Menu
Navigace: Databáze Multiversa > Slovník > Technologie > Epotron
hledat

Epotron

(přesměrováno z: Časoměnič)

Epotron je akonský název pro časoměnič (nebo časový reformer).

Přístroj pracuje podle jiného principu než časový transmiter, který přemisťuje do jiného času osobu nebo předměty, a také podle jiného než deformátor nulového času, na jehož palubě mohou cestovat osoby do jiných časů. Také se stejně pojmenovaným časovým reformerem od ID na Ferrolu nemá Epotron nic společného.

Funkční princip

Epotron neumožňuje žádnou cestu v čase ve vlastním slova smyslu. V oblasti vlivu n-dimenzionální absorbčí pole manipuluje s časem. Na čas se nahlíží jako na prostorovou proměnnou, jejíž stav lze libovolně měnit. Výsledný efekt je nazýván jako korekce časových linií. Podrobný mechanizmus energetické přeměny, kvůli které může vzniknout časové pole, neznají dnes ani znamenití akonští výzkumníci.

Akonané postavili celkem tři Epotrony - lišili se silně způsobem fungování, ale také obsluhou a kapacitou. (poznámka: způsob, jakým Akonané odstínili své časoměniče před precizními zaměřovači Časové policie, není známý. Pravděpodobně používali něco na způsob kontinuálních tlumičů Mistrů ostrovů).

Historie

Geniální stavitelé zemřeli již několik staletí před prvním použitím v praxi. Konstrukční plány se rovněž ztratily. Nejlepší vědci Akonu byli akorát tak schopni obsluhovat nejdůležitější řídící prvky. Existence Epotronu se přísně tajila, proto jejich způsob fungování nemohli prozkoumat žádní vědci jiných národů. (poznámka: časoměniče se stavěly v několika epochách, tedy asi před staletími nebo minimálně před několika desetiletími. Skutečnost, že pozdější Akonané se nesnažili rozluštit tajemství časoměniče, zatímco neškodné pokusy s Epotronem byly dovoleny, ukazuje na degeneraci akonského národa. Také občanská válka nebo podobná katastrofa by mohli vysvětlovat, že existovali jen tři stroje.)

2102

S časoměničem odletí operační skupina energetického komanda na Arkon III a přesune celou planetu do časů imperátora Metzata III. Imperátora přesvědčí, že ve velmi vzdálené soustavě sídlí humanoidní národ, který se protiví kolonizaci. Je vyslána arkonská flotila, aby tvrzení překontrolovala, ale před spuštěním útoku se Guckymu podaří časoměnič zničit.

Oblast vlivu tohoto časoměniče zahrnoval celou planetu, v tomto případě Arkon III. Těla z časové roviny planety mohla cestovat bez problémů do relativní budoucnosti a zpět, obrácený transport kosmických lodí z reálného času do relativní minulosti byl zmařen pomocí ochranných štítů.

2105

S pomocí časoměniče se skupinka rebelů, kteří chtějí Gonozala VIII. nahradit akonskou loutkou Minterolem I., dostane na Arkon III. Donutí robota Regenta pomocí komplikovaného přeprogramování k přehodnocení všech rozhodnutí za Atlanovy vlády a pak ho zbaví moci. Přístroj je zničen při terransko-arkonidanském pokusu zničit útočníky.

Tento časoměnič zvládal pouze transport skrze jinými technikami neprostupný štít robota Regenta a k ochraně před vnitřními obrannými zbraněmi. Další specifikace nebyly známé.

2106

Aby zničili robota Regenta, který pod nevypočitatelným a nastrčeným imperátorem Minterolem I. představoval velkou hrozbu, chtělo terranské velení ukrást poslední fungující Epotron a zabudovat tak do Regenta bombu. Bomba měla detonovat v současnosti, mohla být do Regenta ale zabudována jen během jeho stavby. Akce nepředstavovala žádný časový paradox.

Artol z Penarolu, který se účastnil akce s předposledním Epotronem v roce 2105, jakož i tři další akonští vědci byli uneseni z muzejního města Impton společně s časoměničem a zavlečeni na palubu kopie historické SOTALY. Plán provést zabudování v minulosti Arkonu III sice selhal, ale Regent byl díky dopředu myslícímu arkonidskému vědci Epetranu da Ragnaarimu vypnut.

Tento časoměnič byl ze všech třech nejmodernější, byl tvořen krychlí o délce hrany 8.3 metry. V kvadratické platformě o tloušťce 5 metrů pod ní byla umístěna energetická stanice, která dokázala dodávat asi 50 gigawatů. Oblast působnosti Epotronu byla asi jen 200 kilometrů při největším nastavení, 100 kilometrů byla spodní hranice.