Prolog

Perry Rhodan stále trpí na následky zranění, která mu způsobil Takegath – ale ještě více ho trápí bezvýchodnost situace v Andromedě, navíc po opětovné ztrátě Kiriaade: Ochrana vybudovaná Jádrem kolem sektoru Jessytop se zhroutila, k soustavě Attori se blíží dvanáct S-Centrantu spolu s flotilou Gorthazú a velkým nepřítelem, s nímž je třeba se vypořádat, je prastará superinteligence. Kdo by se Rhodanovi divil, že chce prostě hodit ručník do ringu? K tomu však nedojde, protože Kiriaade se nečekaně znovu zjeví v centrále JOURNEE. Tentokrát sjednotí 300 000 vědomí, z nichž mnohá pocházejí z lidí Charandidu, kteří byli absorbováni do jádra. Tentokrát je samostatnou osobností, která může jednat zcela nezávisle na zbytku jádra. Své tělo si uvědomuje mnohem víc než dřív, o čemž se Rhodan může později ve své soukromé kajutě přesvědčit tím nejpříjemnějším způsobem. Zatímco se jádro po šoku, který utrpělo v důsledku zhroucení vytvořeného mentálního ochranného pole, opět vzpamatovává a alespoň vymazává Attoriho systém ze Stínového zrcadla, Kiriaade opět přebírá ochranu JOURNEE. Perry Rhodan, kterému se po Kiriaadine vystoupení vrátila stará energie a sebevědomí, se chce podruhé vydat do jámy lvové: na Taupan.

Mise na Taupanu

Okamžitě odjíždějí na Taupan, protože času je málo. Navzdory posilám od Charandidů bude jádro schopno odolávat rostoucímu tlaku Žlutého Mistra už jen několik dní. Cestou do nepřátelského centra si Rhodan a Kiriaade promluví. Pro Rhodana je Kiriaade vším, o čem kdy snil; spojuje v sobě vlastnosti všech žen, které kdy miloval. Kiriaade opětuje Rhodanovy pocity. Oba si však uvědomují, že tento vztah nemůže mít budoucnost, ale to jim nebrání v tom, aby spolu strávili milostnou noc v Rhodanově kabině. Taupan je téměř celý pokrytý Zbrojními systémy a nacházejí se zde i časové věže, které vytvářejí časovou bariéru kolem Andromedy. Pouze na severním pólu je otevřená oblast o průměru deseti kilometrů – tam se nachází město času Žlutého Mistra. Jakmile se JOURNEE přiblíží k této oblasti, vycházejí z časového města silné rázové vlny v ultravysoké frekvenční oblasti hyperenergetického spektra a ve třech vlnách se šíří napříč planetou. Zároveň se veškerá energie Taupanu sníží na desetinu původní hodnoty a všichni Gorthazové zamrznou na místě. Nejprve se v zařízeních Gorthazu rozpoutá bouře, které padne za oběť mnoho těchto bytostí, poté napadne černý sníh, který krátce nato začne tát a způsobí rozsáhlou zkázu. Nakonec se objeví neživá vegetace z materiálu, který vypadá jako tenký rezavý kov, rozprostře se všude a hned vzápětí se opět rozpadne – aby se vzápětí objevil znovu. Podle výpočtů terranských vědců tyto jevy pokryjí celou planetu za šest až osm hodin. Předpokládá se, že Gorthazové se poté proberou k vědomí a nyní přerušené zbrojní operace na Taupanu budou obnoveny. Rhodan, Kiriaade, Benjameen da Jacinta a Tess Qumisha chtějí toto období využít k proniknutí do města času. Kiriaade předpokládá, že Žlutý Mistr nyní shromažďuje všechny své síly, aby se konečně probudil, a že bude zranitelný (pokud vůbec) pouze během tohoto procesu. JOURNEE vysadí malou skupinu a pak se ukryje hluboko v oceánu pod plovoucí továrnou. Kiriaade udržuje kontakt prostřednictvím košile Lasky Battyho kterou má na sobě Maahk 665½, Dokud je kontakt udržován, Lasky Batty vyobrazen na košili zpívá různé písně.

