Nomazar cestuje do Guhrnu na palubě varhanní lodi RYGERKALL a poté je převezen do hlavního světa území Rghulů, Cagendaru. Když sedí v přiděleném skladišti (je přece oficiálně prohlášen za "artefakt"), zaslechne podivný zvuk a objeví Caehruxe, černého pasažéra ve tvaru ploutve z lidu Ruxů. Poskytuje mu jídlo a Caehrux mu na oplátku poskytuje informace. Guhrno, cíl cesty, je čtvrtou planetou soustavy Nurschug a celá soustava se nazývá Planetární zámek. Caehrux navíc ví o zvěsti, že se očekává špeh z marantronského území. Spekuluje, že Nomazar bude považován za tohoto špiona.

Hothn, jeden z členů posádky připomínající obří housenky, odvede Nomazara do vyšetřovny. Ten je napojen na Heymfloz, počítačový systém planetární přechodové komory. Okamžitě ztratí vědomí. Když se po vyšetření probere, zdá se, že je vše v pořádku, a je vrácen do své komnaty. Caehrux na něj čeká a má pro něj varování: Heymfloz prý o cizinci nic neví a nemůže rozhodnout o jeho osudu. Proto se obrátil na další orgán: Elkort, vedoucí planetárního zámku. Navíc byl očekáván Peleff, před kterým se prý všichni třásli. Nomazar musí utéct. Caehrux mu pomůže utéct a nacpaný v bedně nepozorovaně opustí RYGERKALL.

Na Guhrnu není vše v pořádku. Elkort, vedoucí planetárního zámku, zanedbává svou práci, protože ho trápí eskapády jeho oblíbeného Yääla. Elkort je tak neustále zdržován od svých úředních záležitostí intrikami. Po prohlídce cizince Heymfloz oznámí, že do Cagendaru nesmí, protože ho nelze posoudit. Ekort však nařídí, aby byl odveden do paláce. To se však nepodaří, protože Nomazarovo zmizení je nyní odhaleno.

Krátce poté přistává Peleff se svým PELEFFS ATEM. Když dorazí do rezidence, požaduje, aby byl vězeň předveden. V tu chvíli je oficiálně oznámeno, že Nomazar už není na palubě RYGERKALLU. Poslední z Valvkenů samozřejmě okamžitě strčí prst do této rány a odhalí Peleffa jako neschopného.

Nomazar se probudí, když jeho bedna dorazí na místo určení. Je to planeta Ptäk a za přistávací plochou je planetární divočina, do které se Nomazar vydává. Bude to neklidná noc. Druhý den ráno prozkoumá okolí a v lákavé jeskyni najde obrovský kulatý talíř, zřejmě víko padacího otvoru, a v něm zaklíněnou tlapu. Nomazar pokračuje v pátrání a po chvíli před ním stojí daednar, velké stvoření podobné vlkovi. Spřátelí se a Nomazar doprovází šedého daidnara do jeho dvacetičlenné rodiny. Cítí náklonnost k obřím vlkům; zdá se, že kdysi v jeho neznámé minulosti hráli velcí šedí vlci zvláštní roli. Z jeho podvědomí se však už žádné další vzpomínky nevynořují. Nomazar žije s dederony jeden den a plně se začlení do smečky. Brzy se však na smečku vrhnou tři kluzáky, a aby zabránili zbytečným obětem mezi zvířaty, Nomazar se nájezdníkům vzdá.

Na Guhrnu mezitím pokračují Yääliny intriky. Poté, co se jí již nepodařilo zabít Sydelära, kunina, kterého její synovec osobně přidělil k transfúzi vázanému Elkortovi, se s pomocí Tandryllu uchýlí k ještě proradnější lsti. Naláká velitele palácové stráže Rhegula, aby se zúčastnil žertíku; má si lehnout nahý vedle Sydelära, který je také svlečený, a nechat se přitom překvapit Elkortem. Elkort Sydelära nemiluje, ale je touto situací zcela zdrcen. Jde po obou s nožem v ruce a v jejich vraždě mu zabrání až sluha Střapec. Nakonec i oklamaný Elkort pochopí, že Sydelär není při smyslech, a pošle pro Lasorka, vykladače hřebenů. Lékař rychle diagnostikuje otravu lékem Marandram; jeho přidělená žena už několik hodin není schopna vnímat ani se hýbat. To, že to bylo zinscenováno Yäälem, však jeho mysl stále odmítá přijmout.

Yääl si chtěla tuto podívanou vychutnat prostřednictvím tajně namontovaných kamer, ale Peleff ji překvapil a zabránil jí v tom. Valvke rozumí hře na intriky přinejmenším stejně dobře jako ona a kazí jí zábavu. To v ní vzbudí takový hněv, že se pokusí o atentát na Peleffa, když je před něj Nomazar předveden. Yääl zanechává stopy, které ukazují na Sydelär jako na pachatelku, ale ta za to nemůže být zodpovědná kvůli svému drogovému opojení. Nomazar si uvědomí, kdo zde spřádá nitky, a vydírá Yääl, aby mu umožnila útěk z Guhrnu. Atraktivní Kunin ho však zavede do smrtící pasti, ze které ho Peleff nakonec na poslední chvíli zachrání.

Elkort je konfrontován s činy svého svázaného milence a ztratí nervy, když mu Peleff řekne, aby jeho prohřešky nahlásil Duuhl Larxovi. Jako důkaz si od Heymfloze vezme všechny související údaje. Elkorta napadne, že kvůli tomu přijde o místo, přestože je vázán na transfuzi, a v panice se snaží zničit vše, co by mu mohlo uškodit. Pokusí se vniknout do Heymfloz, aby vymazal všechna usvědčující data. Přitom je zabit synovcovou ruční pečetí, záložním mechanismem. Peleff je spokojen, protože nyní může dosadit nástupce, který se mu líbí. Peleff a spoutaný Nomazar ve spěchu nastupují do ATEMu PELEFFS a nejvyšší rychlostí opouštějí systém Nurschug.