které pomohlo Lunenům vzdát se fyzické existence a oduševnit se do Modrého paprsku. Leenia ani Sator Synk však nedokážou překonat neviditelnou energetickou stěnu, která chrání vchod do haly. A z druhé strany přicházejí Valjarové, kteří neumějí žertovat. Stále jsou přesvědčeni, že zde najdou zlaté rouno, o kterém se jim zdá téměř každou noc. Pomocí triku je lze přimět, aby prošli bariérou, která je pro ně neškodná, načež jsou uvězněni v hale za ní. Synk je přiměje, aby zničili stroje zodpovědné za energetickou bariéru, a Leenia se začne pokoušet o návrat domů. To se jí nepodaří a hrozí jí, že bude navždy přeskakovat mezi dimenzemi. Sator ji z toho nakonec vysvobodí zničením dalších strojů.

Následný výbuch přežijí jen díky tomu, že je z budovy zachrání Valjare Brantent. Je ochoten věřit, že příběhy jsou pravdivé, že Zlaté rouno skutečně zajal Atlan a odnesl si ho. Uzavřou mír a znovu opustí Temný kraj. Na břehu řeky Xamyhr se Orxeyan a Leenia setkají s robotickými guerillami, které je okamžitě znovu vyvedou z míry svými způsoby. To vše je však součástí plánu lorda Soltzamena, který ví, že samotní mágové mohou proniknout do myslí Pthorianů. Dokud Drakobijce zaměstnává cholerický hněv přerušovaný výčitkami svědomí, zůstává před nimi v relativním bezpečí.

Důležitost této taktiky je vidět na příkladu jeho společníků Brakera Hoyta, Gandela Garse a dalších 8 Orxeyanů. Ti se mezitím vrátili do Orxeye a v duchu mágy stále dokola proklínají. A okamžitě jsou za to trvale potrestáni; jejich jitrnice jsou shozeny, jejich pivní džbány se roztříští, když se z nich pokoušejí pít, Gandelovy vlasy na hlavě zahynou ve studených plamenech a mnoho dalšího. Na obyvatele Velké bariéry Oth se málokdo odváží jen pomyslet.

Tento článek vznikl strojovým překladem pomocí DeepL ze stránky »Die_dunkle_Region« na německé Perrypedii (perrypedia.proc.org)