Ve městě času

Rhodan a jeho společníci se k městu času blíží pěšky, protože beztížný vlak už také nejezdí. Vstupují do zóny hyperfyzické nestability, kde se podle Kiriaade sbíhají všechna vlákna Stínového zrcadla. Zóna zvenku vypadá jako mlžný hrad: Zkrácená kuželovitá struktura o průměru základny 10 km a výšce 10 km, jejíž stěny se zdají být tvořeny rotujícími oblaky mlhy. Uvnitř je jakási observatoř, která je pravděpodobně zviditelněným Stínovým zrcadlem. V hlubších patrech jinak zcela prázdné a bezobslužné stavby, která se zdá být uvnitř větší, než vypadá zvenčí, narazí společníci na rozlehlou planinu připomínající poušť. Všechno působí dojmem neuvěřitelného stáří, dokonce i vzduch je cítit starobyle. Kiriaade se domnívá, že tato krajina je již součástí Žlutého Mistra – člověk je v ní, ale ještě není v jejím jádru. Poté se čtveřice dostane do města, kde se mísí nespočet architektonických stylů různých věků. Budovy působí podivně dvojrozměrně, jako by měly sloužit jen jako stafáž. Před městskou bránou stojí kamenná socha Mundana. Je to zkamenělý Nemrtvý z tohoto národa, uvězněný v nekonečném snu (do kterého se Benjameenovi za asistence Kiriaade podaří vstoupit pomocí ZeroSnu). Tímto snem Mundan hlásí část cyklu Věčných, je to kronika superinteligence K'UHGAR. Uvnitř města stojí další sochy bytostí z jiných národů, což jsou nekropole K'u. Každá socha představuje hrdinu z různých pomocných národů K'UHGAR. Každá z nich má na starosti část Cyklu Věčných a každá posiluje superinteligenci svou mentální podstatou. Celý cyklus Věčných uslyší jen ten, kdo najde první, tj. nejstarší ze všech soch.

Při pátrání po sídle superinteligence se společníkům zpočátku nedaří nic, dokud neobjeví Pyhrnove. Vypadají jako zvlněné pouštní keře a musíte se na ně pozorně soustředit, abyste je dokázali vnímat. Odvádějí pozornost pozorovatele hypnosugestivním vlivem. Hlídají něco, co se zdá být obzvláště důležitou stavbou, která vypadá jako stadion. Rhodan naváže kontakt s Pyhrnem a vydává se za agenta Kosmokratů. Tvrdí, že má nárok na přijetí do Žlutého Mistra. Pyhrn však chce vetřelce nejprve zkontrolovat. Benjameen musí bojovat s mnohočetnou ozbrojenou bytostí, což spočívá v házení ručních granátů po sobě. Benjameen je samozřejmě poražen, ale protože boj probíhal pouze v jeho hlavě, a ne ve skutečnosti, nic se mu nestane. Nezáleží na tom, že nevyhrál, protože jediné, na čem v testu záleželo, byl důkaz bojového ducha. Zkouška byla pro Benjameena úspěšná a Pyhrn mu za odměnu prozradí, která socha je první. Později jsou testováni také Tess, Rhodan a Kiriaade. Tess si v duchu vybavuje léta studia na takzvané Hrdinské univerzitě, ale poté si nemůže vzpomenout na nic, co se tam naučila. Rhodan a Kiriaade jsou zdánlivě přeneseni do rajského prostředí, kde musí sami zjistit, že nic z toho není skutečné. Benjameen se zapojí do cyklu Věčných a dozví se příběh Žlutého Mistra, který je zároveň příběhem vzestupu a pádu superinteligence K'UHGAR.

