Nug-Schwarzschildův reaktor

z Databáze Multiversa

Další zdokonalení Schwarzschildových reaktorů na vyrábění energie z NUGASu, při kterém je takzvaný Schwarzschildův efekt kombinován s následnou reakcí hmoty a antihmoty (= anihilace).

Okolnost, že se při použití Schwarzschildova principu neproměnilo veškeré palivo v energii, nedávala výzkumníkům dlouho spát. Poznatky získané během projektu ANTINUG na konci třicátých let 35. století vedli k dalšímu vývoji Schwarzschildových reaktorů. Experimenty tvrdohlavých experimentátorů totiž ukázaly, že druhá polovina hmoty se znovu objeví ve formě antihmoty, pokud se podaří uzavřené prostorové zakřivení Schwarzschildova pole co možná nejrychleji znovu opět otevřít. Vývoj dvojstupňových Nug-Schwarzschildových reaktorů spočíval v tom, že jen protony, které na »druhé straně« zůstanou déle než 1.36 pikosekundy, budou nenahraditelně ztraceny. Příslušná standardní frekvence 800 gigahertzů proto umožňuje gravitačnímu kolapsu následující anihilaci protonů s antiprotony. Tato pulzující reakce (PPB = Pulsed Proton Beam) je krajně efektivní a ve výkonu jí dokáže předčit už jen přímé čerpání energie z hyperprostoru (hypertropové čerpadlo, gravitrafové zásobníky).

Pulzováním protonového palivového paprsku zásobuje Nug-Schwarzschildův reaktor v prvním reakčním kroku extrémně silné Schwarzschildovo (gravitační) pole, které rovněž pulzuje a v oblasti několika set nanometrů vytváří umělý gravitační kolaps. Vznikající gama záření je s pomocí převodníků transformováno: speciální vrstva umožňuje na energii bohatá kvanta pomocí superfotoefektu převést na užitečný elektrický proud. Materiál, kterým gama záření uvnitř zásobníku převaděče prochází, je speciální slitina z Ynkelonia, několika termoplastů, a přísad vzácných plynů a Howalgonia. Tato speciální vrstva umožňuje 80 procent vysoce energetického záření pomoci superfotoefektu převést na elektrický proud.

Standardní velikost reaktoru při spotřebě protonů mezi 0.6 a 5 gramy za sekundu odpovídá kouli o průměru 20 metrů. Při dlouhodobém zatížení takový reaktor spotřebovává asi 2.5 gramu protonů za sekundu, což odpovídá energii 2.25 x 10^14 Wattů (225‘000 gigawattů). Energetický obsah NUGASu: 9x10^16 J/kg.

Kvůli zvýšení hyperimpedance se musí 40% výkonu používat k údržbě reakce, konverzi v energetických zásobnících a na další sekundární procesy. Čistý výkon tak v rozporu s dřívějšími 75% činí už jen 60%.