Haluťané

z Databáze Multiversa
Další informace o národu:
Domovská galaxie:Mléčná dráha
Domovská planeta:Halut
Známé obydlené planety:
Halut
Haluťané
Haluťané
© VPM kg.

Haluťané jsou 3.5 metru vysocí a 2 tuny těžcí obři, přizpůsobeni na gravitaci 3.6 g. V ramennou jsou širocí kolem 2.5 metru. Jejich černou kůží pokryté tělo je zavalité a extrémně silné. Mají dvě sloupovité nohy a dva páry rukou, přičemž druhý pár vybíhá z prsou a říká se mu běhavky. S jich pomocí mohou běhat po čtyřech a dosáhnout tak rychlosti přes 120 kilometrů za hodinu. Horní pár rukou, který sedí na stejném místě jako u lidí, se nazývá činivky. Na každé ruce (nebo noze) mají šest prstů.

Jejich 50 cm vysoká a 1 metr široká, otočná, půlkulovitá hlava sedí na neznatelném krku na hlavě. Tváři dominují široká, ústa s úzkými rty, kuželovitými zuby a třema narudle žhnoucíma, až čtyřiceticentimetrovýma očima, které jsou citlivé na infračervené záření. Na stranách hlavy mají dvě maličké sluchové otvory, které jsou stejně jako plochý nosní otvor uzavíratelné.

Haluťané mají dvě mozky oddělené vodorovnými kostními deskami:

  • Horní se označuje jako normální mozek a stará se o tělesné funkce, pocity a podobá se tak terranskému mozku.
  • Spodní se označuje jako plánovací mozek a je to organický počítač s výkonem pozitroniky. Dovoluje Haluťanům vyvozovat rychlé a absolutně logicky přesné závěry a provádět komplexní výpočty.

Normálně pracují oba mozky synchronně, ale je možné je udělat zcela nezávislými. Z toho je jasné, že Haluťany prakticky nejde duševně ovlivnit, protože i při zmanipulování normálního mozku může plánovací mozek převzít kontrolu nad tělem a jednat podle chladné logiky.

Metabolismus

Při nebezpečí mohou Haluťané díky svému metabolismu změnit strukturu těla na molekulárně-atomové bázi, takže se stanou tvrdšími než terkonit. V tomto stavu je potřebné těžké lodní dělo na jeho zneškodnění. Nevýhodou ale je, že se v tomto stavu může pohybovat jen pomalu nebo vůbec ne. Kromě toho mohou bez ochranného obleku přežít až pět hodin ve vakuu.

Jejich trávicí systém, který se také nazývá konvertorový žaludek, může prakticky z libovolné látky extrahovat živiny a části nutné pro tělo. Stejně tak dokáže neutralizovat jedy.

Haluťané mají dvě srdce, přičemž jedno leží nalevo a druhé napravo. Za normálních okolností tluče jen srdce. Druhé se vědomě zapojuje při vysokém vypětí. Haluťané dosahují v běhu nejvyšší rychlosti až 120 kilometrů za hodinu a mohou jí udržovat až 15 hodin.

Když Haluťané otěhotní, změní se jejich barva z černé na zelenou. Stahují se pak do ústraní a nechtějí být rušeni.

Kultura

Na základě extrémně individualistickému myšlení není na Halutu žádná forma vlády. Nemají žádnou měnu a technická zařízení jsou v rozumných mezí dostupná všem Haluťanům. Při důležitých rozhodnutích, které se dotýká všech Haluťanů, se schází takzvaná Rada starých doporučení. Radu tvoří vždy nejstarší a nejmoudřejší Haluťané. Její rozhodnutí nemá závazný účinek, ale ostatní jí téměř vždy uznávají. Jediná známá výjimka se stala 29. 10. 2436, když Icho Tolot navzdory rozhodnutí rady tehdejšího nejstaršího Haluťana Waxo Khana pomohl terranskému akčnímu komandu pod velením Viviera Bontainera vyhledat podklady o psychogenních regenerátorech.

Respektování soukromé sféry je pro Haluťany velmi důležité.

Mytologie

Haluťané tělesně a psychicky překonávají prakticky všechny známé živé tvory. Přesto si vyvinuli také několik mytologických legend, ve kterých se vyskytují věci, které Haluťany dalece převyšují. Jsou to takzvané povídky o Ultimatních látkách, Ultimatní energii a Ultimatních bytostech.

