Psionická síť se táhne vesmírem ve formě psionických provazců (linií). Úzce souvisí s psionickým polem Morálního kódu a spojuje dohromady jednotlivé části jeho dvojité šroubovice. V oblasti kosmonukleotidu DORIFER bylo po manipulacích s DORIFEREM před asi 50 000 lety až do nástupu DORIFER - šoku možné, tyto provazce používat jako transportní médium. Užívat je mohli jak Síťochodci, tak i kosmické lodě s enerpsí-pohonem.
Použitelná psionická síť zahrnovala lokální skupinu, galaktickou kupu Virgo s galaxiemi mocenské oblasti ESTARTU a rozprostírala se až do Gruelfinu a M 87. Zbývající psionická síť byla nepřístupná.
Psionické provazce
Existují dva druhy provazců, které se od sebe liší svou psionickou strukturou.
Normální provazce: představují obvyklou formu psionických provazců. Podél normálních provazců se dá pohybovat jen prostřednictvím enerpsí-pohonu.
Preferenční provazce: jsou vzácnější než normální provazce. Síťochodci se mohli s nebo bez technických pomůcek pohybovat jen podél preferenčních provazců. Naštěstí měli obsáhlé kartografické dílo, ve kterém byly zaznamenány veškeré preferenční provazce i s jejich počátečními a koncovými body.
Tišinatá zóna
Jako Tišinatá zóna se označují skuliny v psionické síti. Mohou být přirozené nebo umělé.
Sabhal, hlavní svět Síťochodců, ležel v přirozené tišinaté zóně, která postihovala jen normální provazce. Protože technologie věčných válečníků mohla zaměřovat jen normální provazce, jevila se jim tato oblast jako bezvýznamná.
V mocenské oblasti ESTARTU byla kolem každého galaktického zázraku vybudována umělá tišinatá zóna. V galaxii Siom Som dosahoval průměr tišinaté zóny přibližně 3000 světelných let. V těchto zónách nebylo možné cestování s pomocí enerpsí-pohonu, a byli nedosažitelné i pro Síťochodce.
Kdo tišinatou zónu včas nerozpoznal a nevyhnul se jí, zhroutil se zpět do standardního universa, nebo v horším případě do jiné dimenze nebo universa. Ačkoliv tišinaté zóny byly zaměřitelné na velkou vzdálenost, představovaly veliké nebezpečí.
