svazek 2044

Uwe Anton

INSHARAM

INSHARAM

vydáno: 24.10.2000    
čas děje: 18,2 – 18 milionů let př.n.l./ 1291 NGL = 4878 (palubní čas SOL)
Perry Rhodan 2044 (Německá obálka, 1. vydání)
© VPM KG.
Noční můry v psí - a cesta do neznáma
z Databáze Multiversa
Hlavní postavy románu:

Atlan - Arkonidan si vzpomíná na minulost

Jonkylm - Inzaila Onda vypráví svůj životní příběh

Necker Ravved - Dookie najde jako »lovec pokladů« artefakt

Ronald Tekener - Smíšek má strach o svého arkonidského přítele

Icho Tolot - Haluťan referuje o INSHARAMu

Ilustrace:
Perry Rhodan 2044 (Ilustrace 1)

Vlétnutím do Alshma Ventor se SOL1) dostane do vícedimenzionálního víru, ve kterém panuje energetický chaos. Bolestí ochromení živí tvorové na palubě činkovité lodi padnou do bezvědomí, ze kterého se jako první probudí nositelé buněčných aktivátorů. Když se energie zdolává a hrozí zničení SOL, usoudí Icho Tolot, že štít a pohon musí být okamžitě odpojeny, protože energetický orkán se objevil kvůli nim. Váhavě Atlan provede Tolotovo doporučení, a skutečně energetické napětí skončí.

Vír žene SOL šedivým tunelem, než pomocí svých gravojetových pohonů zabrzdí a dosáhne bubliny z koncentrované psímaterie, INSHARAMu. Ten Atlanovi připomene vyprávění Perry Rhodana o Baolinském deltaprostoru2). Ultravysokofrekvenční hyperenergie z hyperprostoru difúzně proudí skrz vnitřní plášť INSHARAMu do vnitřku, kondenzuje tam a hromadí se tam jako psionická látka.

Manévrování činkovité lodi v modře zářící kapalině připomene Atlanovi pokus Leonarda da Vinciho s ponorkou3). SOL vyšle na průzkum padesát space-jetů.

SOL-SJ-09 je osazeno posádkou dvanácti Dookiů4), kteří předtím při práci ve zničených oblastech prostřední části SOL objevili záhadnou tyč. Mikroorganismy na subatomární úrovni, které Necker Ravved nazývá Riders, obletují artefakt a zdá se že mizejí v jeho drážkách. Aniž by to mohl vysvětlit, je Necker Ravved přesvědčen, že tyč je životně důležitá, aby »někde« obstáli. SOL-SJ-09 narazí v psílátce na pět kilometrů velkou bublinu z metanu, ve které je nalezena mrtvola jednoho Inzaila5).

Z výsledků průzkumné mise lze vyvodit, že INSHARAM je srdcovitý, komorovitě uzpůsobený útvar, který je fixovaný v »Hlubině«, mezní vrstvě mezi normálním prostorem a hyperprostorem. Skrz patnáct dimenzionálních tunelů, které jsou všichni uzavřené membránovitými ventily, je spojený s normálním prostorem. Ústí tunelu, ze kterého SOL vylétla, měří padesát kilometrů. Že maximální průměr INSHARAMu je 11.160 kilometrů a nejmenší je 840, nechává Icho Tolota spekulovat o tom, že útvar mohl vzniknout stlačením spórové lodi6). Haluťan nepochybuje o tom, že vyšší kosmické mocnosti měli prsty v jeho vzniku. Uvnitř je INSHARAM dále rozdělen do komor a koridorů, ve kterých panují variabilní tíhové poměry. Jako semínka se ženou věci psílátkou a během času se v dimenzionálních tunelech rozpadají. Stěny INSHARAMU jsou bohaté na vakovitě působící vypukliny, které ční do hyperprostoru.

Několik členů SOL-SJ-33, kteří jsou s Atlanem a Tronko Kerznerem na cestě, krátkodobě zpozorují bytosti, které se podobají transparentním pozemských mořským kravám. SOL-SJ-33 narazí na vzduchem naplněnou bublinu, která se nachází v jedné stěnové vyboulenině. V oceánu, který pokrývá její vnitřní stranu, plave 126 Inzaila Onda, ze kterých třicet již nevykazuje žádné známky života. Také ostatní se nacházejí ve špatném stavu. Když se space-jet přibližuje k Jonklymu, hlavnímu rostlinnému ostrovu, postihnou všechny jeho členy posádky noční můry. Místo Tronko Kerznera Atlan náhle věří, že vidí Oxtorňana Omara Hawka7). Ačkoliv jeho Okrill Sherolock6) podle nového nařízení velkoadministrativy musí nosit náhubek, ovine Atlana svým jazykem a přichytí se na oděv a kůži Arkonidana.

