svazek 661

Falk-Ingo Klee

Die falsche Lichtquelle

Falešný Světelný zdroj

vydáno: 4. června 1984    
čas děje: červen - červenec 3808
Atlan klasická řada 661 (Německá obálka, 1. vydání)
© VPM KG.
Neblahý omyl Vulnurů
z Databáze Multiversa

Po událostech v Zóně X se tři generační lodě Vulnurů vydali hledat Světelný zdroj. Nejdříve tři generační lodě VČEREJŠEK, DNEŠEK a ZÍTŘEK odletěly do největší ze tří minigalaxií, které leží v blízkosti Zóny X. Po mnohaletém hledání ve hvězdokupě se vydali zpět k výchozímu bodu svého pátrání a zaměřili se další minigalaxie. Přitom objevili soustavu tří bílých obrů, kterou okamžitě začali považovat za Světelný zdroj. Jedna z planet kolem tří sluncí byla obydlená a nazvali jí Jacjacta.

Na této planetě žil národ Darmonů, kteří byli přizpůsobeni extrémně kolísavému podnebí svého domovského světa, který nazývali Oros. Mírné teplo, které většinu času převládalo, pociťovali jako nepříjemně horké. Kmeny vedl náčelník Terle, ale skutečnou moc měli tři velekněží Mahrt, Rifst a Tuell, kteří se snažili konejšit trojici sluneční bohů (Dersf, Flit a Terat).

Vulnurský pilot Oktos jako první naváže kontakt s Darmony. Ve své euforii neznají Vulnurané žádnou nedůvěru a chtějí zbožňovat s Darmony Světelný zdroj neboli sluneční bohy. Darmonský kněz vidí v Vulnurech bezvěrce, které je technicky předstihují. Naoko tedy souhlasí a dále podkopává ostražitost Vulnurů. Třem kněžím se podaří přimět lodě k tomu, aby přistáli v jednom údolí, které má být velice blízko Světelného zdroje. Krátce před vpádem dlouhé periody chladu vniknou Darmoni do lodí a zablokují kontrolní zařízení.

Příchod mrazů je rychlý a vede k mohutným dešťům, které velmi rychle zaplaví údolí s Vulnurskými loděmi. Kvůli zataraseným strojům nemohou Vulnurové odstartovat. Mnoho členů posádky zmrzne nebo se utopí. Nakonec zamrzne také voda, takže všechny tři lodě zcela uvíznou. Vulnurům se sice podaří vytvořit kolem lodí vzduchovou bublinu, aby je opravili, ale překáží jim při tom Darmoné, kteří zažívají metamorfózu a přizpůsobují se chladu a temnotě. K Vulnurům se dostávají zas a znovu novými tunely. Přitom mohou jako zbraň proti Vulnurům použít orgán, který vyrábí tepelné záření.

21. června 3808 odstartuje SZ-2 pod velením Solanie z Terry, aby našla Vulnury a odvedla je ke Světelnému zdroji do Bezejmenné zóny. Loď dorazí do bývalé Zóny-X, kde nenajde po Vulnurech ani stopu. Foster St. Felix zachytí ale myšlenky o chladu a třech bílých sluncích. Poukaz na tři slunce přivede Solánce na správnou stopu. Loď se přiblíží k minigalaxii, která je nazvána Fosterix. Tři slunce nazvou Solánci Trio, planetu Torkler. Z orbitu planety zaměří SZ-2 v ledu sevřené lodě Vulnurů.

Bjo Breiskoll se vydá na průzkum a se space-jetem pronikne k lodím Vulnurů. Přitom se připletou do útoku Darmonů proti Vulnurům, který odvrátí. Přitom je ale vedle několika Vulnurů unesena Solánka Isolde Freteroid, která má být obětována slunečním bohům.

Po navázání kontaktů s Vulnury uvolní SZ-2 lodě Vulnurů. Bjo Breiskoll zachrání Isoldu Freteroid a přesvědčí kněží Darmonů, že jejich sluneční bohové jsou přírodními úkazy. Poté co už nedochází k žádným sabotážím, mohou Vulnurové opravit své lodě, aby mohli znovu odstartovat. S nadějí, že se dostanou ke Světelnému zdroji, vydají se Vulnurové směrem k systému Junk.

13. července 3808 dorazí rychlejší SZ-2 do systému Junk. Breckcrown Hayes jim oznámí, že se Pupek Junk stal krátce po startu pomocné expedice pro Atlana nepropustným. Od Vulnurů je zachyceno volání o pomoc, ze kterého vyplívá, že na okraji Barsu padli do pasti.