Menu
Navigace: Databáze Multiversa > Série > Perry Rhodan > svazek 1700
hledat
Německá obálka (1. vydání)
© VPM KG.
Série:Perry Rhodan, svazek 1700
Název:Möbius
(Möbius)
Autor:Robert Feldhoff
Cyklus:Velká kosmická záhada / Ayindiové
Vydáno poprvé:1994
Vydáno v češtině: -
Čas děje: 1216 NGL = 4803 / kolem 2 milionů let př.n.l.
Plán je dva miliony let starý - vřetenové bytosti a jejich velký úkol
Hlavní postavy románu:

Perry Rhodan - Pozemšťan v poutech prastarého národa

Moira - žoldnéřka, která chce dokončit to, co před dvěma miliony let začalo

Voltago - kyberklon ukáže svou pravou tvář

Mila a Nadja Vandemarovy - zrcadlově narozené vyvinou nový talent

Alaska Saedelaere - bývalý nositel masky cítí nádech kosmických událostí

Zatímco STYX 16. září 1216 NGL letí na Charon1), nechá Alaska Saedelaere Milu a Nadju Vandemarovy Moirou ozářit zářením, které má podpořit psionické schopnosti dvojčat. Ve strastiplné proceduře se naučí Mila Vandemar vykonávat zrcadlové vidění také v blízkosti Nadji. Přitom jsou také v její sestře rozpoznány psionické síly2).

Poté co STYX druhého dne dorazí k temnému světu, ponoří se čtrnáct vřetenových bytostí do ledového jezera a zažijí tam vize rodných světů. Když ale jen Pětka a Desítka mohou své původní planety identifikovat jako Downunder3) a Noman4), vezmou si do svého středu Voltaga, protože jen on je jako »jemný mechanik« může dovést k jejich vlastní doméně. Moira se jako koordinátor integruje do kybernetického sesíťování, ve kterém se vřetenové bytosti před Voltagem zcela otevřou. Nakonec odstartuje STYX k monochromatickému světu Osmnáctka5), a Moira dá Perry Rhodanovi, Alaskovi Saedelaeremu a dvojčatům Vandemarovým další informace o své minulosti6):

Před více než dvěma miliony roky pronikla mocná kosmická loď ze sféry Ayindiů, z Arresa, ve kterém životní oblast má průměr jen deset milionů světelných let, do okrajové oblasti Velké prázdnoty. Z nedůvěry zaútočí národy této oblasti na cizince, ale ti jim zničí více než deset tisíc lodí, než ustoupí. Když následuje mnoho dalších Ayindiů, aby prozkoumali zázraky, které v Arresu už dávno ztratily, dojde k dalším bojům, a národy u okraje Velké prázdnoty se semknou k alianci, kterou nazvou Tanxtuunra (aliance tisíce galaxií), ačkoliv k ní patří sotva sto galaktických systémů. Opakující se boje urychlují technický rozvoj civilizací Tanxtuunry. Jsou stavěny jako planety velké lodě, ale všechny padnou nakonec za oběť Ayindiům operujícím v ochraně temnopole. Také z ocelového skeletu a z těl Snících plachtařů7) vzniknuvší hybridní lodě8) zůstanou bez úspěchu. V průběhu tisícileté bitvy objeví Tanxtuunra, že Ayindiové, jejichž domov se domněle nachází ve Velké prázdnotě, se ve vesmíru vynořují podél určitých styčných bodů, které tvoří jedenadvacet pasážních světů. Protože národy Tanxtuunry si tam nyní mohou na lodě Ayindiů počkat, podniknou tito mocné tažení, aby alianci odlákali od pasážních světů pryč. Nakonec nechá Quidor6) jako první vůdce Tanxtuunry všechny pasážové světy zároveň uzavřít a udělá to kromě jiného zbraní Porleytů. Po padesátidenní bitvě to sice vypadá na porážku Ayindiů, vědomosti o skutečném důvodu stažení si ale cizinci vezmou s sebou. Uloží ale na pasážních světech jedenadvacet vřeten a na Charonu jedenadvacet segmentů9), aby ti, kteří jejich tajemství odhalí, se mohli vydat na cestu k nim a zavolat je. Quidor nechá odstranit všechny stopy bojů z pasážních světů, zřekne se ale v obavě, že by tak mohl přivést invazory zpět, pasážní světy zničit.