Vznik K'UHGAR

K'UHGAR vznikl před mnoha miliony let v galaxii Dubensys z poslední fyzicky narozené bytosti národa K'amaroa a původně nesla jméno Ugar. K'amaroa jsou hmyzoidi, kteří usilují o kolektivní přechod k beztělesné formě existence, kterou nazývají Aufeol. Ugarovo narození tento proces přerušilo. Brzy se ukáže, že Ugar má všechny negativní vlastnosti, které mírumilovní K'amaroa vlastně již zanechali, a že má také zlou, agresivní povahu. Pro něj a superinteligenci, kterou se později stane, je charakteristická neobyčejná zvláštnost: rád zabíjí živé bytosti, aby pohltil jejich duše, které se pak uvolní, a tím zvýší své vlastní duchovní síly. Totéž udělá i se svým vlastním otcem. Přesvědčí ostatní K'amaroa, že se tímto kanibalským činem očistil a že je nyní připraven na Aufeol. Když však důvěřiví spoluobčané K’amaroa zahájí rituál Aufeol a oddělí své vědomí od těla, Ugar pozře i je. Spojí tak v sobě celý lid K'amaroa, stane se nesmrtelným a má obrovské mentální schopnosti, ale ještě není plnohodnotnou superinteligencí. Stal se Žlutým Mistrem. Jeho prvním pomocným národem jsou bojovní Kyntasové, mezi nimiž zavádí kult hrdiny, který se později stane určujícím kulturním faktorem u všech ostatních pomocných národů – to se děje i u Mundanů, s nimiž se Atlan setkává v Segafrendě. Žlutý Mistr si nejprve podmaní celou galaxii Dubensys a také pohltí duchovní bytost (zvanou Ayamee, pravděpodobně superinteligenci), která tam do té doby žila. Další krok, přeměnu v superinteligenci, učiní Žlutý Mistr v INSHARAM, kde je všechno, jen ne jemný. Absorbuje nejen veškerou psi-hmotu, která je k dispozici rodícím se superinteligencím, ale také obsah vědomí třetiny všech Evoesanů. Nyní už není Žlutým Mistrem, ale skutečnou superinteligencí: K'UHGAR. V následujících milionech let rekrutuje jeden pomocný národ za druhým. Všichni jsou vášnivými bojovníky, kromě Pyhrnů, kteří se stávají stratégy a statisty superinteligence a doporučují jí výstavbu nekropolí K'u. Další pomocnou rasou jsou Faiiové, kteří dodávají duše padlých hrdinů do mentálního skladu Superinteligence a pro své zvláštní schopnosti se jim běžně říká Požírači duší.

K'UHGARuv pokles

K'UHGAR se připravuje na útok na mocenské oblasti ostatních superinteligencí. To ho přivede k pozornosti Kosmokratů, kteří ho několikrát varují, aby nezacházel příliš daleko, jinak podniknou protiopatření. Když K'UHGAR napadne Segafrendo a zničí ESTARTU, kosmokraté nic nenamítají, protože ESTARTU založila Thoregon a kosmokraté jsou známí tím, že proti tomu nic nenamítají. Proto dokonce poskytují pomoc agresorovi. Když se však K'UHGAR obrátí proti superinteligenci VACCERE, jejíž mocenská koule přímo hraničí s K'UHGAROVOU, zasáhnou kosmokraté ve prospěch VACCERE. Desítky kosmokratických válečných lodí se účastní rozhodující bitvy mezi obrovskými flotilami obou superinteligencí a vyčerpávají síly K'UHGAR. Zároveň mění genetický kód Mundanů, kteří ztrácejí nejen touhu bojovat, ale i rozmnožovací instinkt. Kdysi nejlepší bojovníci Dubensysu stále více degenerují. Časem je nahradí Gorthazové, jejichž kvality však zdaleka nestačí k zajištění klidu a pořádku v K'UHGARově mocenském klubku. Proti samotnému K'UHGAR je použit jakýsi devolátor, který z INSHARAM vyrve velkou část nahromaděného obsahu vědomí a psi-hmoty superinteligence. V průběhu této devoluce se superinteligence opět stává Žlutým Mistrem.

Stínové zrcadlo

V době úpadku dochází v Dubensysu k vážným nepokojům. Povstání Mundanu svazují síly Gorthazů, zásoby vesmírných lodí a dalšího materiálu postupně vysychají. Nakonec nezůstali prakticky žádní Mundané a Žlutému Mistru zbylo jen dvanáct S-Centrantů, které drží mimo všechny konflikty, aby je také neztratil. Během této doby objeví Faii podivnou kuželovitou vesmírnou loď, která se vznáší ve vesmíru a je zcela opuštěná, až na mumifikovaného kosmonauta. Pro přístup k deset kilometrů dlouhé lodi je třeba odstřelit její horní část. Loď je dopravena na planetu Taupan a tam zakotví – Žlutý Mistr na ni brzy přenese Věčná mrtvá města K'u. Stává se tak sídlem Žlutého mistra. Taupan je následně zcela odříznut od zbytku galaxie spolu s 250 000 Kastuny a křížovými lodemi Faii. Aby unikl ze spárů kosmokratů, zahalí Žlutý mistr planetu do časového pole, v němž je běh času značně zpomalen. Jen čas od času se jednotky Gorthazů přesunou ven, aby tam uspořádaly válečné hry a Faiiové pak mohli znovu přijmout duše hrdinů a přivést je ke Žlutému Mistru, který chce tímto způsobem postupně absorbovat dostatek mentální energie, aby jednoho dne opět získal status superinteligence. S pomocí stínového zrcadla hledá Žlutý Mistr ve vesmíru místa, kde by mohl v klidu pokračovat v práci na svém vzkříšení. Stínové zrcadlo není nic jiného než sledovací a pozorovací systém kuželovité lodi, která byla objevena v Dubensys. Při svém pátrání narazí Žlutý Mistr na energetickou aglomeraci ID, která je od doby, kdy se superinteligence stáhla do PULSU, opuštěná. Protože se mu národy Mléčné dráhy zdají příliš silné, iniciuje Žlutý Mistr přechod celé planety Taupan a flotily do Andromedy. Energii, kterou potřebuje pro stavbu Stínového zrcadla a časové bariéry, čerpá z následků zničení slunečního hexatransmiteru a cílenou iniciací dalších supernov. Vše jde podle plánu: Andromeda je uzavřena, Kastunové dobývají kolonizované planety a pořádají bojové hry, Faiiové krmí mentální sklad obsahem vědomí bojovníků zabitých v těchto hrách. Žlutý Mistr se musí pouze vzpamatovat z následků miliónů let dřímání.

