Lemuria (terransky Země války) je výraz pro kontinent v Pacifiku, na kterém se vyvinula Lemurská civilizace jako První lidstvo. Cappinové nazývali kontinent ve své řeči Lemu (terransky zázračný, plný překvapení).
Geografická data
Na severu tropickými džunglemi, stepmi a skalnatými pouštěmi pokryté Lemurie se asi 150 kilometrů do moře táhne prstovitý poloostrov. Neúmyslně byl Perry Rhodanem nazván Genetika, a sehrál důležitou roli v existenci Konosů. Kontinentem protékala mohutná řeka, podobná terranské Amazonce, která měla název Nipus.
Kolem roku 52000 před Kristem bylo na Lemurii již několik velkých a opevněných měst. Jedno z nich bylo město Olegaris s asi 300.000 obyvateli, které se svým vnitrozemským přístavem leželo u umělého jezera na Nipusu o průměru jedenácti kilometrů. Řeka vedla dále do vnitrozemí, kde ve vzdálenosti 1136 km od Olegarisu vytékala z vnitrozemního moře Sokaton o průměru 840 kilometrů.
U východního okraje začínala země Thoronis, která v raných dobách platila pro Lemury jako tabu, a nesmělo se do ní vstupovat. 700 km ve vnitrozemí se nacházel Svatý ostrov, který byl obklopen 700 metrů širokým asfaltovým jezerem.
Kupodivu na Lemurii přežili až do časů Cappinů vyhynulí dinosauři, kteří na zbytku Země vyhynuli před 65 miliony roky. Držela se tam také flóra a fauna vyhynulá před 300 miliony lety, jako například obří štíři. První expedice s deformátorem nulového času tu narazila v lemurském dávnověku kolem roku 52.288 před Kristem na exempláře Tyrannosaura Rexe (lemursky Drokar).
Známá města
Dějiny
Cappinové před 200.000 lety prováděli na Lemurii své genetické experimenty. Takerové tam sídlili ve městě Matronis. Produkty jejich výzkumu Konosové (Kentauři, Kyklopové, Pseudo-Neandrtálci a Argazati) byly pravděpodobně omezeny jen na Lemurii, protože jejich rozmnožování bylo podníceno sextadimovým záření vysílaným stanicí na Genetice.
Lemurská civilizace se vyvinula na velkém kontinentu Lemuria. Na něm se také nacházelo jediné lemurské velkotransmiterové zařízení, se který se dalo bezprostředně, bez okliky přes Kahalo, dostat k slunečnímu šestiúhelníku. To bylo ale během lemursko-halutské války zničeno halutskými křižníky.
Koncem války, přibližně 49.900 před Kristem, se kontinent propadl do moře.
V Pacifiku bylo objeveno několik lemurských základen. Nejprve to byla Porta-Pato s osmi pevnostmi a 172 velkokapacitními loděmi, kterou objevil Alberto Pato roku 3454. Porta Pato byla v aphlické čase používána jako základna OGN a byla ostřelována Aphiliky.