Ultimatní bytosti jsou nezranitelné, mají obrovskou tělesnou sílu nebo velké duševní schopnosti a mohou přežít v každém prostředí, i ve vakuu.

Historie

Lemursko-halutská válka

Podle výzkumů Icho Tolota ve starohalutských archivech, poslali Ulebové, když kolem 50‘300 před Kristem zaměřili časové experimenty Lemurů, 300 milionů Bestií z Velkého Magellanova mračna do Mléčné dráhy, aby potrestali časové zločince.

Bestie se usídlili na Halutu a v kolem 50‘080 před Kristem zaútočili na Lemury. V téměř stoleté válce zničili Velké Tamanium a Lemury téměř vyhubili.

Z toho se vyvinula následující legenda:

Asi 500‘000 takzvaných Prahaluťanů se před asi 60‘000 lety zbavilo symboflexových partnerů a uprchli z Magellanových mračen do Mléčné dráhy a založili na Halutu novou, První vibrační mocí (zdánlivě) neznámou civilizaci.

O 10‘000 let později se ale aktivovali bestijské geny řízené První vibrační moci a Haluťané zaútočili na Mléčnou dráhu a skončili až po zničení lemurského impéria.

Během války se Lemurům podařilo na tajném výzkumném světě Scimor zjistit polohu Halutu a nainstalovat tam psychogenní regenerátory. Z válečnických Prahaluťanů se vyvinuli mírumilovní Haluťané.

Po zklidnění

Haluťané se chovají jako mírumilovní filozofové a vědci a omezují svůj počet na 100‘000. Souřadnice Halutu zůstávají tajné.

Jen během puzení nebo pro výzkumné účely opouštějí svůj svět. Krystalický princ Atlan da Gonozal během Metanových válek narazil na halutské komando.

V roce 1976 před Kristem ztroskotal duševně narušený Haluťan Ternal Malat u Stonehenge na Zemi a začal utlačovat zdejší obyvatelstvo.

Icho Tolot, Andromeda a Časová policie

K prvnímu kontaktu mezi Terranci a Haluťany došlo v roce 2400 přes Icho Tolota. Krátce na to pronikli Terranci s Icho Tolotem přes lemurský sluneční transmiter do Andromedy. Přes časovou past Vario Mistrů ostrovů byl CREST III vržen více než 50‘000 let do minulosti, do časů halustko-lemurských válek.

V roce 2436 podporovali Haluťané Pozemštany při střetnutí s Časovou policií. Icho Tolot a Fancan Teik pomohli CRESTU IV při útoku na OLD MANA. Vzájemnou interakcí mezi paratronovým štítem jeho lodi a paratronovým polem Dolanů byli společně s CRESTEM IV vrženi do M 87.

Puzením hnané komando Pinara Alta, Hisso Rillose a Uppera Cisca se později dostalo do paratronového arzenálu Dvojkondičních a zničili produkční centrum symbflexových partnerů. Upper Cisca přitom zemřel. Pinar Alto, Hisso Rillos a přeběhlý Dvojkondiční Tro Khon a téměř 3 kilometry velká BOX-13‘111 následně následovali CREST IV do M 87.

Halutská flotila odrazila roku 2437 v poslední minutě hromadný útok Dolanů na Sluneční soustavu.

Vláda Larů

Mezi lety 3460 a 3584, během vlády Hetosu Sedmi nad Mléčnou dráhou, opustili Haluťané Mléčnou dráhu a stáhli se na planetu Terzrock. Sem se už tisíciletí deportovali novorozenci archaického typu, takzvaní čtyři metry vysocí »Obři«.

Kvůli Kanibalským krystalům se agresivita Haluťanů na Terzrocku stupňovala, dokud Erger Darg společně s Ronaldem Tekenerem a Jennifer Thyronovou krystaly s pomocí Brindorů neutralizoval.

Po DORIFER - šoku

Jako členové galaktika se Haluťané po DORIFER-šoku podíleli na Stoleté válce. V roce 485 NGL došlo k útoku Blitzerů na Halut, který Haluťané mohli odvrátit. Protože na základě zachycených vysílání očekávali další útok, opustili v roce 491 NGL znovu Halut. V následujícím roce byl Halut skutečně zpustošen útokem Blitzerů.