Konec žlutého mistra

Tess si přece jen vzpomene na něco, co slyšela v Hrdinské univerzitě, a ví, kde se nachází vchod do Žlutého nebe – nejvnitřnější části Žlutého Mistra. Protože všichni čtyři společníci složili Pyhrnské zkoušky, umožní jim přístup do Svatyně svatých. Vstoupit do ní však mohou pouze Rhodan a Kiriaade; Benjameen a Tess se musí pokusit zastavit několik milionů Faiiů, kteří se blíží k nekropolím. Pokud by Faiiové předali Mistrovi svůj náklad duší, mohl by to být poslední zbytek, který Ugar potřebuje k probuzení. Benjameen a Tess mohou Faiiův příchod jen trochu zdržet, pak si Rhodan a Kiriaade všimnou, že se mezery v mentálním skladu Žlutého Mistra začínají uzavírat. Oba dojdou do jakési oltářní místnosti, kde je položeno Ugarovo stále existující a zdánlivě nezničitelné tělo. Rhodan je zde bezmocný, pouze Kiriaade může Žlutému Mistrovi ublížit soustředěnou mentální silou.

Protože by to znamenalo její konec, učiní Rhodanovi nabídku. Její duševní substance se po fyzickém konci vrátí do jádra. Pokud s ní chce Rhodan zůstat navždy, musí se vzdát svého těla a následovat ji. Ale Rhodan na to není připraven. Kiriaade nasměruje svou mentální energii na Ugarovo spící tělo. Ztratí svou nezranitelnost – a Rhodan se o zbytek postará holýma rukama. Zničením Ugarova těla se vědomí K'amaroa, Ugarova nejdůležitějšího zdroje moci, zbaví pouta k Ugarovi a oddělí se od něj – to se rovná úplnému konci Žlutého Mistra. Po jeho smrti se spustí autodestrukční mechanismus, který zničí Město času, všechna ostatní zařízení na Taupanu, Beztížný vlak, všechny lodě Gorthazu a S-Centranty a všechny sochy Žlutého Mistra. Kastuny a S-Centranty explodují, hrozba pro Andromedu se rozplyne v nicotě.

Finále

Rhodan, Benjameen a Tess jsou zachráněni JOURNEE před chaosem, který vypukl ve městě času. Rhodana, který je sám ve své kajutě se svými sebetrýznivými myšlenkami, naposledy navštíví – snad jen na mentální úrovni - Kiriaade. Posílá mu pozdrav od osvobozených K'amaroa, kteří se nyní stali duchovní bytostí, jíž vždy chtěli být. Slibují, že od nynějška budou konat jen dobro, aby smazali dluh, který Žlutý Mistr naložil na ně. Podle kalendáře, který platí v Andromedě za rozpouštějící se časovou bariérou, je to 3. května 1312 NGZ.

Dne 20. března 1312 NGZ času Mléčné dráhy se JOURNEE vznese z Attoruy a opustí Andromedu, aniž by narazila na sebemenší odpor. Časové pole již neexistuje. Uprchlické tábory na Attoruy jsou rozpuštěny, Tefroderové a Maahkové se rozhodnou spolupracovat na obnově Andromedy. Jádro mizí neznámo kam. 29. března 1312 NGZ se JOURNEE opět dostává ke hvězdnému oknu. Na palubě jsou dva noví členové posádky: Tefrodka Raye Corona a Maahk Grek-665 1/2.