Menu
Navigace: Databáze Multiversa > Slovník > Národy > Wyngerové
hledat

Wyngerové jsou dominantní národ galaxie Algstogermaht.

Vzhled

Mají malou humanoidní postavu s bronzovou kůží a ostře řezaný obličej. Vlasy mají zpravidla světlé.

O jejich spřízněnosti s druhem Homo sapiens není známo nic bližšího. Je ale známo, že Wyngerka Demeter a Terranec Roi Danton mohli zplodit potomka jen s lékařskou pomocí. Dala by se tak předpokládat biologická spřízněnost.

Historie

Až do zmanipulování jejich národa Všehokolem, za kterým se neskrýval nikdo jiný než robot Laire, byli Wyngerové bezvýznamným národem, technologie jejich kosmických letů jim dovolovala kolonizovat okolní měsíce planety Välgerspäre. Navzdory technologickému pokroku panovala v této době mezi Wyngery těsná sounáležitost s přírodou a starými bájemi. Ukazuje na to zejména jejich chování ke svým Vztahoptákům. Díky uznání Laireho jako boha se ale všechny staré báje postupně vytráceli, zůstal pouze zvyk mít svého Vztahoptáka.

Laire za svého panování zneužíval Wyngery k pátrání po svém Oku a posílal je na expedice do celého vesmíru. S jednou takovou výpravou se asi kolem roku 5000 před Kristem dostala Demeter na Zemi.

V roce 3586 se Laire připojil k Terrancům. Plondfair a Demeter dostali příkaz, aby pomalu osvobodili Wyngery od jejich starých tradic a z víry ve Všehokolo. Přitom došlo ke konfliktu mezi oběma velvyslanci Laireho a Kryny, protože ti se cítili být novou ideou ohroženi. Plondfair zůstal po odletu BÁZE u Wyngerů, zatímco Demeter se rozhodla k opětování lásky k Roii Dantonovi a zúčastnila se dalších letů BÁZE.

Společenská struktura

Wyngerové se rozdělovali do sedmi hlavních rodů, přičemž každý měl určitou specializaci:

  • Krynové – kněžská kasta
  • Lufkeni – bojovníci
  • Zorbeni – hospodáři a politici
  • Doprerové – astronauti a inženýři
  • Agolpherové – vědci a filozofové
  • Grysenové – zemědělci
  • Belteni – umělci

V minulosti existoval ještě kmen Suskohnů, kteří se od ostatních wyngerských kmenů lišili velikostí a barvou vlasů a platili za zvláště schopné. Kvůli neustálému vysílání jejich příslušníků na expedice ale postupně vymřeli.

Kosmické lodě

Wyngerové používali kapkovité lodě. Lodní plášť byl tvořen světle zeleným, glazurovaně působícím kovem. Podsvětelný pohon čerpal s pomocí para nulopolového koridoru (čerpací paprsek) energii z hyperprostoru. Tato hyperenergie se odváděla do relativně malého pohonného ústrojí na zádi. Tam se energie koncentrovala v n-dimenzionálně neutrálním nulovém poli. S pomocí cíleně vytvářeného otvoru uvnitř pole vznikal jednostranně vyzařovaný paprsek, podobně jako u trysky. Energie unikající z nulového pole vytvářela potřebný posun. Tento posun nepracoval podle pravidel newtonovských zákonů, ale podle odpuzovacího efektu hyperenergie vůči normálnímu prostoru. Dosahované zrychlení činilo přibližně 600 km/s2.

Během působení pohonného ústrojí vzniká za zádí lodi zóna iregulárních časoprostorových poměrů, což znesnadňuje zaměřování. Zóně se také říká nulová nárazová zóna. Pro vnějšího pozorovatele vypadá zóna téměř jako černá díra s trubicí.

O nadsvětelném pohonu je toho známo jen velice málo. Jediná známá věc je, že se s jeho pomocí dali překonávat velké intergalaktické vzdálenosti. (poznámka: Terranci vyvinuli z wyngerské technologie metagrav. Lze se tedy domnívat, že se Wyngerové s Grigoroffovým polem (nebo u nich Nulovým polem) pohybovali skrze hyperprostor. Protože se pohon používal již tisíce let, ale dále se nevyvíjel, vyvstává otázka, zda tento pohon nebyl nejprve Všehokolem předán Suskohnům a od nich poté ostatním Wyngerům.)

Typy a velikosti kosmických lodí se udávali pomocí čísla před jménem lodi. Kosmické lodě typu 1 až 3 používali podle výkonu 8 až 4 válcové přídavné motory, které se připojovali k trupu nad zádí. V přímém rozporu k vysoce vyvinuté technologii pohonu disponovali wyngerské kosmické lodě také primitivním impulzním pohonem pro případ nouze.

Významní Wyngerové