Hyperspektrum

(přesměrováno z: UHF spektrum)
z Databáze Multiversa

Hodně zjednodušeno se dá hyperspektrum označit za definici frekvence pětidimenzionální energie (hyperenergie). V normálním prostoru pozorované základní síly určitých hyperprostorových sil a polí se popisují jednotkou Kalup respektive hef (= hyper equivalent frequency). Protože 0.01‘386 Hef odpovídá 1 Kalup, jsou tedy hodnoty počítané v Kalupech 72.14‘228x větší. Nad jedním Kalupem se používají jen celočíselné hodnoty Kalupovy stupnice, zatímco v oblasti 0 až 1 Kalup i číselné zlomky. Při asymptotickém přibližování zdola k hraniční hodnotě 1 Kalup dochází ke stále silnějšímu fenoménu semi-manifestace, zatímco v opačném případě dochází k poloprostorovým efektům.

Hyperzáření se ve standardním universu šíří kulovitě, přičemž intenzita klesá s druhou mocninou vzdálenosti. Vlnový odpor hypervakuaa je funkcí frekvence. Vysokofrekvenční signály se proto mohou šířit s menšími ztrátami než impulzy s nepatrnou frekvencí.

Aktuálním základem teorie je plošný diagram Geoffryho Abela Waringera. Waringerovy úvahy směřovali k tomu, aby se nadále nevycházelo z jednorozměrné představy spektra, ale přešlo se na dvojrozměrný způsob – a sice s použitím strangeness jako spojovacího faktoru.

Tato teorie dvojrozměrnosti je ve 13. století NGL přijata terranským hyperfyzikem Attacou Megannonem, který jí dokázal a nazval jako Meganonův faktor. Spojuje dohromady jednotky Kalup a Hef.

Díky dvojrozměrnému pozorování se objevily nové možnosti výkladu pro známé (i neznámé) fenomény, zejména druhým následkem bylo, že jednoduché prohlášení "frekvence A až B mají hyperekvivalent základní síly C" od té doby představuje v nejlepším případě jen poloviční pravdu.

Frekvenční pásma

Frekvence hyperenergetického spektra se dělí do mnoha oblastí

VLF pásmo

V pásmu Very Low Frequency se nachází hyperekvivalent silné jaderné síly. Pásmo VLF obsahuje frekvence 7214 Kalup až 28.857 Megakalup.

Hyperfrekvence HD-štítů leží přibližně na 40.000 Kalupech. Aagenfeltova bariéra používá frekvenční rozsah 41.000 až 42.000 Kalupů, aby blokovala lineární pohon.

LF pásmo

Pásmo Low Frequency nemá žádnou podobnost s Einsteinovským vesmírem.

Univerzální konstanta hyperprostoru činí 21.88 Megakalupů respektive 303‘289.55 Hef.

MF pásmo

Pásmo Middle Frequency odpovídá elektromagnetickými silám a slabé jaderné síle a má frekvence od 721.7228 Megakalupů až 3.60‘711 Terakalupů

HF pásmo / VHF pásmo

Pásmo High Frequency odpovídá gravitačním silám, které sahají až do VHF pásma s frekvencemi od 6.854 Terakalupů až 68.54 Terakalupů.

Aagenfeltova bariéra blokuje transiční pohony s frekvencí od 6.85 Terakalupů. Při svém frekvenčním maximu 53 Terakalupů blokuje Grigoroffovo pole metagravového pohonu.

Pětidimenzionální siločáry gravitační konstanty mají hodnotu 84.0192 Terakalupů a leží v mezní oblasti mezi hypergravitací a psí-silami.

Snížení galaktické gravitační konstanty o 852 Megakalupů kvůli Roji vedlo 29. listopadu 3440 k ohloupení Mléčné dráhy.

Jemné přeladění gravitační konstanty o 132.6583 Milikalupů koncem roku 3441 vedlo k ohloupení ID a na počátku 3442 k vymření homo superior.

Eclisse v Lemurských protipolových zářičích měli maximálně 53 Terakalupů

UHF pásmo

Pásmo Ultra High Frequency hyperspektra zahrnuje frekvence 86.57 Terakalupů až 4.3285 Petakalupů. V oblasti několika sem Megakalupů se zde nacházejí psí-síly. Silné ojedinělé schopnosti mohou být jako zřetelné frekvenční špičky s velkou aplitudou identifikovatelné v tak zvaném Zuckermannově spektru. Cílené zkoumání UHF frekvencí bylo poprvé umožněno až s pomocí Ultra žirafy.

Psí-konstanta má hodnotu 1.4683 Petakalupů. V oblasti DORIFERu byla dočasně zvýšena.

Eclisse dosahovali svého druhého maxima 3.8 Petakalupů. Pásmo jejich záření se rozprostíralo mezi 977 Terakalupů až 5.47 Petakalupů.

SHF pásmo

Pásmo Super High Frequency nad UHF pásmem je ještě dalekosáhle neprozkoumané. Možnosti této oblasti mohou používat jen služebníci Kosmokratů a Chaotarchů.

Salkrit září v SHF pásmu. Intenzita záření stoupá u 6 Petakalupů. Maximum záření je daleko nad měřící schopností 8.45 Petakalupů Kantorova sextantu.

Před 7 miliony lety nechali Štítonoši z Jamondi těžit Salkrit v Charonově mračnu.

Monos kontroloval Cantary s SHF kontrolní rádiovou sítí, jejíž nosná frekvence činila 131.3 Petakalupů. Je možné, že Cantarové při budování SHF kontrolní sítě, jako byl Chronopulzní val, použili techniku Archäontů.

Posbiů a Haluťanům se s pomocí Modrých Naaků, kteří využili psionický potenciál centrální plazmy, podařilo za pomoci SHF rušení vyřadit kontrolní rádiovou síť.

Ze zbytků kontrolní rádiové sítě byl později vybudován Galaktický zaměřovací systém (GALORS).

Aura-kleště, které SOL použila k manipulaci s Megadómem z THOREGONu, pracovali na základě využití Alfa a Beta-Exagonia, které připravil Mohodeh Kascha. Tyto psí-materiálně obohacené ultrakrystaly dovolovali proniknout do oblastí nad 800 Petakalupů.

Navigační přístroj UHF-N-2 (Ultra žirafa) pro zkoumání ultra a supervysokých oblastí 5D spektra byl vyvinut na základě poznatků ze stavby Aura-kleští.

Na základě nákresů Mylese Kantora se podařilo z Ultra žirafy vyvinout ultra-měřící přístroj, Kantorův sextant, který dovoluje měřit až do maxima 8.45 Petakalupů.

Při výpadu do Charonova mračna narazí Atlan roku 1344 NGL ve Zlaté soustavě na Salkrit zářící v oblasti SHF.