svazek 1468

Marianne Sydow

Zentralplasma in Not

Centrální plazma v nouzi

vydáno: 1989    
čas děje: 1146 NGL = 4733
Perry Rhodan 1468 (Německá obálka, 1. vydání)
© VPM KG.
Punternatovo dobrodružství - vzrušující život Willíka
z Databáze Multiversa
Hlavní postavy románu:

Icho Tolot, Domo Sokrat a Tenquo Dharab - Haluťané přicházejí pomoci Centrální plazmě

Pantalon - Tolotův sebezvaný Orbiter

Punternat - Willy žije nebezpečně

Lingam Tennar - kosmometr

Varonzem - Nakk

Na ostrově Paumoa, na kterém se usadila Centrální plazma v obrovských kovových kopulích, najdou Icho Tolot, Domo Sokrat a Tenquo Dharab Posbie v zoufalém zmatku. Společně s Pantalonem a skurrileným Willíkem Punternatem postupují Haluťané k Centrální plazmě, která spustila alarm, protože v jednom ze zásobovacích systémů se cítí být ohrožována cizím vlivem. Tolot, Sokrat a Dharab začínají ihned prozkoumávat manipulace Nakků. Punternat ztratí kontakt se svými druhy a dostane se náhodou do časoprostorové vrásy, ve které se nachází úkryt Nakků. Willy sice pozná cizí techniku, je ale zajat Gastropoidy, než dokáže svůj nález ohlásit. S pomocí svého hyperdimového rezonátoru rozbije kosmometr Lingam Tennar, jen 2.30 metru vysoký Haluťan, který se cítí být příbuzný s Centrální plazmou a který na Tolota, Sokrata a Dharaba narazil, aby ho zachránil, časoprostorovou vrásu. Nakkové prchnou transmiterem do své kosmické lodě a vydají se k Vimteschu, Merkuru podobné první planetě Halpory. Zatímco je Tolot, Sokrat, Tennar, Pantalon a Punternet následují, je na Donganu zjištěno, že život ohrožující stav Centrální plazmy je následek neznámé substance, kterou jí do výživy dali Nakkové. Pantalon objeví úkryt Nakků, a Tenner přiměje tajemné bytosti k rozhovoru. Jejich mluvčí Varonzem ale vysvětluje, že se svými druhy nechtěli plazmě uškodit, ale měli v úmyslu Haluťanům pomoci s jejich projektem. Jeho tvrzení, že použitý prostředek po počátečním šoku posílí rozhodujícím způsobem životní sílu Centrální plazmy, je poté euforicky potvrzeno. Nakkové požadují, aby Haluťané Vimtesch vyklidili, doprovodí je ale ochotně na Halpat1).