Ostražitě opustí Atlan u Jonklymu na vodě přistanuvší space-jet a vkročí na Inzaila. V novém snu se nachází na své jachtě ARCA na Larsafu III (Terran), kde se přímo před vypuknutím atomové války8) pokouší vyprat Guckyho v bubnové pračce. Kvůli použitému pracímu prášku se ale kosti a maso myšoba úplně rozpustí; jen kožešina zůstane nepoškozená.

Rautak Dekomog, projekce Jonklymu, vede snícího do centra rostlinného ostrova. Když impulzy Atlanova buněčného aktivátoru probudí Inzaila Onda z jeho vlastní noční můry, skončí také sen Arkonidana. Pozitivní vyzařování Jonklyma připomíná Atlanovi spontánně Hathora Tengri Lethose9), který je pro něj jako Strážce světla vzorem mírotvůrce. Dekomogovými ústy vypráví Jonklym Atlanovi své dějiny:

Před 200.000 lety se Inzaila na Auroch-Maxo-55 se svou třpytivou sítí nabil tak mnoho psionickou energií, že Cirfk a Gerzen vzájemně vzplanou v mocné explozi, když se potkají. Stejným způsobem jsou zničeni další Inzaila, a ve stříbrném štítu, který planetu obklopuje, se objeví černé rysy. Ve formě motýla pronikne spórovým mrakem ale ESTARTU, nemomezené štěstí, napomoc svým dětem, které jsou částí jeho hmotného těla10).

Přinvede na Auroch-Maxo-55 Josmin-Cyn, skupinu národa Para-modulátorů11), které potkala v daleké galaxii. Josminové mají pro Inzaila vytvořit přístup k INSHARAMu, který byl, jak ESTARTU vypráví, stvořen neznámou mocí, aby určitým entitám ulehčil skok na vyšší evoluční stupeň. Při stavbě Alshma Ventor dojde ale k nehodě. Maličká černá díra opustí nově vytvářený otvor, zpustoší zařízení Josminů a stojí několik Para-modulátorů život, než se jí podaří zkrotit. ESTARTU oznámí Inzaila, že dimenzionální tunel k INSHARAMu lze překonat jen za největšího vynaložení mentální síly. Proto musí nyní Inzaila zemřít, aby dalším, na které své síly přenesou, umožnili průchod.

Z vlastního rozhodnutí se samotářský Inzaila Herim přiblíží k Jonklymu a obětuje se, aby nejstarší a nejsilnější rostlinný ostrov mohl nastoupit na cestu k INSHARAMu. Jonklym dosahuje psí-energetické-bubliny a najde, čtyři sta kilometrů od ústí dimenzionálního tunelu, v její vyboulenině úkryt v osmdesát kilometrů měřící, kyslíkem naplněné duté kouli. Protože její gravitační vektor ale směřuje ven, pojmenuje Inzaila Onda svůj nový životní prostor »inverzní pobřeží«.

Další Inzaila, která o sto let později projde Alshma Ventor, nepřežije vír dimenzionálního tunelu, ale během doby se k Jonklymu přidruží Remarq a mnoho dalších Inzaila Onda. Přizpůsobí psionické síli INSHARAMu, získávají tak sílu, strukturují svůj metabilismus a zdokonalují svou morálku jakož i svou představu o kosmickém řádu.

Znenadání ale postihnou Inzaila Onda hrozivé noční můry. Jonklym jim chce uniknout, tím že se vrátí do normálního vesmíru, ale membrána dimenzionálního tunelu funguje jako jednocestný ventil, který z INSHARAMu nelze otevřít. Sny a poznatky uzamčených bytostí jsou pro Inzaila Onda nepodstatné pro vývoj k mocnější kosmických udržovatelům míru. Snaha o evoluční skok se zredukuje na potřebu opustit INSHARAM. Kromě toho se Inverzní pobřeží začíná smršťovat, protože se INSHARAM zřejmě naplňuje psionickou energií a všechno ostatní se v jádru komprimuje. Protože se stále méně Inzaila Onda angažuje za evoluční skok, zaměří se všechny naděje na nově příchozí. Stanou se »Shak Naru« (nadějí a sílou), ale zemřou, protože unavení Inzaila Onda už nemají duševní sílu pro záchranu příchozích.

Jonklyma a jeho společníky trápí stále hrozivější noční můry: vrhají se na ně dravé ryby, obrovští býložravci a dvojobličejoví válečníci, kteří mohou otáčet svými hlavami12). V centrech vědomí jim bují nádory. Nakonec jsou velkou bytostí se šedou kůží a smetanově žlutými vlasy, kuželovitou hlavou se žlutýma očima13) pozabíjeni. Jeden Inzaila Onda dokonce kvůli tomuto snu zemře.

S Hauchmén Zovirasch na Auroch-Maxo-5514) zanikne nyní poslední Jonklymova naděje. Pochopí, že jen bytosti, které se stanou superinteligencí, mohou bránu k dimenzionálnímu tunelu otevřít. Atlan se s SOL-SJ-33 vydá na zpáteční cestu k SOL, ze které zachytil volání o pomoc15).