Aby prozkoumali časový posun, vydávají se Icho Tolot a Startac Schroeder s gondolou ke zcela neobydlenému fraktálovému Kabinetu. Když se po deseti minutách vrátí, uplyne u jejich kamarádů jedenáct minut. Je proto dohodnuto, jednotlivé kabinety, jejichž přesný počet činí 612.000, ve dvojicích navštěvovat jen na deset minut, zatímco Icho Tolot zůstane ve vstupní stanici a bude udržovat kontakt s jednotlivými týmy.

Atlan a Myles Kantor se nejdříve dostanou do osmnáct krát osmnáct kilometrů velkému kabinetu, který je kompletně zpustošený. Navzdory úplnému bezvětří je tu slyšet neustálý šum a šepot. Další let je přivede k nedostavěnému kabinetu, který je tvořený šest metrů dlouhými, čtvercovými betonovými plošinami. Na Atlanův nátlak sestoupí do štěrbiny, jejíž šířka se periodicky mění. V prohlubni najdou zničené život udržující zařízení kabinetu. Štěrbina se uzavře, ale Atlan najde trhlinu v betonu, se kterou se s Kantorem dostanou ven z kabinetu. Další kabinet spočívá z obrovských, nahoře otevřených staveb, jejichž komory jsou spojené systémem koridorů. Stojí zde silné hypertropy a stroje, které mění energii na hmotu a tak vyrábějí kyslík pro ZENTAPHER.

Dao-Lin-H'ay a Startac Schroeder mezitím dosáhnou kabinetu, který slouží jako sklad surovin. Bloky mědi, hliníku a cínu jsou navršeny do šedesáti metrové výšky. Kartaniňanka a Terranec zpozorují, že řady bloků vznikají daleko, ale tak rychle, že je nepozorovatelné, jak se to děje.

Mondra Diamond a Trim Marath odlétají nejdříve ke kabinetu, ve kterém jsou jen zrezivělá strojní zařízení. Přesto oba věří, že cítí přítomnost »nemrtvého« života. Také je neustále slyšet šepot. Když Mondra Diamond vnikne do mlhové clony na okraji kabinetu, hrozí že díky strangeness-efektům vzrůstajících tuhosti hmoty zabloudí, ale nakonec najde cestu zpět ke svému společníkovi. Ve velké stavbě pak oba najdou deset tisíc neporušených, ale mrtvých Keyrettlerů, kteří jsou uzavřeny do bloků z akrylátového skla. Býkovité ještěrkové bytosti, technicky nadaní dělníci ZENTAPHERU, následovali zřejmě svého představeného ve smrti, jehož tělo vykazuje těžká poranění1).

Nový let Mondry Diamond a Trim Maratha končí na náměstí kabinetu Rynkor, který měří dvanáct krát dvanáct kilometrů. Zde žijí Pseutarové, nadaní genetikové ZENTAPHERU. Jsou to 1.60 metru velké, letu neschopné ptákovité bytosti se silnýma nohama a dlouhýma rukama, které mají čtyři prsty. Tělo mladých jedinců má prachové opeření, které se u dospělých mění v růžobílé, slepičí peří. Jen hlava s velmi krátkým, oranžovým zobákem a velkýma kulatýma očima má pestrobarevný pérový hřebínek2). Úlohou Pseutarů je klonovat geneticky na míru vytvořené živé tvory, které pak obydlují kabinety ZENTAPHERU.

Když zjistí, že čas v Rynkoru probíhá stejně rychle jako ve vstupní stanici, vrátí se Mondra Diamond a Trim Marath na delší průzkum. Vrchní genetik Kitodd Skitti uvítá oba Terrance, které považuje za dlouho očekávané, spásu přinášející vyslance z Kintradimovy vrchoviny. Když se Mondra Diamond zeptá na Mohodeha Kashae, vypráví jí Pseutar o setkání s ním a označuje ho za zloděje:

Když se po »velkém pustošení« probudí, musí Pseutarové z Rynkoru poznat, že většina jejich klonovacích zařízení je zničena. Z původních 1300 druhů mohou už klonovat jen 588, protože data o ostatních už nejsou dostupná. Přesto přijde rozkaz, naklonovat dvanáct miliard různých živých tvorů, kterému ale genetikové z Rynkoru nemohou vyhovět, protože jim schází materiál. Zejména jsou neschopní dodat požadovaných dvacet Alfa-inženýrů. Novou naději dostane vrchní genetik Kitodd Skitti, když Mohodeh Kascha s gondolou přistaane na Rynkoru a vydává se za zmocněnce Architekta. Ochotně odpoví na Kimbanerovy otázky o mývalu podobných Ektapa, nákladových agentech ZENTPAHARU, a vypráví mu jak že vedle normálních gondol existuje také supergondoly, které se používali před zpustošením kabinetu pro převoz materiálů mezi kabinety. Umístěním sondovacího pole se mohou transportovat velké kusové zásilky transmiterem.

Ačkoliv Mohodeh Kascha jako protislužbu nabídne zpřístupnit další klonovací data jejím archivům, odepře vrchní genetik dát mu jeden ze tří ZENTAPHEROVÝCH atlasů, které Architekt svěřil Pseutarům. Geneticky naprogramovaná poslušnost znemožní ptakobytostem jednat proti přímým rozkazům Kintradim Cruxe. Proto Kimbaner ukradne jeden ze tří grafitově černých knih, které jsou dvcet sedm centimetrů dlohé, dvanáct centrimetrů široké a dva centrimetry tlusté a zároveň mohou uvnitř mrakové kapsle fungovat jako databanky, holoobrazovky a navigační zařízení. Jako odměnu dá Rytíř Pseutarům tři další ztracené soubory klonovacích dat a tajně zmizí z Rynkoru.

Kitodd Skitti, který jako Pseutare umí pouhým dotykem prstu s kůží živého tvora analyzovat jeho genetickou stavbu, pozná, že Mondra Diamond má neaktivní a Trim Marath od Keifana deaktivovaný Horrikovů gen a zjistí, že odpovídá »genu smrti«, který genetikům z Rynkoru chybí k naklonování humanoidních Alfa-inženýrů. Každý druh v ZENTAPHERU má vlastní speciální gen smrti, který omezuje délku života a zabraňuje tak přelidnění. Protože ještě nemohou zhodnotit strukturu ZENTRAPHERU, nejsou ale oba Terranci ochotní sympatickému ptákovi poskytnout požadovaný gen.

Zatímco se Kitodd Skitti vrací do svého hnízda ke své ženě Lalee Lirli a svým dětem, vniknou 17. března 1304 NGL tajně do archivu Pseutarů. Se svými artistickými schopnostmi překoná Mondra Diamond blokádu, kterou jsou Z-atlasy chráněny a vezme si jeden z nich s sebou. Poté se vrací s Trimem Marathem zpět ke svým druhům ve vstupní stanici.

Přestože je šokován z krádeže druhého Z-atlasu, nadchne Kitodda Skittiho genetická příležitost, kterou mu připravila krvavá skvrna, kterou Mondra Diamond nechala na místě činu3).