SOL přilétá relativně neobtěžovaná dovnitř METANU. Tam se ale musí neprodleně ukrýt, aby nebyla vypátrána bezpočtem vesmírných tahačů, lodí Kattixů, kontrolních satelitů a Heliotů, kteří se v této duté kouli o průměru 51.000 kilometrů nacházejí. Protože tradiční zaměřovací zařízení jsou zde velice omezena, získá Trim Marathova schopnost kosmocítění zvláštní význam. Uvnitř duté koule, která se podle zachycených radiogramů jmenuje Stanoviště METANU, učiní lidé ze SOL následující objevy: vnější plášť duté koule je tvořen červeně svítícím médiem. Tato membrána METANU není hladká, ale ukáže se jako vysoce komplikovaná, silně členěná a organicky působící struktura s nesčetným počtem propustí, porézních kanálů, trhlin a jeskyní. Uvnitř membrány se nachází miliony kontrolních satelitů, které jsou vyráběny například na Cencha-1. Jsou řízeny ze zdejších stanic METANU. A ještě něco je uloženo v membráně: miliony Červených Heliotů, kteří jsou drženy na uzdě svými Stříbrnými kolegy. Předpokládá se, že Červení Helioti zde plní funkce, které v "normálních" kosmonukleotidech plní Psiqové.

Nachází se tu planeta o průměru 14.000 kilometrů, která je ozařována řadou umělých sluncí. Na jejím orbitu se nachází osm Mega-dómů. Dále se tu nachází duplikát Stanice METANU a protějšek Brány METANU. V centru Stanoviště je umístěna "mrtvola" bývalé superinteligence KABBA. Skládá se z psionické energie respektive vysoce komprimovaného psionického pole s nosným tělem z neznámé formy psí-matérie. Jádro vytváří extrémní prostorové zakřivení, které se stará o to, že všechno, co bez pohonu letí skrz Stanovištěm, je k němu přitahováno. Jádro je oblétáváno asi 5 metrů velkým satelitem, který rovněž tvořen psionickým polem, přitom se nejedná o nic jiného než o ještě nedodělaný kosmický messenger, který je přímo "nabíjen" z mrtvoly KABBA! Další, ale dokončený a větší messenger se toulá kolem Membrány METANU a zachytává informace, které vycházejí z Psiq-Heliotů kvůli tomu, že vytvářejí parareality. Vznik těchto pararealit zřejmě způsobují šokové impulzy vycházející ze Stanice METANU. To znamená, že ten, který umí ovlivňovat Červené Helioty, tak je také schopen zkopírovat informace z kosmických messengerů.

Alaska Saedelaere trpí po vletu do Stanoviště METANU silným zářením svého fragmentu Cappina. Nezabraňuje mu ale v tom, odejít do pečlivě střežené oblasti SOL, ve které spatřil zvláštní žluté kopule. Jeho námaha je odměněna: kopule se znovu objeví a tentokrát nezmizí, ale zůstanou na místě. Alaska podlehne neodolatelnému lákání a vstoupí do spojených kopulí, které se mu ochotně otevřou. A uvnitř nepotká nikoho menšího než kosmokratického robota Cairola Třetího! Ten mu oznámí, že úkolem SOL bylo dovést TOULEC (tak nazývá žluté kopule) do analogového nukleotidu. TOULEC představuje jedinou zbraň, se kterou lze (respektive musí) zničit METANU. Nikdo na palubě SOL o tom nesměl nic vědět, neboť předchozí pokusy kosmokratů proniknout do METANU vždy ztroskotaly. Posádka SOL, která disponuje aurou Thoregonu, musela jednat v dobré víře – proto celá ta práce s utajením. Když Alaska později vypráví Atlanovi o svém setkání, okamžitě se i jemu vybaví vzpomínky: také on už byl na palubě TOULCE, odtud pochází zvláštní lístek, který sám sobě napsal. Zřejmě přitom schválil plán kosmokratů na zničení METANU. Cairol naznačil dokonce i to, že kromě jiných o plánu kosmokratů věděla i superinteligence ID a sama v době vzniku svého Thoregonu fungovala jako "dvojitý agent". Cairol připravuje všechno pro příjezd svého pána, kosmokrata Hismooma. K tomuto účelu má na palubě tři těla Maunariů, do kterých má Hismoom vstoupit. Pokusy ale ztroskotají, těla kyklopů se rozpadnou na prach. Pro Cairola to není žádný problém: má KASÁRNU (jako kdysi Taurec), ze které může vytáhnout další, miniaturizované Maunarie. Saedelaere učiní ještě jedno pozorování: Cairol má dvě ony "plomby", které jsou potřeba, aby se proletělo Mega-Dómem. Cairol požádá, aby se SOL přiblížila ke středu METANU. Tam jsou údajně větší šance na materializaci Hismooma. Atlan souhlasí, protože je mu jasné, že jen zničením METANU může zabránit tomu, že Odpalovače galaxií nepromění (mezi jinými) Mléčnou dráhu v oblak plazmy.