Haluťané se skrývali v odlehlých oblastech Mléčné dráhy. Když v roce 494 NGL zjistili, že se kolem galaxie buduje bariéra, opustili Mléčnou dráhu. V lednu 495 NGL se shromáždili u bodu Baranosch, na místě 113‘000 světelných let od Mléčné dráhy ve směru k Andromedě.

Do roku 549 NGL se Haluťané rozdělili na více než sto planetách obývaných nižšími inteligencemi. Nakonec se ale usídlili v trpasličí galaxii IC 1613 na planetě Halutokoor (stesk po Halutu) objevené Talspatem Farem.

Zatíco se na Halutokooru na jedné straně šířila agónie a nezájem, docházelo stále častěji k propukání puzení. V roce 750 NGL bylo v poutech puzení více než čtyřicet tisíc Haluťanů. Většinou pak pronikali do galaxie Maffei.

Když Dipro Phara roku 906 NGL objevil centrální plazmu na Donganu v systému Halpora v halu Andromedy, přesídlili Haluťané na sousední planetu Halpat. Po několika nedorozuměních pracovali od 999 NGL Haluťané společně s plazmou na tom, jak napodobit supervysokofrekvenční vysílání kontrolní rádiové sítě Cantarů.

Po Monosově vládě

Po Monosově pádu roku 1147 NGL, za podstatného přispění Haluťanů a jejich spojenců Posbiů, se jak Haluťané tak i Posbiové vrátili z Halptatu v systému Halpora do Mléčné dráhy respektive na Svět sta sluncí. Halut byl později rekultivován halutoformací (podle vzoru terraformace).

V roce 1240 NGL zaútočil akční tým SPL na dům Icha Tolota na Halutu, aby se dozvěděl víc o projektu Camelot. Haluťané poté přerušili veškeré kontakty s Terrou. Teprve v roce 1288 NGL pomohli Haluťané opět LSP v boji proti invazi Tolkandů.

Asi o 40 let později získal národ Haluťanů největší arkonidský flotilní tender SHE'HUAN, a vyrazil roku 1291 NGL s dalšími osmi sty halutskými loděmi do Chearthu, aby Gharrům pomohli proti Guan a Var.

Po návratu většiny Haluťanů do Mléčné dráhy odletělo 5000 Haluťanů se SHE'HUAN do systému Thorrtimer v DaGlauši a zůstali tam, aby bránili Alašan.

SEELENQUELL

Během hrozby SEELENQUELLA pomohli Haluťané v roce 1304 NGL při vyhlášení krizového případu Kartágo s 50‘000 bojovými loděmi pod vedením Mona Vanta při obraně Sluneční soustavy proti hromadnému útoku Arkonidanů.

Koncem května 1304 NGL následovalo osvobození Ertrusu od arkonidských okupantů. 209 Haluťanů při osvobozování zemřelo, mezi jinými i jejich velitel Mon Vanta.

Po hyperšoku

Haluťané se dalekosáhle stáhli z galaktického jeviště. Tato zdrženlivost se po nástupu hyperšoku v září 1331 NGL ještě zesílila. Haluťané se proto nezúčastnili budovatelské konference národů 4. 2. 1344 NGL na Zemi.

V blízkosti Halutu byla vybudována tvrz Kolony TRAICOON 0106. Haluťané se obávali, že by mohli být zneužiti jako zdroje Terminační Kolonou TRAITOR a opustili 11. října 1344 NGL na nátlak Icho Tolota svůj rodný svět a odebrali se do hvězdokupy Omega Centauri, kde spolupracovali na operaci KombiTrans.

Známí Haluťané

Kosmické lodě

Klasické kosmické lodě Haluťanů jsou kulovité, přičemž spodní pól je zploštělý.

Zpravidla mají průměr asi 100 metrů. Barva je černočerná. Halutské lodě jsou vysoce automatizované, takže je může obsluhovat jen jeden Haluťan. Lodě používají vždy vysoce vyvinutou techniku a jsou těžce ozbrojené.

Po hyperšoku se 100 metrové lodě používají jako centrální buňky pro modulární křižníky. Jsou spojeny z různých dílů. Šálkovitý vnější segment obsahuje dodatečné bloky agregátů a dají se velice rychle vyměnit.

Známé kosmické lodě

  • HALUTA, loď Icho Tolota
  • ZHAURITTER, loď Blo Rakaneho
  • FORN, loď Koula Laffala