Jako rybářka žije Rautačka Jamaske na Paumyru, osamělém, jedním z devatenácti z kdysi tisíců inteligentních rostlinných ostrovů, kteří brázdili Tyrkysové oceány Auroch-Maxo-55. Paumyr je velká 3800 krát 980 metrů, největší ponor má osmdesát metrů ve středu se zvedá do výšky pěti set metrů. Auroch-Maxo-55 je obklopen psimateriálním reflexním polem, které Rautakové označují jako stříbrný štít. Na jeho vnitřku mohou obyvatelé Inzaila obrazy jiných míst svého světa, mračna motýlů nebo další věci z kosmu. Devatenáct Inzaila proniká se svými třpytivými kořeny, chapadlovitými hyperenergetickými odnožemi, štítem a nasává Tzan'dhu z mocného UHF pole 420.000 let starého temného mraku. Psionická energie je uložená do mentálního projekčního depa pro »den života a smrti«, když vnikne nový Inzaila-Onda a u jižního pólu Alshma Ventror, portál »spícího světla«, vstoupí do INSHARAMu, pokladu vědomí a moudrosti1).

Když ve svých spánkových mušlích odpočívají, dají si Rautakští rybáři na svá čela Tzan'dhu krystal, který z jejich snů narůstá k velké, vejčité, rubínovitě červené perle. Snové perly musí být nakonec odevzdány mistru mušlí, nositeli vědění. Protože nechce své erotické sny, které se točí kolem jednoho urostlého Rautaka z kasty Moudrých, postrádat, odepře Jamaske odevzdat svou snovou perlu. V Moudrém Latruizovi, který se nakonec objeví, aby perlu převzal, Jamaske pozná neznámého milence ze svých snů.

Jednoho dne zpozoruje Jamaske v zenitu Stříbrného štítu dvacet dva kroužících zářících aureolou obklopených objektů. V jejich tanci pozná Rautačka soulad se vzorem, podle kterého se lze dostat přes útesy před rybnatou lagunou Irb Sanclis pohybují. Rybářka, která svým způsobem disponuje vnitřním kompasem, může nyní provést své druhy přes nebezpečné útesy. Po nadmíru úspěšném rybolovu se ve Stříbrném štítu objeví mundänský hvězdný válec, a k tomu náhle nastane špatné počasí a potopí se dvojčlun rybářů.

Jamaske umírá a je v Rautakským Zahradníkem znovu zrozena, který se převážně věnuje ochraně zvěře a kultivaci. U klanu najde velkozahradníka Belebrando. Při své cestě potká Jamaske kosmologa Yol Gondarona z národa Sery-Mer 2), který se před tisícem segafů zřítil se svým člunem na Paumyru a kterému Inzaila dala k dispozici kosmologenského skřítka Autsche, kulovitou kožešnatou bytost3). Před holoprojekcí jeho cestovního divadla ale Rautokové ustrašeně utíkají. Bezprostředně poté narazí na Latruize. Ačkoliv jsou svazky mezi Moudrými a Zahradníky nebo Rybáři přísně zakázány, rozvine se mezi Jamaske a Latruizem vášnivý milenecký vztah. Když žárlivý Belebrando Jamaske veřejně obviní, je Latruiz před vysokým Horcherem jmenovaný a uz se více nevrátí. Jamaske se má napříště od ostatních Zahradníků stranit.

Opakovaně pozorují Rautakové u stříbrného štítu hrozivé hvězdné válce a protože byli předpovězeny v »legendě srdce« jako znamení strachu, šeptají mnozí z »periody života a smrti«, od Hauchmén Zovirasche, že se blíží konec světa. Při nebezpečném potápění k odříznutí Paumyrského podmořského houští je ubohá Jamaske napadena murénovitým Dhejasem a je roztrhána.

Jako mluvčí Paumyru je v kaverně Moudrých uvnitř Paumyru znovuzrozena. V trůní jeskyni jí vysoký Horcher Helico Akka, že kvůli velkému nebezpečí, se nachází v Paumyru a bude muset projít zkrácenou instruktáží a přidruží jí jako Podmoudrého k Latruizovi. Při zkoumání memorand, »Periodické knihy«, »Legendy srdce« a »Vyprávění kaveren« se dozví o Segafrendu, Galaktické Koruně, ESTARTU a Mundänech. Latruiz podává zprávu jí, že Paumyr jakož i Iznaom, gel - Ina, Ebleche, Lauryl, Glaiten, Nasnu, Branapp, Wreut, Glono, Siglib, Uttuale, Clojeng, Enudru, Sniknu, Atakon, Nirro, Rauten a Lait, kteří osmnáct jiný Inzaila, přítomný všichni Alshma Ventor u jižního pólu od Auroch- Maxo- 55 usiluje. Latruiz jí řekne, že Paumyr jakož i Iznaom, Gelnina, Ebleche, Lauryl, Glaiten, Nasnu, Branapp, Wreut, Glono, Siglib, Uttuale, Clojeng, Enudru, Sniknu, Atakon, Nirro, Rauten a Lait, osmnáct ostatních Inzaila, všichni současní na Alshma Ventor, se snaží dostat k jižnímu pólu Auroch-Maxo-55. Rostlinné ostrovy sledují plán »exodus srdce«, který jim Paumyr předal. Aby zabránili nepřátelským lodím cestu na padesátou pátou planetu, spojili své třpytící se kořeny do těsné třpytivé sítě.

Když Jamaske opakovaně spatří, že Rautakové v jeskyních vypadají průhledně a rozpadají se, přizná jí Latruiz, že všichni jsou jen »přízraky«, Biogrammy, které Paumyr ve snu ze vzpomínek na pravé Rautaky stvoří, protože Auroch-Maxo-55 byla kdysi přetvořena na vodní svět, protože planeta nebyla nikdy obydlena a kolonizační lodě se rozpadli v motýlovém mraku. Nyní už Paumyr nemají sílu všechny snové bytosti udržovat.

Jamaske se s touto vědomostí nechce vyrovnat a spěchá k Helico Akkovi, ale vysoký Horcher již zmizel. Ani Yol Ganderona s jeho loukami, květinovým domem, člunem a přístroji cestujícího divadla už nenajde. U Stříbrného štítu ale zpozoruje zlatý, činkovitý objekt.

Vedena svým vnitřním kompasem pronikne Rautačka se svým milým skrz kavernový labyrint k srdci Paumyru. Když se jí Al'diiz, obrovitý červovitý hlídač srdce, postaví na odpor, řekne sympatická Jamaske rostlinné inteligenci přímo, že jí nemusí zabíjet, ale stačí jen, přestat o ní snít. Poté se srdce otevře a oba Rautakové vstoupí do stříbrně svítící jeskyně, kde uprostřed azurového rybníku roste překrásná, deset metrů vysoká rostlina. Na mechem krytém piedestalu objeví Rautakové dvacet dva jako pěst velkých vajec, které kdysi viděli tančit u stříbrného štítu, ale Paumyr jim zakáže, aby se Kymu, jím hlídaného pokladu, dotýkali.

Rostlinná inteligence vysvětlí, že Jamaske, se svou umíněností a samostatností, přišla aby své matce pomohla v nouzi nejvyšší. Jamaske se rozpustí v mrak pylu a přesune se do zlaté činkovité kosmické lodi. Třikrát sama řekne: »Byla jsem vybrána jako posel«, než jí hyperenergetický náraz větru odvane4).

Když poté všichni Rautakové z Paumyru zmizí, chce zemřít také Yol Ganderon, a rostlinná inteligence mu splní jeho poslední přání. Autsch na Paumyrově vyzvání také zmizí.