PHARAO byla původně lemurská kosmická loď.

Technické detaily

Kulová buňka lodi o průměru 350 metrů neměla prstencovou výduť, ale ve spodní třetině se rozšiřovala a tvořila trychtýř, jehož největší průměr byl rovněž 350 metrů. Tento trychtýř sloužil jako vyzařovač motorů a zároveň jako základna lodi, takže teleskopické přistávací podpěry byly zbytečné. Důvodem pro tento druh konstrukce byly problémy Lemurů se synchronizací prstencových trysek. Díky centralizovanému uspořádání motorů bylo k odklonění proudů výfukových plynů od trupu lodi zapotřebí jen několik málo a úspornějších energetických štítů ve srovnání s mnoha jednotlivými otvory motorů v prstencovém nálitku (PR 719).