svazek 1956

Susan Schwartz

Haus Nisaaru

Dům Nisaaru

vydáno: 16.2.1999    
čas děje: 1290 NGL = 4877
Perry Rhodan 1956 (Německá obálka, 1. vydání)
© VPM KG.
z Databáze Multiversa

Na GILGAMEŠI Mhogena 1. prosince 1290 NGL oznámí, že chce najít »Dům Nisaaru«, aby mohl navázat kontakt se superinteligencí. Pátý posel Thoregonu doufá, že ho Nisaaru přijme, protože je Mistrem písku. Gharrer vysvětlí Atlanovi, že Nisaaru je asi v Chearthu všudypřítomný a jeho »Dům« proto mepředstavuje žádné pevné místo. Nopak musí nejdříve odvisílat určitý hyperkód, který Accolen, posel Nisaaru, přijme. Accolen je neviditelný, éterický obyvatel librační zóny, která by se dala označit za poloprostor. Toto volání je postoupeno Saarerovi, sluhovi Nisaaru, který sám Nisaaru informuje. Protože Mhogenovu QUANTHUZ nechce stáhnout z bojů, dá mu Atlan pro jeho misi ANUBIS, křižník třidy Vesta z RICA, kterému velí Hermon z Arigy. Jako protislužbu je Pátý posel připraven odvézt z oblasti hyperfyzikálního vlivu Slunečního trezoru Vincenta Garrona, který se změnil děsivým způsobem a je rizikem pro GILGAMEŠ. Garron je ošetřován mladou medičkou Darla Markus, která ze začátku sotva krotí svou neochotu pomáhat vražednému mutantovi, ale později ho bere jako objekt vědecké studie. Také Tuyula Azyk, jejíž psionické schopnosti se po jejím dospění v plném rozsahu vrátily, pomáhá Garronovi.

Půl hodiny potom, co ANUBIS odvysílá Mhogenův hyperkód ze vzdálenosti skoro tisíc světlených let od Slunečního trezoru, ohlásí se Accole, 348.965tý posel v prvním Rádiusu třetího Kruhu, 689té Hladiny, a sděluje Gharrerovi, že hovor s Nisaaru není možný. Když ale Mhogena na svém požadavku trvá, sdělí mu nové souřadnice. Tam je mu ještě jednou odepřen kontakt se superinteligenci a dostává zase nové souřadnice. Tímto způsobem se ANUBIS po etapách přibližuje ke galaktickému centru a musí přitom odrážet útoky uzlových a šípových lodí Algiotiských poutníků a jednoho válcovitého křižníku Heivů. Mezitím opět procitne Vincent Garron ze svého bezvědomí a naléhavě požádá, aby byl přivezen zpět ke Slunečnímu trezoru, který označuje za jakýsi fenomenální, na domov odkazující refernční bod, něco jeko Elysium.

Když ANUBIS dosáhne planetární mlhoviny, která obklopuje bílého trpaslíka, pocítí Arkonidan a Gharrer, jak se jejich pohyby na deset minut zpomalují a nezvyklá zima obklopuje jejich tělo. Zároveň pozorují více než kilometr dlouhý a kilometr široký, obrovský stín okolo své lodi.

Nakonec se křižník dostane do místa vzdáleného čtyři sta světelných let od galaktického centra, kde posádka vidí zběsile rychle se vyvíjející mlhovinu, ačkoliv zaměřovače nic neukazují. Arkonidan se domnívá, že temný metanový svět, který ANUBIS bezprostředně poté najde, se právě vytvořil z protomatérie. Mhogena opustí loď sám, přiblíží se k Nisaarově Domu, velké, několikanásobnému zamotanému uzlu podobné stavbě, a je přijat Saarernem, který vypadá jako velice štíhlý, éterický Gharrern. Mezitím přiměje Vincent Garron Tuyulu Azyk, aby vyřadila paratron a anti-esper štít, který ho obklopuje. Hned potom se s Bluesankou teleportuje do Nisaarova Domu. Proti čtyřem lidským a čtyřem bluesanským Saarerům, které ho vyzvou, aby Dům ihned opustil, nasadí mutant, který nad sebou ztratil kontrolu, své smrtelné paraschopnosti. Poté uprchne do hyperúdolí. Tuyula Azyk znovu vyhledá Saarera a požádá ho o odpuštění. Je jí ale sděleno, že Garronem napadení Saarerové nejsou skutečně mrtví, neboť všichni jsou Nisaaru. V jednom z nespočetných uzlů Domu prožije mladá Bluesanka, jak Nisaaru ve formě fantastické hvězdné oblohy oznamuje Mhogenovi, že mu a jeho národu nemůže proti Algiotiským poutníkům pomoci, protože musí plnit důležitý kosmický úkol1). Obyvatelé Chearthu budou muset v budoucnosti spoléhat sami na sebe.

Společně s Mhogenou se Tuyula Azyk přemístí na ANUBIS, Vincent Garron se vrátí, a protomatérie zmizí. 10. prosince zahájí ANUBIS svůj zpátěční let na Thagarum.