Venuše

z Databáze Multiversa
Astronomická data:
Pořadí od hvězdy:2
Soustava:Sluneční soustava
Obyvatelé planety:
Pozemšťané

Venuše (lemursky: Lahamu - Paní bitev, arkonsky: Larsa) - také zvaná Večernice - je druhou planetou Sluneční soustavy. Nemá žádné vlastní měsíce.

V Perryversu je Venuše, přiměřeně vědomostem kolem roku 1961, pokládána za pravěkou planetu. Den na Venuši trvá 240 hodin.

Topografie

Rovníkový kontinent Afrodita-Terra, asi tak velký jako Jižní Amerika, je až k nejvyšším vrcholkům hor pokrytý neprostupnou zelenou džunglí. Uprostřed leží 10.000 metrů vysoká střední náhorní plošina. Na východě přechází do mysu Psí hlava. Tak zvaná řeka Tisíce oblouků probíhá v meandrech kontinentem v nesčetném množství závitů a peřejí. Byla tu založena arkonidská kolonie, později i terranská. V horském masivu leží Venušská pevnost a Venušská pozitronika.

Nejsevernější kontinent Ištar-Terra, který vystupuje 3000 až 4000 metrů nad střední výšku planety, je oklopen pohořími: Maxwell Montes na východě, Freya Montes na severu a severozápadě, Akna Montes na západě a Danu Montes na jihu.

Flóra a Fauna

Venuše je domovem inteligentních bytostí. Tito asi 1 metr velcí tuleňům podobní Robbové byly venušskou pozitronikou používáni jako zvědi. Jejich řeč je v oblasti ultrazvuku. Žijí v jeskyních umístěných zpola pod vodou. Ve vodě dýchají žábrami. Málo vyvinuté plíce jim umožňují krátké návštěvy povrchu. Asi 2 metroví větváci a rohokopáči a až 100 metroví červi žijí v symbióze. Kořist masožravých červů je větváky stažena z kůže, takže jí mohou strávit červi. Větváci také profitují ze slizu červů bohatém na proteiny.

Asi 1.5 m velcí Zemní polypy staví jámové pasti. Kromě nich jsou tu ještě šestinozí hadi, šroubovití červi a pěticentrimetroví mravenci.

Mezi venušské dinosaury patří 10 metroví býložraví stegosauři a 30 m masožraví skákající ještěři, kteří připomínají Tyrannosaura Rexe, a také další připomínající medvědy.

Ke druhům, které zkatalogizoval Arkonidan Digcson patří ještě v moři žijící Porpinové jakož i Vortexové, 36m dlouží Strudlerové, které se živí řasami a malými zvířaty. Jménem Mos-zaddah označil býložravé ještěry, snad stegosaury. K nim patří ještě řehtající netopýři, letuschopní ještěři s peřím. Jsou zelení a mají světle červená břicha. Další jsou Letojádra, masožravé opice se stříbrnými kožichy, bledě modrými zuby a velkýma očima. K jejich stravě patří hadi. Posledními jmenovanými jsou šnekočervi.

Dějiny

8009 před Kristem

Pozdější Sluneční soustava je objevena Kerlonovým výzkumným křižníkem pod velením Larsafa. Druhá planeta Larsa, je o krátkou dobu později pod vedením Amonar da Cirola s 50.000 Zakrebery ze suchého světa Zakreb V osídlena, kvůli vlahým klimatickým podmínkám ale nenabízí vyhovující podmínky pro život. Hlavní město kolonie je pokřtěno Amonaris. V jádru kolonie, Venušské pevnosti, je budována velkopozitronika.

8005 před Kristem

Atlan zatkne administrátora (První Tato) Larsy, Amonara da Cirola, kvůli volání o pomoc tamních kolonistů. Amonar je postaven před soud. Kolonisté jsou částečně přesídleni do vojenské kolonie Atlantis na Larsafu III, kterou založil Atlan da Gonozal.

(podle jiného zdroje, je první administrátor Amonar v roce 8004 před Kristem ještě v úřadě)

194

S kosmickou lodí LARSAF TŘI z bronzu a arkonské oceli přistane Atlan na Venuši. Venušská pozitronika, Arkonidanem stále nazývána "Velitel", ho vpustí do stanice. Tam se dozví, že všichni kolonisté už dávno zemřeli. Stanice je ale zcela neporušená. Atlan si vezme jednu z lodí stanice, aby se vrátil na Zemi a vložil do pozitroniky volání o pomoc, které má na jeho povel odeslat. Aby tento rozkaz mohl kdykoliv vydat, vezme si ze zbrojnice také hypervysílačku s dosahem k Venuši.

1971

17. 6. 1971, tři dny před Rhodanovým historickým přistáním na Měsíci, zničí Venušská pevnost tefrodskou kosmickou loď RAWTHOR, kterou Faktor II na rozkaz Faktora I Mistrů ostrovů vyslal, aby zabránila setkání lidí a Arkonidanů. Tím se měl vytvořit časový paradox, který měl odvrátit hrozící zánik Mistrů ostrovů.

Velitel lodi Hakolin využil zbývající čas k průzkumným letům a objevil velké naleziště surovin na Venuši. Pozitronika Venušské pevnosti nechala loď přistát, zabránila ovšem pomocí tažného paprsku opustit lodi atmosféru. Na konci bojové akce zničila pevnost RAWTHOR. Zbylí Tefordi padli za oběť Venušské fauně, v roce 1972 po nich lidé nenašli ani stopy. Admirál Hakolin a několik jeho průvodců spáchalo sebevraždu.

Z neznámých důvodů pevnostní pozitronika tuto událost neuložila do paměti, a Terranci ji proto v roce 1972 neznali.

1972

Perry Rhodan nalezne v roce 1972 asi 10.000 let starou Venušskou pevnost a robotský mozek jako jediné pozůstatky arkonské kolonie na Venuši. V části pevnosti zbudují Crest da Zoltral a John Marshall výcvikové místo pro sbor mutantů a pojmenují ho Port Teihard. Tím vytvoří zárodek Para-akademie.

1980

Během Perry Rhodanovi absence pronikne v roce 1980 flotila východního bloku k Venuši. Po počátečních střetech se z tohoto expedičního sboru stane zárodek terranské kolonie na Venuši. Od roku 1980 planetu osidlují lidé souhlasící s vystěhováním ze Země. Přirozeně dochází k lehké nespokojenosti, protože kolonisté se necítí dobře podporováni a vybavováni.

Lidské osady se stavěly v oblastech o výšce větší než 850 metrů. Hlavní město Port Venus bylo založeno poblíž arkonské Venušské základny. Ve výšce 2000 m bylo zřízeno mnoho sanatorií. Také Thora měla na Venuši letní sídlo.

2040

V roce 2040 uprchne Arkonidan Atlan s trajektem GLORIA na letu 118 k Venuši před SolAbem, aby tam hledal prostředky k odletu na Arkon. Ve Venušském muzeu, vlastně muzeu Země, v Port Venus dochází ke konečnému střetnutí mezi Perry Rhodanem a Atlanem.