Moira dodává, že Quidor zničil všechno živé na druhé planetě slunce Zraan10), aby její obyvatele potrestal, že jí dali druhý život a nesmrtelnost11). Saedelaere si vysvětluje mnoho nesrovnalostí ve výpovědi Moiry neustálou manipulací jejích vzpomínek11).

27. září se Voltago rozloučí s Rhodanem a vede vřetenové bytostí, kteří od sesíťování na Charonu mají silnou vazbu ke svým doménám, přes »bránu« v Údolí barev na Osmnáctce k jejich rodným světům, Čtrnáctku na metanový svět12), Sedmičku na sampler, na kterém je specifická hmotnost jinak uspořádána a jehož elementy a sloučeniny tvoří selektivní vrstvy, Dvojku na rozpůlenou obří planetu13), Šestku na Shaft14), Dvanáctku na svět, který ozařuje dvojslunce, ačkoliv nejbližší hvězda je vzdálena několik světelných let, Devítku na kotoučový svět15), Čtyřku k Sampleru s pyramidou dávno vymřelé rasy, Patnáctku na Sloughar16), Pětku na Downunder a Trojku, Třicnátku, Jedenáctku a Osmičku na dalších pasážní světy.

Pokaždé se tělesná teplota kyberklona, která od sesíťování stoupá, skokově naroste. Vřetenové bytosti vnímají izotop vodíku 5H a jsou si vědomi své úlohy, uvolnit v něm uložené množství energie a přitom zemřít. Ze zrcadlení různých oblastí vesmíru sestávající se neskutečný dutosvět12) s »Mostem do universa«12), nemůže být přidružen k žádné vřetenové bytosti, a Voltago cítí, že dutosvět je místem původu halutské vřetenové bytosti Jednička17). Kyberklon vstoupí do zrcadlení marsovské pouště a pozná v písku obrovský otisk sebe sama, ze kterého vystupuje Mobiův proužek. Vinutý pásek, který připomíná prostorově modelovaný symbol Quidora, představuje neobyčejný model vesmíru, protože člověk z jedné strany nemůže vidět druhou. Ukáže se, že Canaxu18), Trantar19) a Tornister20) jsou původní planety pěti ztracených vřeten21). Desítka, kterou Voltago nakonec zavede na Noman, se cítí být svou doménou odpuzována, že jí kyberklon odvede na další volný pasážní svět, jehož štěrkové podloží je rozmělňováno několik kilometrů dlouhými, nesmrtelnými červy. Když se Voltago nakonec vrátí k monochromatickému světu, činí jeho teplota 1049 stupňů.

Nejistota nad nedozírnými následky blížících se událostí vyvolá v Rhodanovi domněnku, že ID se zajímal o Moirou zamýšlené a koordinované odpálení izotopu vodíku 5H na Samplerech, protože superinteligence Philipovi, od kterého se galaktikové poprvé dozvěděli od Velké kosmické záhadě22), propůjčila buněčný aktivátor23). Během jedenáct dnů dlouhého zpětného letu STYXU na Charon zjistí Saedelaere, že Moirou mezitím nařízené ozařování dvojčat Vandemarových pomohlo Mile, zlepšit její talent, zatímco Nadja naakumulovala nebezpečné množství psionické energie. 9. října dorazí Moiřina loď k temnému světu, kde se 16. října setká s ODINEM.

Mezitím BÁZE 1), která 3. října prchla před velkým útokem theanské flotily, přešla 12. října na orbit Nomanu. Pronásledující pulcovité lodi, které o deset dnů později dorazí, zůstanou před hranicemi systému Daffish.

Aby otevřela průnik na druhou stranu, k domovu Ayindiů, zavolá Moira 31. října nakonec jednotlivé vřetenové bytosti a spustí tak zážeh Samplerů24). Zatímco pasážové světy až na Canaxu, Tornister, Trantar, Noman, pseudosvět s »Mostem do universa« a jednu další planetu zachvátí ohnivá bouře, je Mila Vandemar zdolána svým darem zrcadlového vidění. Nadja, která najednou může získávat dojmy z mozku své sestry, je nucena narušit okolní krystalické struktury. Svými psionickými silami promění mutantky zařízení kajuty v krystalický prach2). Nad Samplerem se objeví dvacet kilometrů dlouhé a osm kilometrů široké vřeteno. Na obloze Charonu zmizí zároveň hvězdy, kterými je Velká prázdnota obklopována. Krátce na to se objeví bezpočet cizích konstelací a tři tisíce rejnokovitých lodí připomínajících STYX začnou zároveň kroužit kolem ledem pokrytého temného světa.