svazek 2047

Horst Hoffmann

Finale für die NACHT

Finále pro NACHT

vydáno: 14.11.2000    
čas děje: 18 milionů let př.n.l./ 1291 NGL = 4878 (palubní čas SOL)
Perry Rhodan 2047 (Německá obálka, 1. vydání)
© VPM KG.
SOL hledá cestu zpět - přes PULS ze Segafrenda
z Databáze Multiversa
Hlavní postavy románu:

Atlan - Arkonidan chce se SOL zpět do reálného času a do Mléčné dráhy

Crom Harkanvolter - Lord-Eunuch Mom'Serimů bojuje za přežití svého národa

Rue Kantasia - indoktrinář je hlavním zástupcem cyniků v NACHTu

Ronald Tekener - Smíšek nabídne psychohru a sázku

Fee Kellind - velitelka SOL vede loď do nejisté budoucnosti

Ilustrace:
Perry Rhodan 2047 (Ilustrace 1)

SOL překoná vír dimenzionálním tunelem dovnitř proudící energie a dosáhne plazmatického mraku ze zbytků zničené planety Auroch-Maxo-55. Tady jí čeká šedesát tisíc bojových lodí Mundänů. Činkovitá loď nemá žádnou šanci jak přestát útok takové přesily, ale v poslední sekundě vyletí z Alshma Ventor Inzaila Onda. Jejich mocné, mírotvůrné vyzařování přinutí jak Mundäny tak i galaktiky na palubě SOL zastavit všechny bojové akce. SOL sleduje Inzaila Onda až na okraj Temného oblaku, kde rostlinný ostrov vstoupí do hyperprostoru. Než Mundänové mohou znovu začít s útokem, začíná SOL svůj hypertaktový let k 175.530 světelných let vzdálenému Ohni z Hesp Graken1).

Cestou navštíví Atlan Mondru Diamond. Během rozhovoru se mu podaří zmírnit její zatrpklost. Steph la Nievand a jeho spolupracovníci objeví, že se carit změnil na materiál, který má 1.56krát větší pevnost a odolnost než Ynkelonium-terkonitová ocel a že se může zahřát až na 150.544 stupňů, než se dá tvarovat. Protože se materiál vyskytuje asi jen v SOL, pojmenuje ho major jako »Solonium«.

Protože kulové pole Peřejí z Hesp Graken je hlídáno deseti tisíci hvězdnými válci Mundänů, podnikne SOL lstivý útok na čtyřicet světelných let vzdálený Mundänský opěrný bod na čtvrté planetě slunce Omurtheon, aby tam strážní lodě přilákalo. A skutečně vůdce vojska Shriftenz2), který velí strážní flotile, vyšle sedm tisíc pět set jednotek, aby nenáviděnou zlatou činkovou loď v systému Omurtheon zastavil. Zbylý kontingent u Hesp Graken se podaří SOL překonat. Vletí do Peřejí.

Mezitím začíná NACHT 3), který poslední stabilizací ztratil zbytky ESTARTU, smršťovat a dochází v něm k energetickým výbojům. Když je jeho průměr už jen 0.35 světleného roku, zemře několik Mom'Serimů, protože se přiblíží k osudné temné hranici. Lord-Eunuch Crom Harkanvolter, který stále ještě počítá s návratem ESTARTU a velkou naději vkládá do SOL, se hrozbu pokusí nejdříve utajit, ale představený »Cyniků NACHTu«, indoktrinář Rue Kantasiak, ohlásí změnu veřejně a učiní za ní SOL odpovědnou. Nové energetické výboje poškodí obytný planetoid Nacht-osm 5 a stojí život přibližně tisíce Mom'Serimů. Na oficiální schůzce navrhuje Kantasiak vypnutí Peřeje, Věčných baterií a všech ostatních zařízení. Jen planoucí projev Lord-Eunucha umožní dosažení patu.

Radikální Cynik NACHTu Mars Overlott se pokusí sabotáží způsobit násilný konec Nacht-osm. Pokus je ale zmařen a donutí Rue Kantasiaka a Crom Harkanvoltera uzavřít dočasné spojenectví. Nový útok Overlotta na Věčné baterie a řídící stanici Peřeje vyvolá prudké boje mezi Cyniky a Optimisty NACHTu, které ale náhle skončí, když se z Peřeje vynoří SOL. Mars Overlott spáchá sebevraždu.

Atlan informuje Lorda-Eunucha o situaci v Segafrendu a o vstoupení ESTARTU do ID. V hořkém poznání, že Cynikové měli pravdu a zánik NACHTu je nevyhnutelný, požádá Crom Harkanvolter Arkonidana, aby 350.000 Mom'Serimů převezl do bezpečí. Protože už zbývá jen jeden den lhůty dané ID a SOL Mom'Serimy nemůže převést na žádnou planetu Segafrenda, dá jim Ronald Tekener návrh, že je vezmou s sebou do budoucnosti.

Pouze 95.000 Mom'Serimů odejde s Crom Harkanvolterem na palubu SOL. Ostatní, mezi nimi i Rue Kantasiak a jeho životní druh Alef Aldee, zůstanou na vlastní přání v Nacht-osm. Poté co SOL vletí do »Sloupu NACHTu«, do Mega-Dómu, vypne Kantasiak Peřej a Věčné baterie.

Shriftenz a jeho Mundänové pozorují, jak Oheň z Hesp Graken se za mocných strukturálních otřesů nasaje do svého vlastního centra. V jeho středu ze zředěné zbytkové plazmy vznikne 0.42 světelného roku veliká protohvězda, která se rychle vyvine v modrobílé obří slunce4).

Během transferu zasáhne SOL rána, a Atlan cítí, že se skok časem nepovedl.